Texty: Hodnocení 46. ročníku WP (IPOS-ARTAMA, Jana Štefánková)

46. ročník celostátního festivalu poezie
WOLKRŮV PROSTĚJOV
celostátní přehlídka neprofesionálních sólových recitátorů, recitačních kolektivů a divadel poezie
(závěrečné hodnocení)



I.
Základní údaje
Z pověření Ministerstva kultury České republiky pořádá:
IPOS - ARTAMA Praha
DUHA – Kulturní klub u hradeb Prostějov
město Prostějov
Spolupráce: Hanácké folklorní sdružení
Městské divadlo v Prostějov
Termín: 17. – 21. června 2003
Účast: 62 sólových recitátorů, 6 souborů



II. Organizace akce - program
Prostějovské náměstí T.G.Masaryka ožilo již ve 13.00 hodin pozvánkou na Wolkrův Prostějov spanilou jízdou „Komediantů“, muzikou skupiny „Koňmo“, kejklířským představením a divadelním představením Víti Marčíka Oficiální zahájení se konalo tamtéž za účasti místostarostky města Prostějov paní Boženy Sekaninové, paní PhDr. Vítězslavy Šrámkové z IPOS - ARTAMA a paní ředitelky Kulturního klubu DUHA Prostějov Alice Gregušové, které společně položily květiny k soše Jiřího Wolkra.
Program festivalu zahájila v sále Kulturního klubu DUHA zpěvačka Jana Koubková s trumpetistou Ladislavem Kozderkou pořadem „Hebkému vše hebké“. Tyátr Víti Maršíka uvedl v pozdím večeru na náměstí svůj nejnovější projekt Elektrického divadla „Dlouhý, Široký a Bystrozraký končící ohňovým představevením „Hoří, hoří!“. Od středy patřil program festivalu výhradně neprofesionálním protagonistům, účastníkům Wolkrova Prostějova, kteří byli nominováni ze 14 krajských přehlídek. V doplňkovém programu se prezentovala neprofesionální kultura města Prostějova. Představilo se Tanečné a pohybové divadlo DOTEKY, prostějovští autoři Aleš Procházka a Miroslav Ondra uvedli multimediální muzikálový „spiktákl“ VIA CRUCIS – KŘIŽÁCI“ a na poetickém jarmarku vyhrával soubor ZUŠ V. Amroze VIVAT DIXILEND.Na festival zvaly i krásné barevné plakáty Ivany Utinkové. Motivy z nich pak zdobily všechny festivalové tiskoviny (program i seznamy sólových recitátorů).V dalších dnech probíhala přehlídka 62 sólových recitátorů, přehlídka 6 recitačních kolektivů a divadel poezie, hlasové rozcvičky pro sólové recitátory, diskuse o představeních, seminář k sólovým vystoupením, seminá divadle poezie,doplňkové programy a na závěr Večer laureátů. K festivalu vyšlo 5 čísel zpravodaje WOLKROVYPROSTĚJNOVINY v přehledné a vyvážené úpravě s bohatou výtvarnou složkou a fotodokumentací.
Přehlídka sólových recitátorů
Sóloví recitátoři se uvedli jako ranní ptáčata, neboť rozcvičovali svá těla a hlasivky v Červeném salónku Národního domu před svým vystoupením již od půl osmé s lektorkou Lenkou Fišerovou. Se svými texty pak defilovali na jevišti Městského divadla až do pozdního odpoledne. K uvolnění jim pomáhal zkušený moderátora recitátor Dušan Utinek. Výkony bedlivě sledovali lektoři jednotlivých kategorií (I.kat. – 21, II.kat. – 28, III.kat. –13). Z celkového počtu 67 recitátorů nominovaných ze 14 krajských přehlídek se v Prostějově představilo 62recitátorů. z 8 souborů vystoupilo 6. Přehlídka sólových recitátorů byla dramaturgicky zajímavá, zejména veIII. kategorii (Blaise Cendrars, Cuantémoc Méndes, William Wordsworth, Herbert Schwartz). Ze známých autorůbyl nejčastěji interpretován oblíbený Jacques Prévert – 10x, Ivan Wernisch – 5x, Miroslav Holub a Daniil Charms4x. Tři recitátorky volily nesnadný text R.M.Rilka – Slepá. Interpretační úroveň se lišila v jednotlivých kategoriích. Nejslabší byla I. kategorie, velmi dobré výkony zazněla ve II. kategorii, nejlepší ve III.kategorii. Přetrvávajícím problémem I. kategorie je přechod z dětského na umělecký přednes související s věkem recitátorů (15 – 17 let). Jsou ve věku, kdy hledají sami sebe a jak se vyjádřil předseda lektorského sboru této kategorie „tápou“. Tápou už ve výběru textu, proto se jim nedaří sdělit svůj názor a porozumět si s divá-kem. Velice by zde pomohla rada odborníka, který svého svěřence zná a může doporučit text, pomoci s jeho analýzou a připravit koncepci vystoupení. Přitom mnoho těchto recitátorů navštěvuje základní umělecké školy.Z tohoto šedivého průměru se vymykala Kateřina Krejčová z Českých Budějovic, která za svůj výkon v Tarkov-ského Stromu Johanky z Arcu a Charmsově Padání jako jediná získala titul Laureát. Čestným uznáním byly oceněny Julie Goetzová z Hrdějovic za interpretaci lidového textu ze 17. století Monolog jeptišky a