Texty: PROVAZNÍK, Jaroslav: Krajská přehlídka Ústeckého kraje Dětská scéna v Chomutově 9.4. 2008

Krajská přehlídka Ústeckého kraje v Dětská scéna v Chomutově 9.4. 2008
Divadelní i recitační část přehlídky kolektivů byla letos v Chomutově ku prospěchu věci konečně propojena, takže všech jedenáct představení mohla vidět jediná porota, a mohla je tudíž kompetentně porovnat.
Úroveň představení nebyla, upřímně řečeno, příliš vysoká. S údivem konstatoval lektorský sbor, že se na přehlídce několikrát objevilo klišé dětského divadla sedmdesátých a osmdesátých let – nenápaditý rámec (tzv. dvoreček, hra na hru), který se neobratně snaží zdůvodňovat divadelní fikci. Ale nebylo to bohužel zdaleka jediné klišé, s nímž jsme se v Chomutově setkali. Nejde samozřejmě o to přicházet rok co rok s novými, zcela originálními, nečekanými nápady (i ten “dvoreček” má samosebou své opodstatnění), jde o to, aby vedoucí věděl, proč třeba i známých postupů požije, co tím sleduje a zda je schopen s nimi zacházet vědomě a tvořivě.
Přehlídku zahajoval soubor GAVABKAP žatecké ZUŠ (ved. Alžběta Urbancová) s vlastní dramatizací pohádky Kocour v botách. Na souboru bylo vidět, že se s dětmi systematicky pracuje (dobrá úroveň komunikace), ale problém představení spočíval hlavně v zatím málo ujasněné dramaturgické a režijní koncepci. Hra na pohádku by byla sice dobrou cestou k zvládnutí této klasické pohádky, ale tento princip zůstal jen na půl cesty – z představení především nebylo zcela jasné, komu a proč děti příběh vyprávějí a proč zatím nedospěje k zřetelné pointě.
ZŠ při Biskupském gymnáziu v Krupce-Bohosudově přivezla do Chomutova dvě inscenace, pod nimiž byla podepsaná Jana Pucharová (pod druhým s Veronikou Rubášovou). Příběh Začarovaný dům byl šikovně nastolen jako ilustrované čtení, které dobře odpovídalo možnostem menších, méně zkušených dětí, i když právě tady byl mechanicky využit poněkud „opotřebovaný“, málo zdůvodněný „dvorečkový princip“. Tento princip se objevil – a opět nepříliš zdůvodněně – i v pásmu tří pohádek Z pohádky do pohádky. Zatímco první pohádka o kozách byla zpracována loutkářsky vcelku nápaditě, zbývající dvě (Kouzelník a myš a Domeček) sklouzly bohužel k přílišné popisnosti.
ZŠ Anežky České z Ústí nad Labem (ved. Věra Waldsteinová) připravila dramatizaci několika epizod ze známé Kolářovy knihy Kocour Modroočko. Na jedné straně trpěla inscenace opět neujasněným a ne zcela zdůvodněným „dvorečkem“ (nepříliš zdůvodněný rámec schůzky dramatického kroužku) a tím, že dětem nebylo vždy umožněno na jevišti jednat a naplňovat situace, na druhé straně jsme však ocenili sympatický pokus o nepopisnou pohybovou stylizaci kočičích postav a nápadité a funkční využití zvuků (autobus).
Zcela diletantskou maňáskovou inscenaci O zlobivé opičce přivezl do Chomutova dětský maňáskový soubor Želvička teplického DDM (ved. paní Urbanidesové a Lopatové), u níž základní problémy (o čem vlastně inscenace vypovídá, proč se děti v tomto souboru věnují divadlu, co tím vedoucí sledují) určily rozpačité vyznění představení.
Pro své recitační vystoupení Kamkánek si ZUŠ z Litivínova-Chudeřína (ved. Lada Gažurová) vybrala stejnojmenné kvalitní verše Mileny Lukešové, ale bohužel je doprovodila pouze ilustračními pohyby a rozehrávkami, které text jen popisně ilustrovaly, ale nic nového k němu nepřidávaly. A tak, navzdory tomu, že na jevišti vystoupily kultivované a do určité míry vybavené dětí, zapůsobila inscenace poněkud rozpačitě.
Dalším recitačním vystoupením chomutovské přehlídky byl Erbenův Zlatý kolovrat, přesněji řečeno úryvek z něho, který předvedl Dětský recitační kolektiv ZŠ Teplice, Metelkovo nám. (ved. Ivana Kaucová). Bohužel šlo o dosti netvořivě secvičenou recitaci, tzv. výrazný přednes, v němž měly děti minimální příležitost k vlastnímu uplatnění. Bylo těžké odhalit v pořadu jakýkoliv náznak vztahu deklamujících dětí k textu; a navíc trpěl přednes i technickými a dalšími nedostatky (otevřené vokály, nepřirozené intonace, falešný patos, absence kontaktu s publikem…).
