Texty: Bělá u Pecky, Petr Pavel, informace: Amatérské divadlo v Bělé u Pecky.

Amatérské divadlo v Bělé u Pecky.

V Bělé u Pecky jako v mnoha jiných obcích se místnímu učiteli podařilo přesvědčit některé spoluobčany, aby se společně podíleli na rozšíření kulturního života na vesnici. Cestu ke splnění svého záměru neměl učitel, coby šiřitel osvěty a kultury, nijak jednoduchou. Ale zřejmě díky jeho vytrvalosti a schopnosti jednat s lidmi, podařilo se mu a posléze i jeho následovníkům, že se divadelní představení ve vsi hrála s menšími přestávkami několik desetiletí.
Následný souhrnný přehled o činnosti ochotníků a odehraných divadelních představení v Bělé u Pecky a souvisejících potřebách je vypsán ze zápisů schůzí místního Sboru dobrovolných hasičů a obecní kroniky.
Pro zvýšení autentičnosti přehledu je většina textu přebrána z uvedených zápisů.

Na výroční valné schůzi Sboru dobrovolných hasičů v Bělé u Pecky, která se konala 26.12.1911 podal místní učitel Josef Havlík návrh, aby se při sboru zřídil odbor divadelní, čtenářský a zábavní „…jeho účelem by bylo provozovati divadelní hry a tím ušlechtile baviti i vzdělávati členstvo i ostatní obyvatelstvo“. Ačkoli v zápisu schůze je uvedeno, že „ Složitý návrh ten byl pro nedostatek času odložen ku projednání na dobu pozdější, případně s přednáškou přítele Havlíka“, byly v době od 3.září 1911 do 28.května 1917 sehrány členy sboru za vedení správce školy pan Havlíka tyto hry:
3. 9.1911 - Prababiččin kalendář
28. 4. 1912 - Poklad
27. 5. 1912 - Staří blázni
15. 5. 1913 - Na selském gruntě
9. a 15. 4. 1917 - Honba za ženichem
28. 5. 1917 - Vykoupení

Podle datumů konání divadelních představení lze předpokládat, že pan učitel, aby dal váhu svému návrhu na schůzi, již předem jednu divadelní hru zrežíroval a s pomocníky dne 3.9.1911 odehrál.
Sbor však neměl vlastní jeviště a byl nucen si ho půjčovat od okolních spolků (z Bukoviny, Hřídelce, Heřmani aj.). Bylo uvažováno zřídit si své. „ Avšak provedení této myšlenky nebylo tak snadné, neboť válečné i poválečné zdražení všech potřeb se stavělo v cestu a každý rozpočet na jeviště operoval s tisíci, kdežto pokladna spolková počítala jen se sty. Přesto však bylo dílo počato. Obecní úřad a lesní správa Peckovská darovali potřebné dříví.“
V zápisu výroční valné schůze sboru dne 29.12.1918 je uvedeno „ Všechno členstvo si přeje, by peníze na zakoupení jeviště byly vedeny zvlášť.“
Z dalších veřejných akcí je zřejmý zájem tehdejších činovníků peníze získat a svůj zájem zrealizovat.
Z výborové schůze konané 23. ledna1920: „Výtěžek ze společného věnečku dívek a mládenců Bělských z 18. ledna 1920, dáno k založení na zakoupení jeviště Kč 134,-. Celkový obnos ulož. ve spolk. pokl. na zakoupení jeviště obnáší Kč 550,- .“
V zápisu z výroční valné schůze dne 26.12.1920 je uvedeno: „ …, že si téměř všichni přejí, aby byl ustanoven divadelní odbor z 8 členů, který by pořídil jeviště a vůbec konal přípravné práce v tomto směru – Havlík, Podzimek, Čeřovský, Samek, Rais V., Marx, K. Knap ml., Tauchman K.“ Následně byla provedena sbírka mezi občany „ … docíleno značných peněžních půjček v obnosech od 50,- Kč až do 500,- Kč, jež každý bezúročně sboru zapůjčil a tak byl nedoplatek 2100,- Kč těmito půjčkami úplně zaplacen.“
14. ledna 1922 usneseno o koupi jeviště a sbor ho převzal pod svoji ochranu. „Malbu jeviště provedl zdařile malíř p. Středa z Miletína v r.1922 za 5462,- Kč 9 haléřů.“
Na novém jevišti byly hrány hry: 7. 5. 1922 - Hrany
28. 5. 1922 - Nerozluční přátelé
V zápisech z následujících schůzí hasičského sboru je občas zmínka o potřebách divadelních, kdo se postará o jeviště, o jeho zapůjčení (tedy i v případě, že jiný sbor sehrál divadelní kus v Bělé u Pecky), o uvolnění potřebných peněz na případné pořízení divadelních krojů.

