Texty: Mladá Boleslav, STROTZER, Milan: Lounské divadlení s klášterskými divadly v čele - Snídaně. AS 2007, č. 2, s. 21-24.

Divadlo na dlani Mladá Boleslav – Ryszard Marek Gronski: Snídaně. Mladoboleslavský soubor představením hry polského autora obohatil dramaturgickou skladbu Lounského divadlení nejméně trojím způsobem. Za prvé tím, že hru uvedl v české premiéře. Za druhé že se pustil do zřídka frekventovaného žánru společenské satiry a konečně v kontextu přehlídky i tím, že se přičinil o jediné komediálně laděné představení, v němž se mohlo publikum zasmát, což ocenilo prostřednictvím anketních hlasů a udělením ceny diváka. Tři desetiletí stará satira, napsaná v jiném společenském a politickém kontextu, ožila na jevišti jako aktuální apel, beroucí si na mušku bohorovnost mocných a praktiky mocenského aparátu. Do bytu obyčejné rodiny vpadne státní policie a zorganizuje snídani prezidenta v kruhu rodiny tak, aby byla hlava státu ujištěna, že je lidem milována, že vše je v zemi v nejlepším pořádku. Za tím účelem je stávající vybavení bytu včetně oblečení vyměněno za takové, které odpovídá vyvolání kýženého efektu. Dokonce jsou vyměněny i dospívající dítka, neboť tendují k radikálním hnutím nalevo i napravo, za teenagery prefabrikované pro daný účel. A nakonec je vyměněn sexuálně nenechavý dědeček za policejní majorku ve výslužbě. Připravena a nazkoušena je i konverzace včetně patřičných odpovědí na otázky. Snídaně s prezidentem může začít. Akce se však tentokrát vymkne organizátorům z rukou, neboť prezident dojde k závěru, že v zemi je již po léta všechno tak skvělé, že je zbytečné držet policejní aparát a rozhodne se jej zrušit. Situace se obrací, protože osnovatelé iluzí nechtějí přijít o dobře placená místa. I z tohoto nedokončeného nástinu je zřejmé, že předloha skýtá nepřeberné množství humorných situací a gagů. Divadlo na dlani se jich zmocnilo s patřičnou razancí. Bohužel, v řadě případů (zejména ve scénách s prezidentem) s razancí vedoucí k nepřesnostem ve skrývání zmanipulované situace, zvícím bezmála rozměru jevištní anarchie a vyrábění srandy. Je to převeliká škoda, neboť by se diváci daleko více mohli bavit autentickým jednáním protagonistů hry v daných okolnostech a absurditou z toho prýštící. Je to škoda i proto, že soubor má výborné herecké typy a nejednoho nad obyčej vybaveného herce. Ostatně tři z nich byli oceněni čestnými uznáními: Jan Hendrych za roli Otce, Jitka Urbanová za roli Agentky a režisér Petr Matoušek za ztvárnění postavy Drobečka. Inscenace byla pro úvodem označené premisy doporučena na 2. místě k výběru do programu celostátní přehlídky.