Texty: Rychnov nad Kněžnou, Text o rekonstrukci Pelclova divadla a o oponě

Z rozhovoru J. Kráma s R. Zrůbkem:
Rychnov nad Kněžnou připravuje rekonstrukci Pelcova divadla
Na tuto akci za 34 milionů korun, na niž bude do prosince zpracován projekt, se město snaží získat v rámci státního rozpočtu finance. V první etapě za 24 milionů korun, která by měla začít na jaře 2005 a bude velice náročná – jen bouracích prací bude za 4 miliony korun - by se přebudovalo foyer, galerie a v suterénu vzniklo sociální zařízení a šatny pro obecenstvo i herce. „Další etapy se budou týkat sálu a vlastního vybavení. Tam je to trochu ve hvězdách, pokud se nám nepodaří získat peníze jiným způsobem,“ uvedl na tiskové konferenci starosta města Jiří Rokl.
Z Průvodce Rychnovem nad Kněžnou, který vychází v 9. vydání, vybíráme: Pelcovo divadlo bylo otevřeno 28. září 1897. Ku konci proslovu vyhrnula se opona druhá a obecenstvu se objevil úchvatný živý obraz, komponovaný režisérem Rudolfem Vostřebalem. Po přestávce sehrány Dva světy, hra o pěti jednáních od Jana Ladeckého. Kus tento byl poctěn Náprstkovou cenou a byl vícekrát provozován na Národním divadle v Praze. Tak referoval místní Posel z Podhoří o pár dní později. Roku 1902 tu bylo zřízeno acetylenové osvětlení, elektrické pak 1910 a 20. května 1914 zde poprvé promítal biograf.
Původně býval vestibul divadla vyzdoben freskami s postavami v národních krojích a na slavnostní oponě, kterou vytvořil polní podmaršálek E. Salomon, svobodný pán Friedberger Mírohorský, byl vyobrazen život starých Čechů. Zkusme si porovnat její černobílý obrázek - uložena je v Muzeu a galerii Orlických hor - s tím, jak ji popisuje Poláček v Okresním městě: Na oponě byly velmi pestrými a určitými barvami vymalovány výjevy ze života starých Slovanů. Jeden Slovan v úboru havíře právě vylézal z jámy s rozsvíceným kahanem. Na okraji opony ořezával vinař révový keř. Baculaté děcko se snažilo dosáhnouti hroznu. Malíř s velkou rozhodností vymaloval pahorek, na němž tančily dívky, oděné v jemné řízy, kolem hliněné modly. Stařec s načechraným vousem hrál jim k tomu na varyto. Byly to důkladné obrazy, malíř nevynechal žádnou podrobnost.
Na scéně tohoto divadla od té doby vystoupila řada vynikajících umělců a hudebních těles, např. ČESKÁ FILHARMONIE 1902, Jan KUBELÍK 1899, Jakub SEIFERT 1898, František ONDŘÍČEK 1901, Václav VYDRA a Terezie BRZKOVÁ 1904, Eduard KOHOUT 1952, Jaroslav VOJTA, Olga SCHEINPFLUGOVÁ a Bedřich KAREN 1941, Josef SKUPA 1935, Zita KABÁTOVÁ, Adina MANDLOVÁ, Zdeňka SULANOVÁ, Rudolf HRUŠÍNSKÝ, Vlastimil BENEŠ, Jiří PLACHÝ a Mařenka ZIEGLEROVÁ. 14. června 1941 zde sehrálo místní „Sdružení mladých ochotníků D“ hru Manon Lescaut, na níž byl přítomen i její autor Vítězslav NEZVAL.