Rok 1923.
Dne 25. února 1923 večer sehrána byla zdejšími ochotníky za režie správce školy divadelní hra „Vojnarka“ od Al. Jiráska. Ač tato hra náleží k nesnadným hrám, přece byla velmi pěkně sehrána, což stvrdili všichni, hlavně cizí návštěvníci. Hra byla takto obsazena:
Úlohu Madlena Vojnarová, selka …… hrála sl. M. Kloučková.
-,,- Jeník, její syn …………………. -,,- žák Fr. Knejfl
-,,- Jakub Vojna, strýc …………….. -,,- p. J. Kraus ml., č. 6.
-„- Antonín Havel ………………….. hrál p. K. Knap ml.
-,,- Jeho matka ……………………… -,,- sl. M. Samková,
-,,- Jan Hruška, zpěvák …………… .. -,,- p. Pavlásek,
-,,- Bětka, děvečka …………………. -,,- sl. M. Šmídová,
-,,- Martin, pohůnek ………………... -,,- p. B. Knap
-,,- Drtina, muzikant ………………… -,,- p. K. Tauchman
-,,- Brožek, muzikant ………………... -,,- p. J. Maixner
-,,- Hospodská ……………………… -,,- sl. Pavlová
-,,- Marjánka ………………………… -,,- sl. A. Holmanová

Návštěva hry byla velmi slušná, tak že se docílilo čistého výtěžku 286,60 Kč, jenž připadl pokladně hasičské.
Po skončení hry shromáždili se herci na jevišti a tam věnovali nič netušícímu správci školy kytici jako projev uznání. Případný projev přednesla sl. Krausová Milada.

Za měsíc, dne 25. března, sehráli ochotníci druhou divadelní hru: „Adamita“, drama D.F. Šečetky s tímto obsazením úloh:

Václav Urban ………..… p .J. Kraus č. 6. M. Raušal ………p. Pavlásek,
Kateřina, žena ………….. sl. Samková Josef Holas ……. p. Knejfl,
Běta, dcera …………….. sl. M. Krausová, č. 6. Vojta ………….. p. F. Vik,
Urbanová , výměnkářka ... sl. M. Kloučková Madla …………. sl. Šmídová,
Řehák, poutník …………. p. B. Podzimek, Novačka ……… pí. Knejfová,
Šafařík ………………….. p. J. Záveský, Kantor ………… p. B. Knap,
Jirák …………………….. p. J. Šeps, Trnka ………….. p. J. Samek,
Kazda ……………………p. J. Maixner Direktor ……….. p. K. Knap ml.,
Valenta …………………. p. čeledín p. Záveský Justiciář ……….. p. J. Tauchman,
Pan Franc ………………. p. J. Kraus č 2.

Hra byla opět zdařile provedena. Návštěva byla menší, protože právě v týž večer byl v Pecce koncert ruských studentů, takže z Pecky nebyli přítomni návštěvníci. Hasičské pokladně zůstalo z této hry čistých 202,- Kč.
Při obou hrách, jakož i při všech zkouškách napovídal p. Fr. Groh, hostinský. Při sestavování scén pomáhal ochotně p. J. Hrnčíř. Členové hasičského sboru sestavili jeviště a i jinak s ochotou vypomohli.