AnetaDorazilová z Olomouce za interpretaci básně J. Préverta Zvuky noci. Druhá věková kategorie měla velmi slušnou interpretační úroveň, třebaže i zde měli recitátoři problémy.Asi polovina si zvolila k interpretaci prozaický text, 7 z nich bylo humorných. U těchto předloh často dochází k podcenění vypravěčského partu, který posouvá a vysvětluje děj. Interpreti pak ulpívají na detailech a přímé řeči jednajících postav a tím se vytrácí atmosféra, napětí a je velice obtížné takový text vypointovat. Přes tyto výtky lektoři II. kategorie mohli udělit dva tituly Laureát Janu Kohoutkovi z Prostějova za zdařilou interpretaci obou textů – Daniil Charms: Z dějin ruské literatury a Herbert T. Schwartz: Veliký a zlá kouzelnice. Jan Konečný z Prahy zvolil pro svá prostějovská vystoupení monolog z knihy Jevgenie Griškovce Jak jsem snědl psa aprovokativní báseň Jáchyma Topola Avantgardní tanečnice. Zvláštní cena poroty bývala udělována většinou souboru. Tentokrát ji získal Bohdan Bláhovec z Plzně za silné a přesvědčivé sdělení osobního prožitku literárního díla a vystižení stylu autora v obou soutěžních textech. William Saroyan: Tracyho tygr a AlanGinsberg: Ameriko, navzdory technickým handikapům. Čestné uznání dále získali Miroslava Venclová z Pomezíza přednes úryvku z Markéty Lazarové Vladislava Vančury a Gerharda Rühma Toileta, Zdeněk Pecha z Hradce Králové za přednes Wernischových Tahiťanek, Barbora Chybová ze Svitav za úryvek z Dykova Krysaře a Monika Bryšová z Plzně za přednes textu Franze Kafky Most. Zvláštností letošní III.kategorie bylo jednoznačné rozdělení interpretací na velmi dobré, které získaly oce-nění, zatímco jejich vzdálený protipól tvořila vystoupení až podprůměrná.Zbytek tvořil lehký nadprůměr. Tento problém bude řešit odborná rada uměleckého přednesu na svém zářijovém zasedání. Příjemné na této nejvyšší kategorii byl pestrý výběr textů. Některé značně myšlenkově i interpretačně náročné, v několika případech až objevné. Zjednodušíme – li důvody, proč se je vždy nepodařilo sdělit odpovídajícím způsobem, pak to bylo ze dvou zcela rozličných důvodů. Ten první spočíval tom, že recitátorova vnitřní analýza zůstala natolik „interní“ a výsostně subjektivní, že se k posluchači nepřenesla, takže v myšlenkové struktuře tápal. Druhý důvod byl jednodušší: Interpretovi chyběla základní recitační výbava a dopouštěl se zcela začátečnických prohřešků – nedokázal pracovat s tempem ani s běžnou modulací a frázováním věty (verše). Přes tyto výtky byly výkony oceněných i těch, kteří zůstali v jejich závěsu, velmi potěšitelné a odpovídaly nárokům nejvyspělejších recitátorů. Lektoři ocenili titulem Laureát Danu Kachlíkovou z Vyškova za interpretaci úryvku z Proluk Bohumila Hrabala a textuR.M.Rilka Slepá. Druhým Laureátem se stal Aleš Kubík z Brna, který dlouho zůstával i za těmi, kteří v letošním roce neuspěli. Vedle oblíbeného Roberta Fulghuma (úryvek z knihy Už hořela, když jsem si do ní lehal), pro mnohé objevil španělského autora Cuahtémoce Méndeze, z jehož díla zvolil text Něžný zpěv pro ně. Čestné uznání získali Lukáš Tvrďoch z Vyškova za interpretaci textu Ivana Wernische Byl jednou jeden Bedřich a Josefa Kainara Tácek v prstech. Ivana Uhlíková z Kolína za přednes Skácelova fejetonu Harfa ve sněhu a textuJaromíra Hořce To že je světlo zásnubní?Sóloví recitátoři se sešli v pátek se svými lektory podle jednotlivých kategorií, aby si na semináři vyslechli jejich rady a pokyny pro svůj další růst v uměleckém přednesu.Přehlídka sólových recitátorů přinesla několik otázek, na které je třeba najít odpověď. Například bude třeba prověřit úroveň lektorů v krajských přehlídkách, zda neposílají recitátory do Prostějova tak zvaně na zkušenou a nikoli za jejich pozoruhodný výkon. Musíme trvat na kvalitě výkonů a postupu dvou recitátorů z každé kategorie na přehlídce zastoupené (pokud jsou jejich výkony na žádoucí úrovni).Večer laureátů se z technických důvodů v letošním roce konal v Městském divadle, což nebylo příliš šťastné. Mnozí interpreti si neporadili s tak velkým prostorem. Režie večera se tentokrát ujal Miroslav Kovářík.
Přehlídku sólových recitátorů hodnotili:
I. kategorie Ing. Libor Vacek – předseda, recitátor, Praha
Stanislav Rubáš, recitátor a překladatel, Teplice
Jaroslava Čajková, odborná pracovnice pro UP NOC Bratislava
Blanka Koutská, recitátorka, Praha
Jana Davidová, redaktorka Praha

