Texty: CÍSAŘ, Jan: Divadelní Děčín & Divadelní Třebíč 2007 aneb Proměna? – Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho. AS 2007, č. 3, s. 17–22.

V podobné poloze se v Děčíně hrála inscenace textu Ladislava Smočka Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho (DS PIKI Volyně); scénická struktura vznikala pojetím hlavní postavy. Režisér René Vápeník a s ním Burke Jiřího Zikmunda usilovali především o scénický tvar, který by odpověděl na to, kdo je ten podivín, jenž se uzavírá do svého malého světa a snaží se v něm uhájit za každou cenu své krajně bizarní, ale klidné živobytí. Ledacos ze Smočkova textu bylo potlačeno, něco dokonce zmizelo. Místo toho se zrodila a existovala poměrně důsledná scénická struktura, která utvořila svůj konstrukt jako model světa. Jistě, vzniká tak nutně otázka, zda je tento postup přijatelný nebo zda je třeba bránit autora a jeho text, měřit jimi a soudit divadelní artefakt. To je ovšem problém, který přesahuje rozsah tohoto článku, jehož cílem je jenom pokusit se ukázat, že jistá část českého činoherního divadla se vydala po cestách, na nichž se projevují výrazně tendence k proměnám tradičně chápaného systému divadelního jazyka činohry.