Historická hodnota uvedeného zápisu obsazení tkví v tom, že známe jména herců,místních ochotníků i jméno autora hry. To v jiných předchozích záznamech není. Je škoda, že nejsou uvedeny rozměry jeviště, popis jeho vybavení ani umístění, kde bylo skladováno atd.
Podle dalších záznamů lze jen usuzovat, že bylo skladováno v hostinci u Grohů, kde se následná představení převážně hrála. Je i možné, že se neskládalo vždy po odehraném představení, ale na sále sloužilo i jako podium.
Josef Rais (tohoto času stár 70 let) uvedl, že si ho v sále hostince u Grohů pamatuje. Hostinská část domu č.p. 33, tedy lokál a sál, byla zbourána počátkem 70. let min. století.

Koncem dubna 1923 začal nový správce školy Bohuslav Havlík (syn učitele Josefa Havlíka, který stál u založení divadelního odboru) společně se správcem menšinové školy ve Stupné A. Portíkem nacvičovat s dětmi se škol v Bělé u P. a Stupné dětskou divadelní hru od Č. Habarta „Princezna Zlatohvězdka“. Hra byla velmi výpravná a těžká. Hrálo téměř 40 dětí a úlohy starších osob sehráli dospělí ochotníci. Nacvičovalo se 7 týdnů. První představení se konalo v sobotu 19. května odpoledne, druhé v neděli 20. května v sále hostince u Grohů v Bělé u P. a pak v pondělí 21. května v Pecce u Possltů. Dne 27. května herci hru sehráli v Čisté.
Při hře účinkoval desetičlenný hudební orchestr, který ji doprovázel zpěvy. V tomto orchestru nezištně účinkovali: učitelé z Pecky - Vejvoda, Fikar a Píč, mlynář Holman ml. a st. z Radkyně, hajný Tázler ze Stupné a sl. Zeifartová ze Štikova.
V Bělé u P. hru oživil místní strojník p.Groh, který na jeviští zařídil elektrické osvětlení. Elektrický proud přivedl z Knapova mlýnu, kde měli zřízeno dynamo napojené na vodní turbínu.
V neděli 11. listopadu byla hrána hra „Dražba nevěsty“. Ve hře účinkovali i pánové Baumelt, Tázlar a Bydžovský z Pecky. Hudební doprovod z ochoty obstarali učitelé z Pecky Fikar a Vejvoda, mlynáři z Radkyně K. Holman st. a ml.
Podruhé byla sehrána 18 .listopadu, ale návštěva byla slabá, neboť bylo divadelní představení ve Lhotě u Pecky a ve Štikově.
Tuto hru ještě hráli 11.května 1924 v Čisté ve prospěch menšinové školy ve Stupné.
Z uvedeného zápisu lze usoudit, že divadla hraná v Bělé u P. navštěvovali i lidé z okolních vsí.
Finančními výtěžky z odehraných her a z tanečních zábav v Bělé byl dluh na pořízení jeviště v roce 1923 splacen.

Rok 1924.
13. dubna místní ochotníci hráli hru „ Z manželského ráje“.
23. listopadu hrána hra „Otec“ od A. Jiráska.
30. a 31. května v Bělé u P., 7.června v Levínské Olešnici a 11. června ve Studenci hráli žáci školy v Bělé u P. společně s žáky české státní školy ve Stupné divadelní hru „Tři halíře“.
Že nastudovat nějakou hru nebylo zas tak jednoduché, jak by se dalo usoudit z přehledu odehraných představení, dokládá malá poznámka z tohoto roku: „K zamýšlené další hře (Na letním bytě) nedošlo pro zřejmou nechuť účinkujících.“