Další čistě recitační vystoupení přivezl soubor 5. ročníku ZUŠ z Litvínova (ved. Jana Loosová). Byla to Maršakova vděčná báseň Zavazadlo, kterou před lety výborně zpracoval se svým souborem Jaroslav Dejl z Třebíče. Dobrý nápad, který Jana Loosová se svými dětmi v úvodu nastolila, se bohužel brzo vytratil (základní vtip, na němž je postavena gradace a pointa textu, zůstal nevyužit) a inscenace postupně ztrácela na gradaci, a tak nakonec nevyšla ani pointa, která je pro celkové vyznění velmi důležitá. Sympatické je však to, že děti z litvínovské ZUŠ jsou na přednes dobře vybaveny a že ve své inscenaci nápaditě využívají i jednoduché a funkční kostýmy.
Jako problematické se ukázalo vystoupení děčínské ZUŠ (ved. Alena Pavlíková) Svět Kambalakamba, plakátové zpracování protidrogové prevence.
Jana Štrbová, donedávna učitelka ZUŠ Děčín, pracuje od letošního školního roku na ZŠ Na Stráni v Děčíně. Se začínajícími dětmi ze dvou druhých tříd připravila jednoduché pásmo veršů Jiřího Žáčka Pět minut v Africe, v němž dokázala, že navzdory tomu, že musela odejít ze ZUŠ, patří ke špičce pedagogů dramatické výchovy v republice. Na jednoduchém pásmu je zřejmé, že má J. Štrbová výborný odhad pro to, co může dětem nabídnout, k čemu je může v daném okamžiku dovést a jak to může zúročit v divadelním – byť ve zcela neokázalém, jednoduchém – tvaru. Na prezentovaném pásmu bylo zjevné, že se děti za tu krátkou dobu, kdy s Janou Štrbovou pracují, mnohému naučily. Jejich vystoupení rytmicky žije, je postaveno na jednoduchých situacích a dialozích, v nichž děti prokazují, že získaly nemalé komunikační dovednosti, že na sebe přirozeně a autenticky reagují, že se na jevišti cítí dobře. Jejich vystoupení bylo bezkonkurenčně nejlepší na chomutovské přehlídce, takže ho lektorský sbor jednomyslně navrhl k přímému postupu na Dětskou scénu do Trutnova.
Do širšího výběru na celostátní přehlídku navrhl lektorský sbor soubor jirkovské ZUŠ Koťata, s nímž pracuje sympaticky agilní, neskutečně činorodá Iva Šimková, která se kromě divadla a přednesu věnuje i hudbě a tanci. Na chomutovskou přehlídku přivezla jirkovská ZUŠ montáž folklorních obrázků Svatba za humny, na níž lektorský sbor ocenil kultivovaný a přirozený projev dětí, odvahu, s níž vedoucí jirkovským dětem předložila folklorní materiál, a chuť, s níž se ho děti chopily. Montáž je jakousi vzpomínkou na to, co při venkovské svatbě mohly děti zažít, a to vše prostřednictvím dobře vybraných a stylizovaných her, v nichž se děti cítí na jevišti zcela přirozeně. Divadelní tvar je zatím ještě poněkud disproporční (zejména naddimenzovaná pasáž hádanek) a kompozičně nedotažený, ale podstata věcí je sympatická a perspektivní.
Do lektorského sboru chomutovské krajské přehlídky byli jmenováni Vladimír Bečvář, emeritní školní inspektor, Josef Griml, Marta Kastlová, Eva Venclíková, Jindřich Lenc, Zdeněk Hejna, Zdeňa Padyšáková z DDM Chomutov, Jakub Hulák z ARTAMY a Jaroslav Provazník. Pro příští rok by stálo za to zvážit, jestli lektorský sbor krajské přehlídky musí mít devět (!) členů, zvlášť proto, že většina z nich nezná vyšší stupeň přehlídky a v dětském divadle nebo přednesu se orientuje jen intuitivně. Je sice sympatické zaangažovat do akce co nejvíc místních pedagogů nebo herců, ale méně by možná bylo někdy více. Tím spíš, že financí na krajské přehlídky není právě nadbytek.
O přehlídku se opět postaral s obdivuhodnou vehemencí Josef Griml a pozval na ni také inspirativní představení – pražský soubor ZUŠ Biskupská (ved. Ivana Sobková) s loňskou
inscenací Němý film.
Jaroslav Provazník
DENÍK DĚTSKÉ SCÉNY - TRUTNOV, ČÍSLO 0. - PÁTEK - 13. ČERVNA 2008