Texty: ZAJÍC, Vladimír: Hanácký divadelní máj Němčice nad Hanou 2001 aneb Hledání krále Ječmínka. AS 2001, č. 3

Vizovické ochotnické divadlo VIDLO, o. s. - Jiří Brdečka: LIMONÁDOVÝ JOE. Opět jsme byli svědky zvláštního úkazu. Soubor je herecky disponován, hudebně disponován, výtvarně disponován, ale výsledek se nedostavuje. Jak se ukazuje, závada povětšinou bývá v nepřesném přečtení žánru. Od pana Brdečky je původně podtitul tragická estráda s důrazem na tragická, neboť na konci jsou všichni mrtví, a vzkříšení proběhne až silou Kolalokovy limonády. Nuže, kromě označení estráda odkazuje text a jeho struktura k žánru revue, tingl-tanglu, kabaretu, což znamená hrát situace svižně, vyhraněně, ostře. Dále umět pracovat se střihem - zde navíc vědomí a možnost hudebních čísel a hudebních střihů. Prostě výtečná zábava na pozadí triviální story, jak všichni ke štěstí přišli v časech, kdy smrt byla levnější než chléb. Jestliže prvních pět minut k této divadelnosti odkazovalo čistě a silně tak, že jsme měli emotivní zážitek silnější než pohled do hlavně šestiraňáku, všechny další minuty až do samé děkovačky, která byla skvěle revuální, byly vyprávěny z jiného soudku, než z nefalšované slivovice. Ať už byly důvody jakékoli, byl položen důraz na realitu a realismus příběhu a občas i psychologickou pravděpodobnost - což samozřejmě text vůbec neumožňuje. Dokonce lze s drobnou nadsázkou říci, že se nehrálo o tom, že všichni chtějí žít a užívat života po svém, ale hrálo se tak, že všichni tiše předpokládali, že na konci je zastřelí. Naštěstí se soubor ani jednou nedopustil vyrábění humoru. Na druhou stranu nevyšly gagy, které byly do inscenace zřetelně instalovány. Shrnuto a podtrženo, představení v Němčicích nesdělovalo proces, ale výsledek procesu jako informaci. Ovšem, co by nespravil hlt Kolalokovy limči (pozor, nezaměňovat s nebezpečnou a odpornou kyselinou známou jako Coca - Cola), po němž se tělem rozleje blaho a vědomí, že příště Vidlo Vizovice sáhne po slivovici a nabere inscenaci na ty správné rohy.