Texty: FEKAR, Vladimír: Seniorská \"coolness\", klasika a Budžes - Staré prostitutky z Červeného Kostelce. AS 2007, č. 1, s. 20-22.

Staré prostitutky z Červeného Kostelce
Ženy na jevišti této přehlídky převládaly. Dokazuje to také inscenace hry Pauly Vogel Nejstarší řemeslo, kterou si zvolilo pět členek DS při MěKS Červený Kostelec pro svou spanilou dámskou jízdu. V inscenaci, situované opět pouze a jen kolem jedné lavičky, jsme zasvěcováni do podivné organizace přestárlých newyorských prostitutek, které, ač hluboko za svým výkonnostním zenitem, si stále vydržují několik věrných klientů. Organizace, která se chvíli chová jako nekompromisní charitativní ogranizace a jindy zase jako skupina top manažerek, je postupem rozhlodána zubem neúprosného času, postupným odumíráním jejích členek, ale i klientů. Až nakonec zůstane na jevišti jen jedna jediná prostitutka. Lehké stárnoucí děvy autorky Pauly Vogel nenesou rysy živých postav, vnímáme je spíše jako zástupné figurky v šachovnici vykonstruovaného scénáře, který autorce slouží k vyjádření vlastního postoje k sociální a ekonomické problematice Ameriky, zejména osmdesátých let. Činí tak s nadsázkou komediálního žánru a vybavuje postavy banálními slabostmi, aby alespoň dodala zdání jejich věrohodnosti.
Členky souboru, ač v ne příliš zdařilých kostýmech, působí ve svých postavách bizarně staromilsky, ale poměrně suverénně. Představují portrét nejstaršího řemesla bez bázně a hany, s konverzační lehkostí, respektují komediální a konverzační ladění textu. Zároveň se režisérka pokouší v závěru dát najevo určité porozumění s osudy žen, které povolání prostitutek propadnou.
Vladimír Fekar