Texty: HULÁK, Jakub: Pražské poetické setkání recitátorů 2008

Pražská přehlídka dětských recitátorů proběhla v Domě dětí a mládeže Prahy 8 ve dnech 19. a 20. dubna. Díky mimořádné péči organizátorky Jany Machalíkové patřila tradičně k nejlépe připraveným přehlídkám v republice. Podrobnější údaje vyjímáme právě z jejího hodnocení akce:
„Naší každoroční snahou je, aby už organizátoři obvodních kol pojali přehlídku v nesoutěžním duchu, aby proběhla v atmosféře vzájemného naslouchání mluvenému slovu bez udělování diplomů s určením pořadí. Cílem krajského kola je potom nabídnout dětem možnost recitovat před publikem, které je vnímavé a spoluvytváří atmosféru vzájemného sdělování. Záměrně nebyla tato přehlídka prezentovaná jako postupová přehlídka na Dětskou scénu ale jako samostatná přehlídka Pražské poetické setkání. Nesoutěžní atmosféra byla podpořena dílnami, v nichž se děti jednotlivých kategorií měli možnost seznámit a společně rozmluvit. Dílny byly letos vedeny recitátorkami, které už přerostly věk dětských recitačních přehlídek a jsou studentkami ZUŠ Biskupská, v sobotu Barborou Černochovou a Anetou Bučkovou a v neděli Barborou Černochovou a Martou Zitovou. Po loňském úspěchu s obálkami měl i letos každý recitátor svou schránku, kam mu mohl kdokoli z diváků vhodit vzkaz, připomínku, postřeh či jakoukoli zprávu vztahující se k jeho vystoupení...“
Na letošní recitační přehlídku Pražské poetické setkání postoupilo celkem 81 recitátorů ze čtrnácti pražských obvodů. Sobotní vystoupení (1. a 4. kategorie) posuzovali Jiřina Lhotská, Iva Lubinová a Lucie Klárová, nedělní vystoupení (2. a 3. kategorie) pak Jiřina Lhotská, Radek Marušák a Jakub Hulák.
Většina výkonů první kategorie byla sympatická nadšením a radostí z vyprávění, nejčastějším problémem bylo nezvládnutí rytmu. Zmínku si zaslouží i dramaturgie – na jednu stranu se objevily zajímavé texty, na druhou stranu některé básničky, především od Jiřího Žáčka, by se hodily spíše pro mladší děti a recitátorům nenabídly příliš prostoru pro to, aby předvedli všechny své schopnosti. Ukázalo se také, že děti ne vždy svým textům plně porozuměly, to často vedlo k problémům s pointou, ale i s vytvořením pevné vnitřní představy. Ocenění za různé konkrétní kvality interpretace textu získali Alexanr Chrápek (Věra Provazníková: O perníkové chaloupce), Josef Kaňka (I. M. Jirous: Ptala se Františky Marta), Matyáš Šimice (Jiří Žáček: Nemaluj čerta na zeď), Dominik Hubrt (Josef Kainar: Hokejista), Marie Piechaczková (František Hrubín: Chytrá Šaharazád).
Dramaturgicky zajímavá byla druhá kategorie, i když vystoupení recitátorů často nedosahovala úrovně krajské přehlídky. Ocenění si ale po právu zasloužili Tereza Svěráková (E. Lear: Moc-ne-moc-ná a-be-ce-da), Anna Daňková (A. Vít: O divadelním skřítku Breptovi), Lenka Čechová (E. Frynta: Jeleni), Vanesa Helebrantová (I. M. Jirous, Ptala se Františky Marta) a Petr Odvalil (Miloš Kratochvíl: Koho čert neunese). Na celostátní přehlídku postoupily Sára Rybková s velmi zaujatým a komunikujícím přednesem básně A. A. Milnea Schovávaná a Kristina Ježková s poutavou interpretací textu Františka Nepila Já, Baryk a má vrána, k níž si dokázala najít velmi osobní a neotřelý postoj.
