Texty: BRHELOVÁ, Eva: Brněnský sen, co prima lechtá na chodidlech - Zlatý kolovrat. AS 2007, č. 2, s. 59-61.

Na funkční práci s divadelním znakem a symbolem bylo založeno také představení Zlatý kolovrat rosického Divadelního souboru Emanuela Krumpáče. Pravidelní účastníci přehlídky v čele s Lukášem Hemalou se pokusili ztvárnit stejnojmennou Erbenovu baladu spojením dramatických situací předlohy, hraných postavami balady, a epických pasáží realizovaných vypravěčem a chórem. Tvůrci využívají jako scénu dřevěnou konstrukci, která připomíná vrata vesnického stavení a je kombinovaná s plátnem, umožňujícím stínohru. Oceňované syntetické propojení všech divadelních složek doplňují neutrální obličejové masky, dramatická hudba (J. Pavlica, D. Andrtová, J. Corner) a mluvené slovo (včetně využití lidové poezie a jiných Erbenových textů). Všechny tyto složky, zejména kombinace scénografie, slova, herectví a hudby, podporují gradaci napětí, sdělnost situací, psychologický výklad a jevištní charakterizaci postav původního lyrickoepického textu. Dramatické situace vrcholí symbolickým jednáním (např. zavraždění Dory, vyjádřené expresivní akcí s bílými látkami v nadpozemském svícení). Jinou působivou situací, při které osudově mrazí, je svatba Marie s králem, kdy při tanci svatebčanů bílými stěnami zámeckého sálu pomalu a stále zřetelněji prosakuje krev. Hra začíná jako panoptikum loutek – chór přivádí na jeviště Doru, Marii, babici, krále, pachole a starce, staví je do situací a vzájemných vztahů, dává jim do rukou klíčové rekvizity (nůž, sekyra, klubko, kolovrat, přeslice, kužel). Chór nejčastěji nabývá roli osudu, ale jeho další funkce ve hře již jsou méně ujasněné (dvořané-loutky, zlé myšlenky, zlé skutky, mrtví?). Předmětem diskuze diváků, lektorského sboru a souboru se také stal v inscenaci ne zcela odůvodněný dramaturgický zásah do původního příběhu. Král se totiž nejprve zamiluje do Marie, a ta má pak tedy rozumný důvod k pomstě na sestře Doře, protože jí Dora milého přebere. Navzdory některým problematickým detailům Zlatého kolovratu (neujasněnost motivací postav, funkce chóru a použití masek) získal DS Emanuela Krumpáče první doporučení na náchodskou přehlídku.