II. kategorie PhDr. Vítězslava Šrámková, předsedkyně, IPOS ARTAMA, Praha
Lenka Fišerová, herečka a pedagožka, Praha
Jiří Sedláček, herec ND Moravskoslezského, Ostrava
Martina Longinová, herečka a pedagožka, Kolín
Aleš Vrzák, režisér literární redakce ČR, České Budějovice

III. kategorie PhDr. Ivan Němec, katedra literatury Pgf MU, Brno
Hana Kofránková, režisérka literární redakce ČR a pedagožka DAMU, Praha
Nina Martínková, pedagožka KVD DAMU, Praha
Lenka Chytilová, básnířka a překladatelka, Hradec Králové
Mgr. David Kroča,PhD., katedra literatury Pgf MU, Brno

Hlasové rozcvičky vedla Lenka Fišerová.

Přehlídka recitačních kolektivů a divadel poezie

Na letošní Wolkrův Prostějov bylo z klajských přehlídek nominováno 8 představení. Nakonec jich do Prostějova přijelo pouze 6. Pražský TY-JÁ-TR si popletl termíny dvou svých představení a TRIANUS z České Třebové přišel o hlavního herce díky jeho cestování do zahraničí. Tak jsme přišli o podívanou na Svatební košile (J.Suchý – K.J.Erben) a Bílou noc (F.M.Dostojevskij – L.A.Krasov). I tak byla nabídka přítomných 6 souborů velice pestrá. LI-DI z Litoměřic přivezli Jelínkovi překlady Zpěvů sladké Francie,Hradecké JUSLIČKY povídku Tennessee Williamse Vzpomínku na dívku ze skla, DOHRÁLI JSME z Uherského Hradiště Bradburyho Cecy. O velikánu české poezie K.H.Máchovi přijel hrát Luhačoviský (NE)SMYSL, v posledních létech oblíbený Ernst Jandl upoutal ZUŠ Olomouc – Žerotín a DE FACTO MIMO Jihlava nám opět připomněl surrealistu Karla Hynka románkem Inu, mládí je mládí. Poslední titul plně vystihuje letošní společné téma souborových vystoupení. Jak přesně uvedl předseda lektorského sboru souborů režisér Radovan Lipus: „Přes veškerou rozdílnost letošních představení bylo ve všech téma nesmělého sbližování, nějakých prvních doteků kluků a holek“. (Zlaté číslo Wolkrových Prostějnovin). To samo o sobě svědčí o tom, že soubory volily předlohy adekvátně svému věku a problémům. Z tohoto hlediska by se dalo předpokládat, že tomu bude odpovídat i zpracování. K tomu však v mnoha případech nedocházelo z mnoha příčin. Především soubory zůstávaly u jednotlivostí a představení neměla dostatečně připravenou celkovou koncepci. Také prostředky byly někde zastaralé jevištní prostředky.
Vystoupení souboru LI-DI Litoměřice – Zpěvy sladké Francie v překladu Hanuše Jelínka dokazují, že i dnes málem stoleté texty dodnes přitahují pozornost mladých lidí, neboť za ta léta neztratily nic ze své jazykové a melodické bohatosti. I jazyková vybavenost členů souboru patřila bezpochyby k největším kladům inscenace. Rozmanitost režijního přístupu však byla na úkor společného názoru současného mladého člověka a v představení zůstalo u jednotlivých sólových a kolektivních čísel, aniž by se propojily do jedné celkové výpovědi. Nejzajímavější složkou představení byla zdařilá hudební stylizace, zejména v závěru pořadu. Divácky je bezesporu tento typ vystoupení velmi vděčný. Náročnější úkol si stanovil již velmi zkušený soubor ze ZUŠ Na Střezině z Hradce Králové – Tennesse Williams: Dívka ze skla. Volba předlohy plně odpovídá zkušené a znamenité práci vedoucí souboru Emílii Zámečníkové, se kterou jsme se setkali na WP již několikrát. Povídka Vzpomínka na dívku ze skla je skicou pro budoucí drama Skleněný zvěřinec, které patří ke klasickým dílům dramatu 20. století. Hrdinkou