Texty: Přehled přírodních divadel

Přehled přírodních divadel

Benešov - přírodní divadlo
tel.: 317 722 114

Bílina - přírodní divadlo
www.bilina.cz

Blatná o. Strakonice
Od 1808 v zámku pořádali Hildprandtové české divadlo. Přírodní scéna v zámeckém parku.
Mčad str. 69-70

Boskovice
Dle reklamních materiálů největší přírodní jeviště na světě.
Www.wildwest.cz

Červený Kostelec - Přírodní divadlo v Lipkách Cesty českého amatérského divadla (Cčad) str. 130
Přírodní areál u divadla J. K. Tyla
www.nachodsko.cz, Mezinárodní folklórní festival

Dolní Lomná
areál skanzenu
http:/adele.karlin.mff.cuni.cz/asc/~rokyta/asonance/home.htm

Dolní Újezd u Litomyšle
přírodní areál
http:/adele.karlin.mff.cuni.cz/asc/~rokyta/asonance/home.htm

Frenštát pod Radhoštěm
přírodní divadlo Na Horečkách, 1935, 3000 míst, živá scenérie Radhoště, Mčad str. 205

Heřmanův městec - zámecké přírodní divadlo
600 diváků
www.hermanuv-mestec.cz

Hluboká - přírodní divadlo na zámku

Hněvín - pod hradem
hostuje mostecké divadlo

Hořice na Šumavě
Muzeum Pašijových her

Přírodní divadlo Hořice
382 22 Hořice na Šumavě 2
okres Český Krumlov
kraj Jihočeský
majitel: OÚ Hořice na Šumavě č.6, tel. 380 737 101
provoz 2002:
muzeum:
červen, červenec, srpen, září: denně 10 - 16
pondělní provoz

délka prohlídky: 30 min

vstupné 2002:
jednotné 10,-

expozice:
muzeum sídlí ve farní budově u kostela

historie hořických Pašijových her
naučná stezka kolem bývalého divadla po trase obnovené křížové cesty
prohlídka farního kostela

program 2002:
10. ročník Pašijových her:
27. 7. v 16.30 a ve 20
3. 8. v 16.30 a ve 20
hraje se v přírodním divadle s krytým hledištěm pro 512 diváků

historie:
Nejstarší zmínky o Hořicích pocházejí ze 13. stol. Od roku 1290 až do pol. 19. stol. patřila obec vyšebrodskému klášteru cisterciáků. Právě s jejich působením je spojována nejstarší tradice zdejších lidových mystérií, tj. her s náboženskou tématikou; nejvýznamnější téma - život, smrt a vzkříšení Krista bylo předmětem velikonočních pašijových her.
Na starodávná lidová mystéria, jejichž tradice byla přerušována válkami (husitskými, válkou třicetiletou), navázaly novodobé pašijové hry na poč. 19. stol., kdy hořický tkadlec Paul Gröllhesel sepsal nový text pašijové hry a spolu s místními měšťany ji roku 1816 nacvičil a sehrál. Hra se hrála před Velikonocemi až do roku 1887.
V roce 1893 prof. Jos. Johann Ammann původní Gröllheselův text upravil a doplnil a nová hra měla premiéru v témže roce v nově postavené divadelní budově. Od té doby se hořické pašijové hry staly známým pojmem - navštěvovaly je tisíce diváků včetně významných osobností (členů císařské rodiny a šlechtických rodů, církevní hodnostáři aj.). Hry se hrály německy, zpočátku každý rok, později zhruba v pětiletých intervalech (s přerušením za 1. světové války) až do roku 1936. Za 2. svět. války nacisté pašijové hry zrušili a v budově divadla byl vojenský sklad. Po válce v letech 1945 - 48 byly hry obnoveny, ale v roce 1948 komunisty opět zakázány. Divadlo sloužilo jako ovčín a sklad slámy, v roce 1966 byly jeho zbytky zničeny trhavinou.
Po roce 1989 vznikla Společnost pro obnovu pašijových her v Hořicích na Šumavě: byl napsán nový, český text pašijové hry a hudba. Premiéra byla roku 1993 a od té doby se hraje každoročně v přírodním divadle v lesoparku poblíž bývalého divadla.


doprava:
České Budějovice - Český Krumlov - Lipno - Černá v Pošumaví
Cčad str. 134

Hradisko - Janovice - přírodní amfiteátr
Frýdek - Místek

Hradec Králové - přírodní divadlo pod Kuňetickou horou
Prodaná nevěsta pod Kuňkou
Právě před šedesáti lety v létě roku 1925 se hrnuly davy lidí z Pardubic a okolí na představení Prodané nevěsty, které mělo velký úspěch. Nyní se na úpatí Kunětické hory buduje nový amfiteátr,
Pochodeň, Hradec Králové, 22. 8. 1985

u Hradce Králové, na břehu řeky Orlice, prvorepubliková trampská osada “Vycházejícího slunce” Veronika vyfoceno..nemočte nám kolem saloonu, kdo bude přistižen, bude mu ustřižen.