Rok 1925.
Dne 22. listopadu byla v Bělé u P. sehrána divadelní hra (veselohra od J.Štolby) „Staré hříchy“.
Úlohy byly obsazeny takto:
Zápotocký - J. Kraus ml. č. 6 Krapička - Fr. Pavel
Kučera - J. Kraus ml. č. 2 Emma Mráčková - M. Šmídová
Novák - B. Podzimek paní Nimrtondlová - M. Čeřovská
Kačka - M. Kloučková paní Šoulavá - A. Holmanová
Úlohu: Horlivý inženýr sehrál nám právě zde přítomný vidonický učitel p. Polák.
Hra byla sehrána dosti dobře a celkově se líbila. Vstupné bylo: 1. m. 4,-Kč, 2. m. 3,-Kč a k stání 2,- Kč. Hasičské pokladně zbylo 302,- Kč.

Dne 20. prosince sehrána byla hra „ Pasekáři“ (obraz ze života valašského lidu od Fr. Sokola-Tůmy).
Jednotlivé úlohy hráli:
Štěp. Kukulenka - J. Kraus ml. č. 2 Heva - Žofie Samková
Maryša - M. Kloučková Hanča - Mar. Čeřovská
Liduša - M. Šmídová Janek - Fr. Čeřovský
Sčepán - J. Lánský Jurik - Boh. Lánský
Crha Malina - B. Podzimek Bartáková - A. Holmanová
Crha - J. Kraus ml. č. 6 Posel - Stan. Tauchman
Božena - Hedv. Marksová Františa - Mar. Štěrbová
Brňovják - J. Štěrba Maryša - Imlaufová
Pavel Migala - Josef Samek Matúš - Jind. Imlauf
Hronek - Lad. Holman Ondrúš - Gust. Štěrba
Dr. Šebl - Fr. Pavel

Ačkoliv se hra cvičila jen tři týdny, byla velmi pěkně sehraná a každému se líbila. Při této hře napovídala sl. Háková z Pecky. Národní mužské kroje jsme vypůjčili v Pecce, Nové Pace, v Heřmanicích a ve Štikově.
Obě tyto hry nacvičil a řídil správce školy B. Havlík. Při druhé hře v meziaktí hrál smyčcový kvintet (pp. Holman ml. a st., Fr. Zlatník, J. Tauchman a J. Stuchlík z Pecky.


Rok 1926.
7. března sehrály děti menšinové školy ze Stupné v Bělé u P. v hostinci u Grohů hru „Princezna bledule“.
21. března ochotníci sehráli hru spojenou se zpěvy „Na kozlanském klepáči“.
14. listopadu ochotníci sehráli hru „Nezvedená Lída“.

Rok 1927.
Březen hrána hra od Štolby „Na letním bytě“.

Rok 1928.
5. srpna zdejší ochotníci sehráli pod vedením B. Havlíka výpravnou divadelní hru „Lešetínský kovář“. Hry se zúčastnil velký počet herců – 40 osob.
Toto divadelní představení se uskutečnilo v přírodě. Venku před statkem p. Antonína Krause – dům č.p. 6. Konání představení bylo vážně ohroženo, neboť dopoledne silně pršelo. Avšak před polednem déšť ustal, obloha se vyjasnila a po celé odpoledne trvalo pěkné počasí, takže do Bělé se dostavil velký počet návštěvníků z okolí.

V rámci oslav 10.výročí Československé republiky pořádaly společně správy škol v Bělé u P. a v Uhlířích dětskou divadelní hru „Naše pohádka“. 28. října ji hrály v Uhlířích a 4. listopadu v Bělé u P. Čistý příjem 316,- Kč byl stejným dílem rozdělen ve prospěch obou škol.


Rok 1929.
24. února sehráli v Bělé u P. hru „Písmákova dcera“ ochotníci z Horního Javoří.
3. dubna místní ochotníci sehráli hru se zpěvy „Chudý písníčkář“. Příjem byl 505.- Kč, čistý výnos 368,- Kč přibyl do hasičské pokladny.
12. května sehrály děti z místní školy dětskou divadelní hru „Dvě Maričky“.
13 října dramatický odbor Elišky Krásnohorské v Nové Pace sehrál v Bělé u P. hru „Mater Dolorosa“.