Nebývá to běžné, že by vrcholem přehlídky bylo vystoupení recitátorů třetí kategorie. Tentokrát měl ovšem divák často pocit, že zabloudil rovnou na celostátní přehlídku. Rozhodování o oceněních a postupech tak nebylo vůbec jednoduché a lektoři museli brát v potaz nejen samotnou kvalitu interpretace, ale i dramaturgická kriteria. Ocenění za interpretaci obou textů získala Terezie Jelínková (D. Mrázková: Nádherné úterý…, I. M. Jirous: Když uléhají beránci). Ocenění za vyrovnaný výkon v obou textech dostali Jindřich Svoboda (P. Nikl: Pohádka o X, J. Suchý: Divná věc) a Jakub Kolařík (M. Macourek: Housenka, J. Skácel: Uspávanka s hloupými kocoury a paní myší). Ocenění za technické zvládnutí textu Z. Jirotky Teta Kateřina a Milouš získala Eliška Toperczerová, ocenění za interpretaci textu M. Ebena O balonu dostal Vojtěch Petrnoušek. Dlužno dodat, že je škoda, že o vystoupení všech pěti oceněných zůstane celostátní přehlídka ochuzena, regule ovšem umožňují postup nejvýše dvou recitátorů. Tohoto nejvyššího ocenění se nakonec dočkaly Marie Magdalena Kochová za dramaturgicky zajímavé a precizně vystavěné vystoupení v textech BUBI-BLUES Alexandry Berkové a Značky a zámlky z Rutova poetického slovníku a Klaudie Osičková s výrazově pestrou a technicky suverénní interpretací Výjevu ze života antilop J. Préverta a Popletené pohádky P. Nikla. Jako náhradník byl k postupu doporučen sugestivní vypravěč Valentin Ivanov s textem R. Fulghuma Vše co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce a básní F. Šrámka Mílové boty.
Čtvrtá kategorie nabídla vedle zajímavých a kvalitních výkonů naopak i recitátory, kteří sice hluboce rozuměli textu, ale chyběla jim zkušenost a znalost technických prostředků. Bohužel jsme slyšeli i texty jen naučené nazpaměť a odříkané bez pochopení a vnitřního náboje. Jednoznačně kladně však můžeme hodnotit dramaturgii. Tereza Kroupová si vybrala dva zajímavé texty, Bellevue od Petra Šabacha a Pořádek od Mariana Pally. Především prvně jmenovaný byl plný interpretačních záludností, na které recitátorka občas nestačila.
Velkým kladem Heleny Kriglové byla její schopnost vnitřního prožitku, který přesvědčivě uplatnila v interpretaci obou svých textů (J. Kainar: Naschvál, L. Aškenazy: Svatba). Rezervy byly ve výstavbě textů. Kateřina Židáčková předvedla vedle všestranně ne příliš povedeného textu Z. Šmída velmi přesnou a trefnou interpretaci básně E. Jandla V parku.
Marek Schwarz zaujal přednesem prózy J. Thurbera Jednorožec na zahradě. Přesně odhadl poetiku textu a velmi dobře s ní pracoval. U druhého textu (Jonáš Zbořil: Na počítání (a pár ostatních věcí) jsem hrozně levej) ocenila porota interpretaci, nikoli však výběr.
Martin Hejný si připravil dva velmi odlišné texty, čímž mohl ukázat celou šíři svých výrazových prostředků. Próza L. Nekudy Pojednání o Šemíkovi mu byla zřetelně bližší, Martin přesně pochopil humor a výstavbu textu, pracoval s dílčími pointami a při jeho přednesu se všichni bavili. Báseň V. Vysockého Balada o krátkém štěstí sice kladla překážky v podobě své pravidelné formy i různých obrazných vyjádření, ale porota ocenila ochotu a odvahu pustit se do „protiúkolu“. Podobně odlišné texty si připravila i Lenka Švorcová. Na jednu stranu bravurně zvládla úryvek ze Šrámkova Stříbrného větru, přičemž porota ocenila především přesnou výstavbu textu a to, že v jejím podání zněl klasikův jazyk velmi přirozeně a současně, na druhou stranu ukázala, že si umí poradit i se současnou poezií (J. Burian: Dítko, Zubař). Tereza Kroupová, Helena Kriglová, Kateřina Židáčková a Marek Schwarz získali za své výkony ocenění. K postupu na celostátní přehlídku byli doporučeni Martin Hejný a Lenka Švorcová.
Jakub Hulák s použitím materiálů Ivy Lubinové (1. a 4. kategorie) a Jany Machalíkové.