Texty: KNÍŽEK, Jeroným: Informace o divadle a kulturním životě ve Škvorci. Rkp. září 2008.

Pocházím z městyse Škvorec, pův. v okrese Č.Brod, naposledy Praha-východ. Zde ve Škvorci působil v 19. a 20. století divadelní ochotnický soubor pod hlavičkou místního Sokola. Obec má o tom některé záznamy, sám jsem mnohá představení shlédl, nebo aspoň z mládí pamatuji na vyvěšené plakáty. Nejméně do konce 2. sv. války ochotníci zahráli min. 2 různé div. kusy ročně, dokonce je tu zmínka, že byly ochotnické soubory dva. Hrála se představení např. Lucerna, Babička, Rohovín čtverrohý, Velbloud uchem jehly, Matka, a mnoho jiných her. Angažovali se v nich zejména rodiny místních živnostníků a učitelů, doplňovali je ostatní občané a děti. Často si zvali profesionální herce, např. p. Vojtu a se svým představením zajížděli třeba do Č. Brodu. Měšťanská škola dávala aspoň 1x ročně dětská div. představení. Rovněž zde působil pěvecký sbor, který vedli učitelé měšťanky, zejména p. učitel Roll. V průbehu 2. sv. války zde byl i filharmonický orchestr, který řídil ing. Zázvorka (hrál v něm housle můj st. bratr). V městečku byly 4 velké sály s jevištěm. Ještě by se mohlo vzpomenout loutkové divadlo, které hrávali v místní sokolovně zdejší učitelé. Až do konce 2. sv. války sem zajížděly kočovné divadelní soubory a dávaly třeba až 3 různé divadelní hry týdně. Herci sami si rotaprintem tiskli plakátky a roznášeli je. Kromě toho sem pravidelně jezdívalo loutkové divadlo Matěje Kopeckého s metrovými loutkami a hrálo denně. Jejich dcerka tu se mnou chodila do měšťanky. Nebyla tehdy televize a blízkost Prahy ovlivnila místní kulturní život.
Podobně jako u nás ve Škvorci, byly aktivní ochotníci v Úvalech, kde bydlela rodina herce Jiřího Steimara. Tam si občané nově upravili divadlo u nádraží a místní ochotníci zde hráli často. Podrobněji by mohl referovat místní kronikář.
Ještě se mohu zmínit div. ochotníci v sousední malé obci Hradešín, odkud pocházel můj otec. Tam měli ochotnický spolek Želenský, kde otec v mládí hrával, např. o Havlíčkovi Borovském; až do konce 2 sv. války tu hrávali ochotníci snad pod hlavičkou místních hasičů představení v lesním přírodním divadle, hrála tam teta a na přerdstavení chodili lidé ze širokého okolí.