Rok 1930.
V neděli 23. března sehráli ochotníci z Horního Javoří v Bělé u P. v hostinci u Grohů divadelní hru „Její osud“.
14. prosince místní ochotníci hráli hru „Tajemství myslivny“. Příjem byl 459,50 Kč, čistý výnos 266,50 Kč připadl hasičské pokladně.
B. Havlík si postěžoval, že divadelní činnost na venkově je značně podlomena biografickými představeními v Pecce, jež docilují značné návštěvy v okolí.

Rok 1931
8. března sehráli místní ochotníci veselohru „Podařené panstvo“.

Rok 1932
14. února sehrál správce školy B. Havlík v sále u Grohů první loutkové představení na novém jevišti, které jmenovaný učitel zřídil s pomocí žáků při ručních pracích. Představení se těšilo hojné návštěvě a vyneslo čistý příjem 160,- Kč, kterýžto obnos byl věnován na úhradu vydání spojených se zřízením scény.
28 února byla sehrána druhá loutková hra „Pan Franc ze zámku“. Při recitaci pomáhali správci školy p. J. Tichý, drogista z Pecky a p. J. Machek, správce školy v Radkyni.

Počátkem prázdnin ukončil své působení v Bělé u Pecky správce školy a učitel pan Bohuslav Havlík . Z rodinných důvodů požádal o uprázdněné místo správce školy ve Štikově. Zemská školní rada mu vyhověla. V Bělé u P. působil 9,5 roku a aktivně se zapojoval do veřejného spolkového života a vedl kulturní život obce.
Ve schůzi místní školní rady dne 23. listopadu 1932 byly projednány žádosti o místo řídícího učitele na zdejší škole. Ze tří žadatelů byl vybrán Karel Šrůtek, řídící učitel v Bezníku. Výnosem Zemské školní rady v Praze byl poté jmenován od 1. července 1933 definitivním učitelem a správcem školy v Bělé u Pecky. Narodil se 12.11.1907 v Hořičkách u České Skalice. V Bělé u P. působil do roku 1967 (jednotřídní škola o 5 postupných ročnících skončila svou působnost školním rokem dne 30.6.1965) a byl aktivně činný ve veřejném a kulturním životě v obci.

Rok 1933
9. dubna Národní jednota Severočeská sehrála divadelní představení „Kudrna“.

Rok 1934
V neděli 18 .února místní ochotníci hráli veselohru o 3 jednáních „Vojtíšek a Márinka“. Vybráno bylo 238, Kč, vydání činilo 74,- Kč, výtěžek byl 164,- Kč.
V neděli 18. března sehrán byl obraz ze života o 3 jednáních „Láska Aničky mlynářovy“. Příjem byl 423,- Kč, vydání 143,- Kč, výtěžek činil 280,- Kč.
Ve schůzi hasičů dne 19.6.1934 (tj. i dramatického odboru) bylo jednáno a rozhodnuto o úpravě pozemku pro konání divadla v přírodě. Poté obecním zastupitelem byl schválen pozemek v obecním lese nad mlýnem pana Karla Knapa. Bylo dohodnuto,že pozemek bude upraven prací všech bratří ve Sboru.
Nikde v zápisech však není uvedeno o jakou konkrétní parcelu se jednalo, jaký rozsah úprav je potřebný a není ani zmínka o tom, že by se na její úpravě pracovalo.
Opět lze z pohledu dnešních znalostí usuzovat, že je to plocha nad vsí k Hornímu Javoří, která se po roce 1946 začala upravovat na hřiště. Již předtím tam chodila místní mládež cvičit a hrát míčové hry.

