Texty: Kroča, David: Moravský festival poezie: klasika i experiment. AS 2007, č. 1.

Moravský festival poezie: klasika i experiment

David Kroča

Za neobvyklé přízně múz i svatého Petra se ve dnech 23. – 25. listopadu 2006 konal ve Valašském Meziříčí 42. ročník Moravského festivalu poezie. Mezinárodní soutěž pro české a slovenské recitátory, známou také pod názvem „O štít města Valašského Meziříčí“, pořádalo Kulturní zařízení města Valašského Meziříčí a Občanské sdružení Valašské Athény za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Fondu kultury Zlínského kraje a sponzorů ve spolupráci s NIPOS-ARTAMA Praha a Národným osvetovým centrom Bratislava.

Sněhová nadílka se sice „nekonala“, ale všechny plánované body programu naštěstí ano, včetně koncertu rockového klasika Luboše Pospíšila s kapelou LPG, divadelní inscenace Bláhový čas v podání pražského Divadla Metro, koncertu místní písničkářky Lucie Redlové, a především dvou vyrovnaných kol soutěže amatérských recitátorů. O první větší vzrušení v kuloárech se postarala redakce festivalového zpravodaje, když omylem uvedla na titulní straně prvního čísla, že právě probíhá 43. ročník festivalu. Za drobnou lapálii se však redakce vedená Karlem Prokešem omluvila a dále pracovala skutečně precizně. Dlužno dodat, že zvláště zásluhou pozorného zpravodaje se podařilo uctít památku dvou velkých příznivců mluveného slova, kteří na Moravský festival poezie bohužel již nikdy nezavítají: hned několik článků vzpomínalo na dlouholetého předsedu festivalového organizačního výboru Jiřího Demela a teprve nedávno zesnulého spisovatele a literárního vědce Rudolfa Lesňáka, který působil řadu let v porotě.
V propozicích soutěže se nic podstatného nezměnilo: každý recitátor se mohl přihlásit se dvěma texty, o počtu postupujících do druhého kola však rozhodl lektorský sbor až na základě výsledků z kola prvního. Sedmičlenná odborná porota v čele s někdejším trojnásobným vítězem festivalu Ing. Liborem Vackem bodovala veřejně pomocí číselných tabulek (v rozmezí 1 až 10 bodů), přičemž nejvyšší a nejnižší známka se škrtala, takže maximální dosažitelný počet v jednom kole byl 50 bodů. Po vyhodnocení výsledků prvního kola porota určila, že k postupu bylo třeba získat alespoň 30 bodů. Do finále, v němž tradičně zaznívají výhradně básnické texty, se z celkového počtu 26 účastníků probojovalo 18 recitátorů.
Dramaturgický výběr zahrnoval jak texty klasické a při recitačních soutěžích osvědčené, tak i vítané úkroky stranou v podobě experimentální poezie, pásma, montáže či textů mladých autorů (kupříkladu laureátky Ceny Jiřího Ortena Kateřiny Kováčové). Mezi překlady byla hojně zastoupena literatura ruská (A. P. Čechov, I. A. Krylov, Marina Cvetajevová, Daniil Charms) a polská (Zbigniew Herbert, Wislawa Szymborska), ale recitovaly se také texty německého básníka Christiana Morgensterna či zástupců americké beat generation (zvláště Lawrence Ferlinghetti). Českou a slovenskou literaturu reprezentovali nejčastěji autoři počátku 20. století (Karel Čapek, Viktor Dyk, Petr Bezruč, Jiří Orten) a básníci poválečného období (Miroslav Holub, Miroslav Válek, Oldřich Mikulášek) zvláštní pozornost interpretů si pak vysloužili členové Skupiny 42 (Josef Kainar, Ivan Blatný, Jiří Kolář).
