Texty: Louny, Luděk Richter, 50 loutkářských Chrudimí, 2001 Praha str. 118

SPOL. LOUTKÁŘŮ Louny
1903 vznikl pod vedením Jana Treglera LOUTKÁŘSKÝ ODBOR SOKOLA, z něhož se 1909 stal SPOLEK LOUTKÁŘŮ v Lounech. Ten 1920 vybudoval první samostatnou budovu LD u nás, v níž sídlí dodnes a jejíž název STÁLÉ LD donedávna nesl. Od 1950 patřil soubor pod Elektroporcelán Louny, 1965 KASS a od 1975 DK ZV ROH, resp. DKO. Od 1990 je pod názvem Spolek loutkářů v Lounech občanským sdružením. Vůdčími osobnostmi byli Jan Tregler (1903-25), Josef John (1925-40), Václav Pacovský (1940-45), Václav Mašek (1945-48), Zdeněk Kátro (1948-50), Vratislav Šedý (1950-57), Antonín Horák (1957-60), Zdeněk Raška (1960-88), dnes Milan Raška st.
Soubor většinou o 10-20 účinkujících hrál převážně marionetami, vyzkoušel však všechny druhy loutek mimo černé divadlo; veškerá scénografie byla vlastní výroby. Ročně odehraje 25-30 představení převážně o nedělích dětem předškolního a školního věku, příležitostně i pro mládež a dospělé, doma i na zájezdech k spřáteleným souborům a na jejich přehlídky.
Pořádá přehlídku SAL Dostaveníčko v Lounech (Raškovy Louny). Počínaje 1982 převzal od Žateckých hrátek na nitích úlohu krajské přehlídky s výběrem na LCH. Tam se sám dostal 7x, poprvé 1982 s Pohádkami na draka. Za rozvíjení marionetářské tradice byl oceněn v inscenaci Poslechněte, jak bývalo 1985. Mládeži a dospělým byly určeny parodicko humorné inscenace Pátek a Crusoe, ssro (1989), Ruce vzhůru (1990) a Černošský Pán Bůh (1994), zatímco dětem Beránci a ospalý čert (1997). 2001 - Dlouhý, Široký a Bystrozraký.
Z tradice vycházející soubor tvoří na jedné straně běžné "chlebové" inscenace, často s rozdělenou interpretací, na druhé bonbónky pro dospělé, v nichž se uplatňuje i zajímavá vlastní kapela a smysl pro humor a recesi. Na LCH reprezentuje klasické repertoárové divadlo se snahou o zapojení současných prvků do inscenační práce.