Rok 1935
14. července sehrál Divadelní odbor Dělnické tělocvičné jednoty z Lázní Bělohradu divadelní hru „Tulácká krev“. Divadlo bylo sehráno v přírodě za krásného počasí, za pěkné účasti místního i okolního občanstva.
V zápisu však není uvedeno na kterém místě se divadlo uskutečnilo, můžeme se jenom domýšlet, že se jednalo o již upravený pozemek projednávaný v předchozím roce.
V neděli 20. prosince sehrálo místní žactvo odpoledne a večer v sále u Grohů vánoční divadelní hru „Ježíškův posel“. Účast byla veliká. Hostinský nechal děti hrát zadarmo, nepožadoval žádnou úhradu ani za otop, světlo a úklid. Režie za divadelní knížky, za kroje a líčení byla 70,50 Kč. Výnos 153,40 Kč byl ponechán na vánoční dětskou nadílku

Rok 1938
V neděli 3. dubna ochotníci hráli u Grohů hru o 3 jednáních od J. L Doudlebského „Holka jako buk“ (Ta naše zlatá Mary). Na vstupném vybráno 450,- Kč, čistý zisk byl 298,50 Kč.

Rok 1939
V neděli 2 .dubna ochotníci hráli hru o 4 jednáních od Olgy Scheinpflugové „Okénko“.

Rok 1946
V neděli 17. března sehrál divadelní odbor hasičského sboru z Horního Javoří v hostinci u Grohů divadelní hru „Praha je naše“.
V neděli 31. března sehrál divadelní odbor hasičského sboru z Uhlířů v hostinci u Grohů divadelní hru „Pytlák Martin“.

Rok 1947
V neděli 16. března sehrál divadelní spolek s Horní Nové Vsi v hostinci u Grohů divadelní hru „Tulácké dobrodružství“.
V neděli 30. března sehrál v hostinci u Grohů divadelní spolek Rozkvět z Uhlířů divadelní hru „Rozmysli si Mařenko“.
V neděli 25. května sehrál v hostinci u Grohů divadelní spolek s Dolního Javoří divadelní hru „Bouřliváci naší vesnice“.
V neděli 29. června sehrálo žactvo měšťanské školy v Čisté, které vyučuje učitelka – zdejší rodačka Miluše Grohová, ve zdejší obci v sále hostince u Grohů divadelní hru „Rozmazlená Pamela“.

Rok 1948
V neděli 29. února byla sehrána místní mládeží pohádková divadelní hra o 4 jednáních od Fr. Flose „Ošklivé Káče“. Hráno bylo v hostinci u Grohů, poprvé od 15 hodin, podruhé od 19 hodin. Vybráno bylo 1885,- Kč , čistý výtěžek připadl ve prospěch dětského hřiště.

V neděli 25. dubna byla v sále u Grohů Místní radou osvětovou sehrána veselohra o 3 jednáních „Na potoce za mlýnicí“. Režisér Josef Holub. Ve hře vystoupili: Oldřich Exner, Milada Tauchmanová, Marie Nálevková, Jaroslav David, Josef Samek ml., Blanka Pavlásková, Josef Pavlásek, Jan Kout, Oldřich Grof.
Hráno bylo odpoledne a večer, vybráno bylo 3980,- Kč. Čistý výtěžek činil 3150,- Kč ve prospěch zřízení místního rozhlasu.

V neděli 28. listopadu sehrál Dramatický odbor hasičského sboru veselohru o 3 jednáních „Emánek to zařídí“. Hráno bylo odpoledne a večer v hostinci u Grohů.


Rok 1949.
V neděli dne 6. března sehrál Divadelní odbor hasičského sboru frašku o 3 jednáních „Prach a broky“.


Rok 1960.
Ve dnech 9. a 10. června sehrála zdejší mládež divadelní hru „Perníková chaloupka“. Hrálo se vždy odpoledne v místním hostinci Jednoty. Hra se všeobecně líbila, děti hrály opravdu pěkně a s chutí. Návštěva byla velmi pěkná. Hru s mládeží nacvičil svazák Jiří Václavík.


Tím v podstatě skončila éra amatérského divadla v Bělé.