Mezi oceněnými převládali tentokrát recitátoři ze Slovenska. K vítězství v první kategorii (15 až19 let) stačilo Dominice Bogdanové z Košic nasbírat v obou kolech 80 bodů. Její výkon dominoval jednoznačně v prvním kole, v němž ji srbský básník Vasko Popa v překladu Jána Ondruše inspiroval k dovádivým „Hrám“; ve finále předvedla milostný příběh s názvem Zahradník od bengálského básníka Rabindranátha Thákura. Na druhém místě skončil Pavol Náther z Bratislavy (77 bodů) s interpretací humorných textů Woodyho Allena Keby boli impresionisti dentistami a Lawrence Ferlinghettiho Bielizeň. Pomyslná bronzová příčka patřila Evě Kášové z Prešova, která získala úhrnem 75 bodů za uvolněný přednes lechtivého, ale současně společenskokritického textu Vyrušenie od Daniila Charmse a interpretaci poezie Evy Molnárové. Cenu Jiřího Brolla, kterou porota uděluje na památku jednoho ze zakladatelů festivalu za osobitý dramaturgický výběr a odpovídající interpretaci recitátorům ve věku do 19 let, získala Lucie Páchová za přednes montáže z knihy Toni Morrisonové Nejmodřejší oči.
V početně méně zastoupené druhé kategorii (pouze 10 soutěžících ve věku nad 20 let) zvítězila s velmi pěkným celkovým ziskem 90 bodů Zdenka Sokolíčková z Nového Města na Moravě. V prvním kole uchvátila přednesem textu Christiana Morgensterna Ukas. Čtyřverší jednoho z nejvlivnějších tvůrců básnické grotesky nabídla ve vlastním překladu a v podobě experimentální pohybové etudy, v níž nechyběl ani autorův pověstný smysl pro slovní hříčky a jazykový vtip. Ve druhém kole pak své kvality potvrdila při přednesu nelehké Básně v cizím bytě od Ivana Blatného. V těsném závěsu (89,5 bodu) ji následovala zkušená slovenská recitátorka Soňa Pariláková (Humenné). Pro první soutěžní den zvolila Citadelu Antoine de Saint-Exupéryho, ve druhém kole pak předvedla pásmo z básní Miroslava Válka, jemuž předcházel osobitý medailon autora, prozrazující velmi citlivý přístup interpretky k dramaturgii. Porota jí proto právem přisoudila také Cenu 17. listopadu, jež se na Moravském festivalu poezie pravidelně uděluje za přínosný přednes textu českého nebo slovenského autora. Třetí místo obsadila Jana Trojanová z Chrudimi (88 bodů), která nejprve vystavěla vtipnou figuru dělné ženy v apokryfu Karla Čapka Marta a Maria, poté si diváky i porotu (udělila tři desítky!) podmanila magickým a sugestivním přednesem známého textu R. M. Rilka Slepá.
Zvláštní ocenění poroty – Cenu starosty města Valašské Meziříčí – obdržel Peter Hort z Nové Dubnice, jehož přístup k interpretaci se vyznačoval promyšleným a stylově přesným výběrem textu (H. M. Enzensberger: Hriechy z nedbalosti Michail Žoščenko: Aristokratka). Na stupně vítězů nedosáhli, ale svými pozoruhodnými výkony diváky zaujali také Dušan Utinek (Denis Leary: Cigára), Radim Šíp (montáž z textů Kennetha Rexrotha v překladu Antonína Přidala) nebo Jan Jedlinský (Charles Bukowski: Předpověď počasí).
Útulné prostory M-klubu v podzemí žerotínského zámku znovu dýchly na návštěvníky svou zvláštní atmosférou, v níž ticho a mluvené slovo fungují ve vzácné symbióze. Ačkoliv na přívětivém jevišti tentokrát vystoupilo podstatně méně recitátorů, než je tu obvyklé, zapíše se 42. ročník Moravského festivalu poezie – zvláště díky výkonům zmíněných interpretů a neutuchajícímu nadšení organizátorů – mezi přehlídky, na které se rádo vzpomíná.