Texty: Hovězí 2007 ve zpravodajích

Příchod jara a Pepy Fabiána do Hovězí znamená nejen to, že pálenica ukončila sezónu, zemáky přijdou do země a musí se zamést okraje cest, aby se neprášilo. Předznamenává i skutečnost, že dva po sobě jdoucí víkendy se hovězské náměstíčko naplní k prasknutí automobily a autobusy. Počet obyvatel se přechodně zvýší řádově o několik stovek společensky oblečených a neproblémových přespolních. Proto si tato migrace homo sapiens nevyžaduje žádných mimořádných policejních opatření a obejde se bez vyhazovačů…
…Letošní Dny valašského divadla v Hovězí se konají bez finanční dotace shora. O to více patří můj obdiv Obecnímu úřadu v Hovězí, Janě Koňaříkové a Jiřině Kašparové, které s ženskou zarputilostí objíždějí sponzory a v drtivé většině případů uspějí. Před nimi klobouk dolů…
Miroslav Kašpar, Hovězský divadelní zpravodaj 2007

V Uble obnovili ochotnické divadlo po čtyřiceti letech. Vlastně neobnovili, protože jsou v něm samí mladí lidé, kteří si nic z doby před čtyřiceti lety pamatovat nemohou. Zatím nacvičili dvě hry, obě současné dramatizace klasiky, ušitých na tělo populárním komikům a bavičům, což jim na jedné straně zaručuje, že to u diváků zabere, ale na druhé straně to přináší také riziko srovnání s úspěšnými celebritami. I když, jak dokázal Martin Šimek v roli Lumíra, nemusí amatér z tohoto srovnání odejít poražen…
Josef Fabián, Hovězský divadelní zpravodaj 2007

Nebyl by to ani SCHOD, aby opět neťal do živého a neukázal, kde nás bota tlačí. A že život není peříčko. Tentokrát mu k tomu posloužila postava velkého Napoleona v období, kdy byl vězněn na ostrově Svaté Heleny. Diváci prožívali jeho vzpomínky na vojenské úspěchy i nezdary a zdary v milostném životě. To vše vyšperkované situačním humorem a obdivuhodnými hereckými výkony, zvláště Jiřího Vymětala, Ivany Bublíkové a Olgy Tomečkové, dalo dohromady zábavnou povívanou…
Jiřina Kašparová, Hovězský divadelní zpravodaj 2007

JAK jsme byli na Hovězí (ale né maso)
V kdysi známém lázeňském městečku Hovězí na Valašsku pořádá skupina nadšenců ve spolupráci s obecním úřadem každoročně přehlídku ochotnických spolků - DNY VALAŠSKÉHO DIVADLA. Koná se vždy na jaře dva po sobě jdoucí víkendy a zúčastňují se jí hlavně valašské divadelní soubory. I přesto pozvali letos nás a 20. dubna 2007 jsme v místním bývalém kinosále sehráli naši etýdu „Americká nevěsta“. Hrálo se nám dobře, protože prostor byl výborně akustický, nepotřebovali jsme ozvučení. A taky proto, že jsme si samozřejmě nasmažili čerstvé řízky, udělali erteplový salát a vzali suroviny na chlebíčky a jiné potřebné „rekvizity“. A určitě taky proto, že Valaši byli dobré publikum! Snad jen trochu trémy nám nahnalo před začátkem představení zjištění, že nás bude hodnotit odborná komise. A tak jsme ve hře nasekali aj spoustu chyb. Členové komise ale přimhůřili obě oči (proto to nepoznali), dali si s nama po štamprli a získali jsme „Cenu diváka“ a já „Cenu za nejlepší ženský herecký výkon“ (což pro mě bylo velikým překvapením, protože mám nekdy problém poznat, kdy hraju a kdy né). Pocity z našeho divadla vypsali někteří pořadatelé v Hovězském divadelním zpravodaji a tak vám je přináším prostřednictvím našeho občasníku. (at´ je tam aj trochu dění z našého šoubyznysu!!)
Pavlicová Jitka, Hroznolhotský zpravodaj 2007, Hroznová Lhota

Divadelní hra Čert a Káča, aneb není peklo jako peklo
Letošní divadelní hra měla zatím největší návštěvnost, s generální zkouškou to byla v Karlovicích čtyři téměř vyprodaná představení. Na přehlídce divadelních souborů na Hovězí měla hra velký úspěch, Iva Prejzková, představitelka Káči, zde získala cenu za nejlepší herecký výkon.
Podle ohlasu soudím, že se naše divadlo líbilo. Jsme rádi, že naše snažení nebylo nadarmo. Za celý sbor chci poděkovat všem, kteří nám pomáhali, podporovali a povzbuzovali nás. Byli to hlavně rodinní příslušníci těch, co trávili čas místo doma na zkouškách a pak obecní úřad, který nám zajišťoval teplo a světlo. Má-li někdo z vás chuť se k nám přidat s jakýmkoliv nápadem nebo pomocí, chce-li někdo zkusit na chvilku být postavou z pohádky nebo jiného příběhu, neváhejte a přihlaste se komukoliv z členů souboru. Divadlo ochotníků je otevřené všem a mělo by žít.
Foralová Ivanka, Karlovský zpravodaj, 2/2007 Velké Karlovice