V dalších letech pod vedením učitele K. Šrůtka a potom v 80. letech v režii učitelky paní Fr.Krausové nacvičily místní děti několik scének, které předvedly při společenských akcích pořádaných v obci místními spolky.



Epilog.

Obecní úřad v Pecce schválil na základě návrhu bělských hasičů vybudovat v půdních prostorách kulturního domu v Bělé u Pecky podkrovní byt. Proto v zářijových dnech roku 2000 hasiči provedli úplné vyklizení půdního prostoru. Mimo jiných věcí byly na půdě uloženy divadelní kulisy a horizonty. Většina z nich byla značně opotřebovaná a dost poškozená. Byla provedena nabídka muzeím v Nové Pace, Jičíně. Po shlédnutí nabízených předmětů odbornými pracovníky zmíněných institucí, nebyl o ně projeven zájem. Několik zachovalejších kusů si odvezli dosud činní ochotníci z Úbislavic.
O těchto kulisách se vědělo, ale nikdo ze současných obyvatel netušil, že divadlo mělo malovanou oponu, která tam byla v postatě objevena. Až na rozpadlou část lemu levého okraje je velmi zachovalá, barvy jsou dosud svěží, jasné. Ležela srolována na podlaze pod střechou. Zřejmě v jednom místě střechou trochu prosakovala voda a ta oponu poškodila. Vzhledem k jejím rozměrům cca 4 x 2 m ji nebylo v Bělé u Pecky již kam uložit. Aby nedošlo k jejímu dalšímu poškození, bylo dohodnuto s Phdr. Jiřím Červenkou, kastelánem hradu Pecka., že bude deponována na hradě. Mají tam už uloženou malovanou peckovskou oponu. Dne 7. října roku 2000 tam byla hasičským autem převezena a uložena. Veřejnost si ji mohla prohlédnout v roce 2006, kdy byla vystavena společně s oponou a divadelními rekvizitami peckovského divadla u příležitosti připomenutí 130. výročí amatérského divadla v Pecce.
Oponu namaloval malíř pan. Středa v Miletíně v roce 1922. Jak a kdy byla zakázka bělskými hasiči zadána, kdo o ní jednal, zda měli zadavatelé představu co má být na oponě znázorněno, nebo jim to bylo malířem již nabídnuto, o tom nebyl žádný záznam nalezen a zřejmě to již zjištěno nebude. Ledaže by se přímo zjišťovaly data ze života a díla malíře pana Středy. Dle mého názoru je na oponě vlastenecký motiv, podmíněný tehdejšími tendencemi národního sebeuvědomění krátce po vzniku Československé republiky v návaznosti na národně obrozenecké hnutí v 19. století.
Obraz české krajiny, kde na kamenitém svahu louky pod stromem( může to být jak lípa, buk, případně i jiný listnatý strom ) odpočívá skupinka lidí. Středem je sedící bělovlasý stařec levou rukou opřen o hůl. O jeho klín se opírá dívka naslouchající jeho vyprávění. Po jeho levé ruce sedí mladá rodina. Muž podpírá a objímá ženu (dává ji jistotu rodinného krbu), jež láskyplně v klínu drží spící dítě (dává najevo péči a starostlivost o potomstvo – zachování rodu). V předu sedí zády otočený mladý chlapec.
Po pravé straně starce stojí jinoch s rozpaženýma rukama, též otočený směrem k obzoru kam v gestu paměti pravicí ukazuje stařec a kam hledí i muž s chlapcem. Na horizontu krajiny je silueta Hradčan a nad nimi se vznáší pták s ratolestí (holub či sokol?).
Stařec vypráví o hrdé, dávné minulosti Země české a z gest a pohledů je zřejmá víra v budoucnost národa.
Fotografie opony provedla současná kastelánka na hradě Pecka paní Věra Kociánová.

Zaznamenal Petr Pavel, tč. pověřený vedením kroniky vesnice.
Červenec 2008.