Texty: HŮRKOVÁ, Jiřina: Poděbrady opět ožily poezií. AS 2007, č. 3, s. 66.

Poděbrady opět ožily poezií

Jiřina Hůrková

Ve dnech 19. až 22. dubna 2007 se uskutečnil již 45. ročník Poděbradských dnů poezie, festivalu uměleckého přednesu poezie a prózy. A i když se ho zúčastňují především studenti uměleckých škol, a to ať z konzervatoří, Vyšší odborné školy herecké nebo studenti vysokých uměleckých škol (DAMU, JAMU a bratislavská VŠMU), představují se na něm i reprezentanti amatérského přednesu, převážně ti, kteří svými výkony zaujali na celostátní přehlídce uměleckého přednesu Wolkrův Prostějov. Významnou předností poděbradského festivalu je také okolnost, že jde o přehlídku uměleckého přednesu českého a slovenského. To umožňuje nejen porovnávání různých přístupů k přednesovému zpracování uměleckých textů, ale hlavně přímý kontakt mladých Čechů, Moravanů a Slováků, jejich bezprostřední vzájemné poznávání a pochopení historické blízkosti.
Milým překvapením letošního ročníku byla mimořádná účast sólových přednašečů, což svědčí o živém zájmu mladé generace o umělecký přednes jakožto svébytnou uměleckou disciplínu. V první kategorii (pro věkové rozmezí 16–19 let) se přehlídky zúčastnilo 21 recitátorů, z toho šest reprezentantů amatérského přednesu, ve druhé kategorii (pro věk 20 až 30 let) měli diváci možnost vidět a slyšet 28 přednašečů, z toho dva představitelé přednesu amatérského. Potěšující byla také velmi rozmanitá dramaturgie textů, často velmi náročných, bohatě strukturovaných a literárně hodnotných, a to jak u textů prozaických, které tradičně převládají hlavně v první kategorii (zazněl např. apokryfní text K. Čapka Prometheův trest, Bergmanova Jesená sonáta, moderní bajka J. Thurbera, povídka J. Jesenského, přednašečsky náročný text Jamese Joyce aj.), tak u textů veršovaných (např. poezie Vasco Popy, Ernsta Jandla, ale i klasická báseň E. Poea Havran aj.) Jednotlivé přednesové výkony se vyznačovaly vnitřním zaujetím, snahou sdělit divákovi autorovo poselství a navíc měly letos, např. na rozdíl od loňského ročníku, velmi dobrou úroveň i z hlediska celkové úrovně kultury mluveného slova.
Přednesové zpracování zvolených textů, jejich stavební uspořádání a interpretace měly poměrně vyrovnanou úroveň. Jen stěží by se dalo poznat, kdo z mladých je příští profesionál a kdo amatér. O tom svědčí i ta skutečnost, že tři z amatérů se zařadili mezi laureáty letošní přehlídky. V první kategorii zaujaly Lucie Páchová z Prahy, a to originální dramaturgií textů J. Hiršala a B. Grögrové, uvedenou pod názvem Technologie textů, jejich promyšlenou, nápaditou až překvapivou interpretací, a dále Eva Kášová z Prešova svou záměrně strohou, a přesto neobyčejně komunikativní a působivou interpretací prózy D. Charmse, Vyrušenie. Ve druhé kategorii sólových přednašečů se mezi laureáty umístila Jana Šafránková se svým stavebně přesným a emocionálně neobyčejně působivým přednesem básně K. Šiktance Modlitba k bohyni paměti.
Poděbradské dny poezie tradičně doplňovaly i bohaté večerní programy, z nichž jmenujme alespoň ty, v nichž se prezentovaly jednotlivé umělecké školy. Košická konzervatoř v pořadu Drevený uvedla pohádkový příběh pro děti i dospělé, v němž vycházela z textů T. Janovice, studenti pražské konzervatoře interpretovali stále aktuální a pro mladou generaci objevné sloupky K. Čapka pod názvem Kritika slov. V pořadu Poetry of Future, inspirovaným zdánlivě nesourodými texty J.B. Poquelina, A. Sovy, P. Šruta a P. Váši, hledali odpověď na některé aktuální otázky studenti muzikálového herectví brněnské JAMU. Studenti 2. ročníku herectví pražské DAMU v koncepčně a stylově čistém pořadu Hledám se podali výpověď o problémech své generace prostřednictvím poezie kultovního básníka V. Hraběte.
Křišťálové růže, nejvyšší ocenění v oboru uměleckého přednesu, byly letos na slavnostním večeru předány čtyřem významným představitelům této náročné disciplíny, vyžadující mimořádný smysl pro práci s mluveným slovem, jeho přesnou adresnost a kulturu: Heleně Čermákové, Janě Hlaváčové, Evě Žilinekové a Dalimilu Klapkovi.