Texty: Závodský, Vít: Za Jaroslavou Suchomelovou, AS 2007, č. 2

Za Jaroslavou Suchomelovou

Vít Závodský

Několik měsíců před svými červencovými sedmdesátinami, 17. března 2007, náhle a nečekaně zemřela v Brně významná divadelní publicistka a kritička PhDr. Jaroslava Suchomelová, která se desítky let v rozličných směrech věnovala našemu profesionálnímu i amatérskému divadlu.
S Jaroslavou Suchomelovou a jejím manželem, profesorem české literatury na Masarykově univerzitě Milanem Suchomelem, potkávali jsme se dlouhé roky téměř na všech premiérách brněnských scén; její záběr byl však daleko širší a týkal se jak celé Moravy, tak inscenací hlavního města. Ostravská rodačka a absolventka historie a češtiny na FF MU a divadelní vědy na FF Univerzity Karlovy se věnovala, pokud to ovšem houstnoucí normalizační poměry dovolovaly, divadelní publicistice víceméně soustavně, a to zejména, když působila jako redaktorka posléze zaniklého deníku Svobodné slovo a přispěvatelka rovněž již neexistujících Zemědělských novin. Její recenze, vinou postupující bulvarizace medií bohužel postupně řídnoucí, vyznačovaly se odbornou fundovaností a vytříbeným citem pro hereckou tvorbu. Se zásadnějšími hodnoceními vystupovala na interních zasedáních jednotlivých souborů, na teatrologických konferencích a festivalech (naposledy ještě na letošním březnovém Ost-ra-varu) nebo jako pravidelná autorka hutných studií v ročenkách Městského divadla Brno. Hodně cenných zkušeností nastřádala J. Suchomelová v oblasti vydavatelské a knižní: byla redaktorkou někdejšího jihomoravského krajského nakladatelství Blok a po jistou dobu našla neprestižní zaměstnání v „zákulisí“ n. p. Kniha. Této sféře náleželo i její poslední období, když jako vedoucí edičního střediska JAMU usilovně pomáhala na svět významným divadelněvědným či muzikologickým publikacím zhusta mimořádného rozsahu, kupř. z pera L. Kundery, B. Srby, P. Scherhaufera a dalších. Souběžně obětavě pracovala v odborné činoherní porotě navrhující laureáty Cen Thálie i v okruhu kritiků vybírajících nominace na Ceny Alfréda Radoka. Její jméno se často objevovalo v bodově hodnotících tabulkách Divadelních novin, což vyžadovalo namáhavé cestování do Ostravy, Olomouce, Českého Těšína, Zlína, Uherského Hradiště a jinam.
Dnešní, spíše již pamětníci, si připomenou zásluhy J. Suchomelové o amatérskou Thálii. Do těchto mnohdy neklidných vod zakormidlovala již počátkem slibných šedesátých let, kdy ji nacházíme mezi členy málem legendárního kolektivu Divadlo „X“, založeného r. 1958 Radimem Vašinkou a Zdeňkem Čecháčkem. Aktivně se účastnila hlavně jeho rané fáze, kdy se soubor, preferující principy dramaturgické montáže, soustředil na pokusy s jevištní metaforou. Mezi řadou básnických, hudebně literárních i pantomimických pásem vystupovala např. po boku J. Štědroně, G. Wilhelmové, C. Turby nebo skladatele P. Skoumala v Čecháčkově režii prévertovského pořadu Velké prádlo, úspěšně uvedeného mj. na Wolkrově Prostějově. Do amatérské „náruče“ se pak méně dobrovolně vrátila závěrem totalitního období (1985-1989), kdy se zásluhou vedoucí oddělení ZUČ na tehdejším KKS Libuše Zbořilové mohla stát jihomoravskou metodičkou pro slovesné obory, tedy také pro umělecký přednes, u něhož kdysi začínala. Jako obzíravá redaktorka pečovala tu o obsahově kvalitní periodikum Listy o divadle (přispívali sem mnozí jiní „nepohodlní“ autoři), porotcovala různé soutěže, mívala na starosti rovněž tiskoviny WP a posléze i Zpravodaj JH.
Zanícenou milovnici Thálie Jaroslavu Suchomelovou navštívila milosrdná „jitřní paní“ ve spánku; v řadách našich teatrologů, publicistů i ochotníků zůstane však po ní jen těžko zacelitelná mezera.