Texty: Melena Miloslav, scénograf, čl. J.Hilmery: Zemřel scénograf Miloslav Melena, 2008

Zemřel scénograf Miloslav Melena

8. srpna 2008 zemřel scénograf, architekt a pedagog Miroslav Melena.

8. srpna 2008 zemřel scénograf, architekt a pedagog Miroslav Melena. Narodil se 12. března 1937, studoval na Vysoké škole pedagogické u Cyrila Boudy a Karla Lidického a na Divadelní akademii múzických umění u Františka Tröstra. Od r. 1967 působil jako scénograf v ostravském Divadle Petra Bezruče, od 1969 v libereckém Naivním divadle a posléze spolupracoval zejména s pražským Divadlem Y, v letech 1980-1981 byl šéfem výpravy v Mariboru. Za výpravu ke hře Hrabě Monte Christo získal r. 1972 první cenu na Trienále v srbském Novém Sadu. Význačnou vlastností Melenových výprav bylo prolínání scény a kostýmů v jejich až provokativní proměnlivosti, vyvolávající reminiscence na surrealistické inscenace 20. let.

Vedle scénografie se však Melena stále výrazněji projevoval jako projektant divadel – zpravidla jako vedoucí několikačlenného týmu. Tak dostaly novou podobu hlediště i scény brněnského Městského divadla, pražského Divadla na Fidlovačce, Horáckého divadla v Jihlavě, Městského divadla v Sokolově, brněnské Redutě a naposled pražského Semaforu. Všechny se vyznačovaly vynalézavým řešením scény, dispozičně funkčním a pohledově elegantní, někdy i živě barevnou podobou hlediště. Nejvýznamnějším činem mezi jeho projekty však bylo řešení pražského divadla Archa, kde celý prostor vyplňující soustava zvedacích stolů umožňuje libovolné uspořádání hlediště i jeviště podle potřeby inscenátorů.

Jako výstavní architekt dal třeba Melena r. 1991 invenčně bohatou podobu výstavě celoživotního díla svého učitele Františka Tröstra. Vedl ateliér architektury na Fakultě architektury a umění Technické univerzity v Liberci.

Své krédo divadelního architekta vyjádřil článkem Divadelní architektura dnes v kulturním týdeníku A2 (2007, č. 24). Vyznal se tu ze své lásky k antickým divadlům pro jejich dokonalé řešení vztahu mezi divákem a hercem, ale i mezi diváky navzájem při sdílení společného prožitku. Baroknímu divadlu zazlíval zavedení jevištního portálu, který nazval „tlumičem divadelnosti“. Z barokního divadelního dědictví však neváhal převzít systém lóží nebo bočních balkonových ramen. V jejich aplikaci viděl totiž nástroj k navození žádoucího kontaktu mezi diváky při představení, a k dosažení tohoto cíle mělo napomoci i důsledné obloukové vedení diváckých řad.

Smrt zastihla Melenu uprostřed práce na projektech nového řešení ostravského Divadla Petra Bezruče, Nové scény pražského Národního divadla, brněnské Janáčkovy opery.

Zdroj: Jiří Hilmera

Copyright © 1999-2000 DIVADLO.CZ
Generováno23.8.2008 8:32:16