Texty: LÁZŇOVSKÁ, Lenka: Horažďovice počtyřiadvacáté - Theatrum Mundus. AS 2007, č. 2, s. 20-21.

Studio Divadla Dagmar Karlovy Vary, které loni zaujalo svou inscenací Koně, jež s velkým úspěchem putuje po festivalech doma i v zahraničí, bylo očekáváno s napětím. Letošní inscenace Theatrum Mundus podle hry W. Saroyana určitě nezklamala. Hanka Franková a Matěj Samec jako dramaturg původní předlohu razantně upravili a zbavili sentimentu. Zavřené divadlo Svět slouží jako útočiště mnoha opuštěným lidem. Pestrý svět vysloužilých herců, cirkusáků a boxerů opravdu není sentimentální, ale dokáže cit projevit. Programní hudba Verdiho, Ravela a dalších vytváří působivou kulisu, avšak bez vztahu k příběhu. Chybí čitelná výpověď, neboť příběh se neopírá o jasné dramatické postavy a motivované vztahy, což lze dokumentovat na hlavních postavách krále a královny. Zbyla řada působivých obrazů, jež jsou spíše ornamentem. Platí to i o závěrečné kolektivní taneční scéně.