povídky je Laura, bytost ze skla, podobná figurkám ze své sbírky, neschopná dostát nárokům, které klade všední život a její rodina. Představení nabídlo nezasvěceným divákům Lauru jako nezařaditelnou až vyšinutou bytost bouřící se proti realitě dospělých. Tím ji aktéři sice přiblížili mladým divákům, ale proti autorově záměru velmi zjednodušili. V tomtéž řádu byly vedeny i ostatní postavy. Představení ve svém zjednodušení pak působilo černobíle a tím neuvěřitelně, ztrácelo rytmus a tak i odezva diváků byla velice rozdílná. Od hodnocení profesionalita až po nepochopila jsem je. Svěžeji působilo představení souboru DOHRÁLI JSME z Uherského Hradiště. Zalíbilo se jim ve sci-fi literatuře a z ní zvolili u nás známého Ray Bradburyho a jeho povídku Cecy. Příběh je námětově podobný Malé mořské víle, či Rusalce, které touží po lidské lásce. Zde se Cecy „vnoří“ do nešťastné dívky, manipuluje jí a nutí říkat věci, které by nikdy neřekla, dělat věci, které by nikdy neudělala. Autor chce poukázat na lákavou a zároveň děsivou možnost manipulace, kterou může provésti nějaká neznámá dimenze. Tato obava je souboru jistě známa, ale z jeviště málo patrná, třebaže dramatizace povídky je velmi zdařilá a herecké výkony energické a sympatické. Bohužel představení na diváky působilo chladně. Zřejmě i tím, že v něm chybě bohatší život jednotlivých postav. U vesel se veselila ZUŠ Olomouc – Žerotín s texty současného rakouského básníka Ernsta Jandla, jehož texty nezazněly v Prostějově poprvé. Divadla poezie v něm objevují především velkou nabídku a výzvu k mnohým inscenačním postupům. A tak se žerotínští vydali na každodenní plavbu, kdy jsme střídavě úspěšní a neúspěšní, jak jde život.A členové souboru byli vědoucí, živí a tedy uvěřitelní, hráli za sebe a nechali svobodného i autora. Soubor získal za své vystoupení právem Čestné uznání. (NE)SMYSL LUHAČOVICE a literární vědec PhDr. Pavel Vašák, CSc, zabývající se problematikou literárního díla K.H.Máchy spojili své síly v představení Lori, lásko moje. Příběh je situován do doby stárnoucí Lori, která vzpomíná na svého básníka. Tento bouřlivák v inscenaci však působí poněkud nesměle a lyricky. K propojení tří hlavních postav na jevišti Lori stárnoucí, jejího mladého alter ega a K.H.Máchy v představení nedošlo. Každý byl na jevišti pouze za sebe. K nekoncepčnosti přispěla i velká rozličnost rekvizit. Ani vybraná Máchova poezie nepřispěla souboru na pomoc. Velkou radost způsobil na Wolkrově Prostějově soubor DE FACTO MIMO z Jihlavy. Čtrnáctidílnou báseň v próze Inu, mládí je mládí (Románek) českého suurealisty Karla Hynka nastudoval jihlavský soubor jako jevištní koláž v příběhu Eugenie a Dominika jejich manipulátora. Příběh se rozehrává od rozkoše z jablka, přes něžnost ptáčka, trnutí krve, až ke konečnému klidu ve spánku, jenž je smrtí. V inscenaci jsou uplatněny obrazy surrealistického světa podvědomí ve shrnutí, které má v sobě nadhled současnosti, jímž vše zpracovává jakoby objektivem kamery ve filmu. Tento divadelní zážitek byl podpořen pečlivě utříděnou dramatizaci Hynkova textu a režijním vedením Petra Soumara, který tak navázal na úspěšná představení plzeňských divadel poezie. Soubor získal jako jediný Cenu poroty a úspěšně reprezentoval na letošním Jiráskově Hronově, kde odehrál za sebou tři představení s největším nasazením.

