Texty: Lány, Pleiner, Karel: Příběh osamělého lyžaře. AS 2007, č. 2

Příběh osamělého lyžaře

Karel Pleiner
manažer Divadla TYRŠ Lány

Povím vám příběh, který se (možná) nestal. Žil byl jeden mladý lyžař. Běhal sám sobě pro radost a jak tak běhal, tak běhal stále rychleji. Jeho přátelé mu začali říkat, že to jeho lyžování není zase tak marné a že by s tím měl něco dělat. A tak se jednoho krásného dne přihlásil na oblastní závody a světe div se – vyhrál. Radost měl on i jeho přátelé velikou, jen jeho soupeři měli trochu kyselé obličeje, ale co mohli dělat. A tak náš mladý lyžař běhal dál a příští rok se přihlásil na oblastní závody znovu. A co se nestalo – vyhrál znovu. Jeho radost i radost jeho přátel byla ještě větší a obličeje soupeřů ještě kyselejší. I další rok se náš mladý lyžař přihlásil na závody a co se nestalo – přišla mu odpověď, že se přihlásilo příliš mnoho lyžařů a že pro něj ve startovním poli není místo. Pustil to z hlavy a řekl si, že to holt zkusí napřesrok. Tak to také učinil a od pořadatelů závodů (zapomněl totiž na to, náš milý lyžař, že pořadatelé jsou společnými zájmy spojeni s ostatními lyžaři – kyselými obličeji) přišlo opět oznámení, že pro něho není na závodech pro velký počet účastníků místo. Zdá se vám příběh nepravděpodobný a přitažený za vlasy? Nevadí, povím vám jiný. A tenhle příběh se skutečně stal.
Jednoho krásného podzimního dne v roce 2001 se narodilo jedno amatérské divadlo. Nadšení divadelní nováčci se vrhli do práce pod vedením zkušeného divadelního barda a do roka a do dne se naučili celkem slušně běhat po jevišti. A jejich přátelé jim řekli, že to běhání po jevišti není marné a že by s tím měli něco udělat. A tak se naše amatérské divadlo chtělo přihlásit v r. 2003 na oblastní přehlídku. A co se nestalo – jedna členka výběrové komise, která byla také budoucí členkou komise hodnotící, jim naznačila, že ať raději vůbec na přehlídku nejezdí, že je stejně hodnotící komise strhá a připraví tak mladé adepty divadelního umění o chuť do další práce. Za takové situace si naši mladí divadelníci řekli, že hlásit se tam nemá význam. Ale zdaleka to nevzdali a přihlásili se na oblastní přehlídku vedlejší oblasti. A co se nestalo – soubor přehlídku vyhrál, získal osm ohodnocení za individuální herecké výkony a postoupil na FEMAD Poděbrady. Radost mladých divadelníků byla veliká, a tak nebylo divu, že přehlédli kyselé obličeje některých dalších zúčastněných amatérských divadelníků. Ti s tím bohužel nemohli nic dělat, protože o všem rozhodovala nezávislá porota profesionálů.
Tak šel čas a po dvou letech v roce 2005 se ono amatérské divadlo opět přihlásilo na oblastní přehlídku, tentokrát po předchozích zkušenostech rovnou do vedlejší oblasti. A světe div se – naše divadlo získalo druhé místo, získalo další ocenění poroty za individuální herecké výkony (2x), za hereckou souhru kolektivu hereček, za režii a za autorství textu, a postoupilo na Divadelní Třebíč. Radost našich divadelníků byla ještě větší, a tak jim uniklo, že kyselost obličejů kolem se opět zvýšila. Ale co dělat, když o všem rozhoduje odborná porota profesionálů... Však ono se nějaké řešení najde. A našlo. Někdo začal uvažovat pragmaticky a řekl si, že odbornou komisi neobejde, jaké je tedy jiné řešení?
V příštím roce 2006 se naše divadlo opět přihlásilo na onu oblastní přehlídku a co se nestalo – přišla odpověď, že pro něj bohužel nezbývá prostor. Někoho by možná zarazilo, že pro divadlo, které při minulých dvou účinkováních na přehlídce obsadilo vždy přední místa, se nenašlo v dramaturgickém plánu místo, ne tak naše divadelníky. Nu což, řekli si, přihlásíme se napřesrok. A jak řekli, tak udělali. A hádejte, co se stalo? Ano, správně. I letos odpověď zněla, cituji: Z kapacitních důvodů bohužel ble ble ble... (Přeloženo do češtiny: my vás tu prostě nechceme, vymajzněte!)
Tak to je v kostce celý příběh. Možná jsou i další divadla, která mají podobnou zkušenost, jako je tato. Pak by nebylo od věci, kdyby nás kontaktovala a kdybychom se společně zamysleli nad tím, co dál. Kontakt: tyrs@tyrs.cz, http//: www.tyrs.cz.