Texty: KUCHAŘ, Vladimír: Zapomenutá tradice. (Ochotnické divadlo v Horních Datyních.) Vratimovské noviny 1. 9. 2008

Zapomenutá tradice.
Vladimír Kuchař




Podobně jako v okolních vesnicích i v Horních Datyních se počátkem minulého století projevilo nadšení občanů pro ochotnické divadlo. Ve Straně sociálně demokratické se toho ujímá v roce 1908 pokrokový místní občan pan Emil Raška s několika spolustraníky a přáteli z Vratimova – Podlesí. Ve stejném roce také zakoupili jeviště a následujícího roku již uvedl tento dramatický kroužek hned několik představení. Obvykle se hrálo v restauraci U Kaloče, nebo i v přírodě v tehdejším Slívovém lesíku. Když tato strana v roce 1919 založila Dělnickou tělocvičnou jednotu – DTJ, stává se její součásti také dramatický odbor a ochotníci zhotovují i nové přenosné jeviště. Činnost se úspěšně rozvíjí. V některých letech uvedli i sedm her ročně a často hostovali také v okolních vesnicích. Převážně se hrají veselohry, zpěvohry za doprovodu hudby J. Borového a hry se sociálními tématy. Divadelnictví podporovalo také obecní zastupitelstvo a místní Matice osvěty lidové. Velice ceněna byla i pomoc učitelů místní školy, kteří obvykle ztvárňovali hlavní postavy. Představení se připravovala k různým příležitostem a obvykle se hrála v sále Družstevního domu (dříve stával v místě dnešní autobusové točny) nebo na hřišti DTJ.
V roce 1921 dochází v obci k rozdělení tělovýchovy a nově je založena Federalizovaná dělnická tělocvičná jednota – FDTJ, která v následujícím roce také vytváří kroužek divadelních ochotníků. Uvedli i tři představení ročně, převážně se sociálním námětem a některá představení sehráli také v okolních vesnicích. Pro divadelní činnost v přírodě upravili v roce 1923 prostor v místě zvaném „V Podguři“ (nad současným Urnovým hájem) a po roce 1930 začali ještě využívat nový sál restaurace „U Rojka“ (který je již také zbořen). V roce 1938 však tento zdárně se rozvíjející divadelní kroužek uvedl své poslední představení, protože z politických důvodu dochází k úřednímu rozpuštění této tělovýchovné organizace.
Přestože část ochotníků z DTJ přešla po roce 1921 do ochotnického kroužku FDTJ, zachovala si původní organizace i nadále dobrou úroveň. V roce 1923 dokonce ještě rozšiřuje svoji aktivitu o zakoupené loutkové divadlo, které se využívalo až do padesátých let. Pozdější výbavu tvořilo dvacet loutek a šedesát výměnných kulis. V nejlepším období ochotníci připravili dětem i čtyři loutková představení ročně a s nimi zajížděli ještě do okolních vesnic. Celá souprava se také pronajímala i jiným organizacím, stejně jako kulisové jeviště ochotníků.
Zlatá éra ochotnického divadla přišla s rokem 1926, kdy především zásluhou DTJ a obce se k sálu Družstevního domu přistavilo divadelní jeviště, šatna a maskérna. Součástí vybavení byl také sklad divadelních rekvizit, který tehdy obsahoval již přes sto uložených položek. Nové prostory a vzájemná soutěživost mezi tělovýchovnými organizacemi také vedla ke zvyšující se návštěvnosti i úrovni uváděných her. Představení byla i častým cílem herců ostravských divadel a o některé talentované ochotníky projevili i zájem. Dobře se rozvíjející činnost DTJ, též poznamenaly dramatické společenské události z konce třicátých let. Nicméně v omezené míře, pak pokračovala i v době okupace. Divadlo se tehdy stalo jedním z mála možných kulturních projevů našich občanů. Například hra „U panského dvora“, uvedená roku 1940 zaznamenala účast 508 platících diváků a hrála se ještě v Kunčicích a Bartovicích. Příprava her pokračovala do konce roku 1942, kdy z důvodu zatýkání gestapem, které postihlo i některé z ochotníků, byla přerušena. Teprve v roce 1944, kdy již válka spěla k obratu, ochotníci uvedli další hry za velké návštěvnosti diváků. Blížící se fronta společenskou činnost opět přerušila. V poválečném období se znovu hraje od roku 1946 a na přípravách her již spolupracují obě předválečné tělovýchovy.
Po roce 1948 divadelní činnost pokračuje v nově založené tělovýchovné organizaci Sokol a ve spolupráci s místní Osvětovou besedou. Z důvodu měnícího se života na vesnici a také lepší dostupnosti profesionální kultury již nedosahuje tento odbor předválečného rozsahu. Po roce 1955 pro nevyhovující prostory sálu Družstevního domu se hraje i v sále restaurace U Rojka. Také některé divadelní kostýmy jsou z dřívějších prostor ohrožených vlhkostí převezeny do divadla J. Myrona.
Přípravou divadelních představení u nás se v třicátých létech také zabývali příznivci Strany lidové. Obvykle uváděli v sále restaurace U Rojka i dvě představení ročně převážně s křesťanským námětem. Na ochotnické tradice také navázala po válce nově založená mládežnická organizace SČM, která své hry prezentovala v Družstevním domě. Nástupnická organizace ČSM se již zaměřila na přípravu dramatických a recitačních pásem a teprve později se vrací k přípravě divadel. V různých obdobích se nácviku krátkých her se svými žáky věnují i učitelé místní školy.
V roce 1957 se tělovýchova rozhodla vybudovat novou tělocvičnu. A právě dřívější padesátiletá tradice místních ochotníků nakonec ovlivnila členy i představitelé obec natolik že vedla k dodatečnému rozhodnutí vybudovat i Kulturní dům. Do těchto stavebních prací se zapojila velká část místních občanů, ale hlavně dřívější ochotníci. Divadelní tradice ovlivnila také budoucí velikost sálu a nemohlo chybět kvalitní jeviště s potřebným vybavením právě pro divadelní činnost. Po dokončení stavby v roce 1959 se nadšenci v tělovýchově znovu věnují přípravě divadel. Doba však směřovala jinam a tyto prostory již ochotníci dostatečně nevyužili. Když v roce 1962 náhle umírá významný organizátor Klement Jaterka, divadelní aktivita v obci zaniká.
Teprve v roce 1973 tělovýchova spolu s Osvětovou besedou znovu obnovuje divadelní ochotnický kroužek. V sále Kulturního domu uvedli několik her, ale v roce 1975 dochází z důvodu normalizačních tlaků ve společnosti k ukončení i této rozvíjející se činnosti.
U příležitosti 100 let divadelních ochotníků se mohou zájemci podrobněji seznámit s tímto obdobím na výstavce v místní knihovně v H. Datyních. Také jsou vítána další svědectví a doklady k dalšímu doplnění i materiály k blížícímu se výročí Kulturního domu a tělovýchovy v obci.


V. Kuchař