Přehlídku divadel poezie hodnotili:
Radovan Lipus, předseda, režisér ND Moravskoslezského, Ostrava
Alena Zemančíková, redaktorka literární redakce ČRo, Plzeň
PhDr. Miroslav Kovářík, recitátor, Praha
Miloslav maršálek, herec HaDivadla, Brno
Marek Pivovar, dramaturg ND Moravskoslezského, Ostrava.

K letošnímu ročníku WP nebyla vydána odborná publikace, proto byly použity publikace z minulých ročníků. Připravena je reedice publikace ORTEL(N) Jana Roubala, která bude doplněna o další text (náměty pro OR UP ARTAMA). Pro soubory byl určen seminář Aleny Zemančíkové a Radovana Lipuse Inscenování literárního textu, který měl vysokou odbornou úroveň a byl dobře navštíven v pátečním odpoledni.
Zpravodaj WP „ PROSTĚJOVSKÉ PROSTĚJNOVINY“, byl velice nápaditý, utříděný a zábavně poučný s erudovaným hodnocením jednotlivých představení a vtipným zpravodajstvím o obou kolech přehlídky sólové recitace. Byl bohatě doplněn kresbami a fotografiemi Boba Pacholíka Dalšími členy redakce byli Petra Kosová, Renata Vordová, Štěpánka Bláhovcová, Jára Fidrmuc, Dana Pavlíková a Jan Amderle.
Výraznou složkou Wolkrova Prostějova je plakát a pozvánka a ostatní materiály, které zdobí výtvarnice Ivana Utinková.

Wolkrův Prostějov v médiích:
Týdeník ROZHLAS - Letní festivaly kvetou básněmi – Miroslav Kovářík (2.6.2003).
Amatérská scéna - WP 2003: DO KDY…? Amatérský přednes ještě žije – Miroslav Kovářík
AS 4/2003)
Čro Praha - Folkomotivy – Miroslav Kovářík 8.6.2003-08-27

OLOMOUCKÝ KRAJ /Kultura Recitátoři se sjedou do Prostějova Červen 2003

PROSTĚJOVSKÝ Večerník Doba se mění, Wolkrův Prostějov zůstává jos. 9.6.2003

olomoucký den Prostějovem zazní poezie
David Sekanina
. 14.6.2003-09-16

PRÁVO Do Prostějova jedou recitátoři 14.6.2003.

MF DNES Stovky lidí míří za poezií a divadlem do Prostějova
Ivana Pustějovská 14.6.2003-09-16

olomoucký den Poezie rozvine paletu barev
David Sekanina 17.6.2003

prostějovský TÝDEN Pozvánka na Wolkrův Prostějov 18.6.2003-09-16
David Sekanina

olomoucký den Spanilá jízda kejklířů a komediantů 18.6.2003-09-16
David Sekanina

prostějovský TÝDEN Wolkrův Prostějov vrcholí - das- 20.602003

Nejlepší interpreti veršů se zaradují v podvečer – das –

prostějovský TÝDEN Hledání recitačního výrazu a poetického tvaru:
Fragmenty z letošního festivalu Wolkrův Prostějov 25.6.03.
- das -

46. ročník Wolkrova Prostějova 2003 zvládl díky profesionalitě lektorů a zkušenosti pořadatelů opět velký nápor zejména sólových recitátorů, všech doplňkových pořadů, seminářů a obou přehlídek.
Pro příští ročník vyplývá pro pořadatele několik návrhů na ještě lepší komunikaci s pořadateli krajských přehlídek:
1. Do přehlídky sólových recitátorů nominovat opravdu špičkové výkony a nevysílat recitátory tzv. na zkušenou.
2. Na základě letošní zkušenosti zpřesnit postupové listy souborů a rozšířit je o další údaje.


V Praze 27. července 2003-08-27
Zpracovala Jana Štefánková, odborná pracovnice pro umělecký přednes IPOS – ARTAMA Praha.