Hrádek u Rokycan
www.mesta.obce.cz, festival Muzika

Hukvaldy
přírodní divadlo v hradní oboře
www.lasskabrana.cz

u Humpolce pod hradem Orlík Libor Bouček

Chvaletice - přírodní areál
2000, město, 0457-651022, 651021
www.pardubickykraj.cz/odbor/okpp/pasport.htm

Jaroměřice nad Rokytnou okr. Třebíč
zámecké přírodní divadlo


Jeseník
miniamfiteátr Katovna
http:/adele.karlin.mff.cuni.cz/asc/~rokyta/asonance/home.htm

Jičín - Čeřovka
www.jicinsko.cz/nn/nnd8a/nn8a-2.htm, Mčad str. 323 - 325

Kněžmost
přírodní areál
http:/adele.karlin.mff.cuni.cz/asc/~rokyta/asonance/home.htm

Konopiště
přírodní divadlo
MKS Benešov, 25601, Tyršova 162, tel:317 722 114
http:/adele.karlin.mff.cuni.cz/asc/~rokyta/asonance/home.htm

Kroměříž - přírodní zámecké divadlo
“Hudba bez hranic”, “Hudba z podzámčí”

Lhotka - přírodní amfiteátr
Frýdek - Místek

Líšnice o. Praha - západ
1999 zahájena stavba letní divadelní scény
Mčad str. 442

Lochotín - Plzeň - přírodní amfiteátr
největší - 12.000 míst

Loket
Přírodní divadlo v Lokti bylo vybudováno za velkého přispění obyvatel města na jaře 1949. Amfiteátr byl slavnostně otevřen 2. Července 1949 uvedením Dvořákovy Rusalky v podání Národního divadla v Praze. Do hlediště se vešlo na 2000 diváků, kteří v průběhu padesátých let měli možnost obdivovat výkony tehdejších operních i činoherních hvězd. Také účinkující byli nadšeni a nemohli si vynachválit akustiku divadla i jeho jedinečné prostředí. V padesátých letech pořádáno hornické kulturní léto. Ke konci padesátých let se však již začaly projevovat známky úpadku a po roce 1960 jedno z kdysi nejznámějších a nejslavnějších kulturních zařízení západních Čech zaniklo. V druhé polovině let šedesátých byl nedostatečně udržovaný areál opuštěn definitivně a rychle zpustl.
V roce 1998 se areálu ujali nadšenci z První kulturní loketské společnosti a díky stovkám odpracovaných brigádnických hodin se areál pomalu začal probouzet. Instalovali lavičky, vyčistili orchestřiště, vyřezali nálety a sezóna 1998 se tak stala první kapitolou novodobé historie divadla. Díky nemalé finanční částce, kterou na obnovu přírodního divadla v roce 1999 vyčlenilo město Loket, se dnes již amfiteátr opět stává chloubou tohoto města. Vždyť na prkna přírodního divadla se po letech vrátila v rámci Loketského kulturního léta i Rusalka.
První Kulturní Loketská Společnost, Zámecká 3, 357 33 Loket nad Ohří
Internet:www.volný.cz/pkls/divadlo.html
Místopis českého amatérského divadla
David má na ně telefon

Makov - Lesní přírodní divadlo Na Lískách
www.makov.cz/historie

Mikulovice - amfiteátr
450, SK Mikulovice, 040-6303743
www.pardubickykraj.cz/odbor/okpp/pasport.htm

Náchod
www.náchodsko.cz

Pasecké přírodní divadlo
www.paseky.cz




Plzeň DČD IV. Str. 47

Ražice
přírodní amfiteátr
http:/adele.karlin.mff.cuni.cz/asc/~rokyta/asonance/home.htm

Roudnice nad Labem - Přírodní divadlo
www.natur.cuni.cz/~pkaras/roudnice.htm, bus Podlusky-Roudnice-Zavadilka

Rychnov
2. 7. 1912 otevřeno Vostřebalovo přírodní divadlo, přírodní divadlo v zámeckém parku
www.rychnov-city.cz

Rýzmberk - přírodní divadlo na hradě
28. 6. 2003 15:00 Rýzmberský hradní guláš, MKS Kdyně “Modrá hvězda”, 420 379 731 434, www.dokdyne.cz

Řevnice - Lesní divadlo
V roce 1889 postavil Okrašlovací spolek na Velkých moklinách boudu s lavičkami na ochranu letních hostů a lavičkami na ochranu letních hostů a turistů před nepohodou. V zimě se pak z promenádních cest z lesa do boudy ukládaly lavičky. Bouda stála na pokraji paloučku, který si v létě roku 1917 vybral továrník V. Čekan pro uvedení několika dětských představení. Prvním z nich byl “Zlatokvět”. Pro dychtivý zájem drobotiny o divadlo hrálo se pak každý rok. V letech 1919 - 1920 na Čekanův podnět a podle plánů ing. E. Červinky na tomto paloučku, bezplatně zapůjčeném obcí nejdříve na 12 let, později pak trvale, vyrostlo Lesní divadlo. Celkové náklady na jeho pořízení obnášely 19.000 Kč. Dříví darovala obec a byly postaveny i šatny. Divadlo bylo vybudováno pro 500 sedících a 400 stojících diváků. Ing. Červinka byl dlouholetým místopředsedou Okrašlovacího spolku. Na počátku dvacátých let sehrál okrašlovací spolek - krom dětských představení -
i několik pozoruhodných inscenací. Jejich vyvrcholením bylo uvedení “Salome” r. 1924 s původní hudbou Křičkovou. Ta původní bouda stojí v areálu divadla dodnes. Je vpravo vedle vchodu do divadla a slouží jako bufet.
Okrašlovací spolek na počátku třicátých let skončil s divadelní činností a divadlo bezplatně propůjčil tehdejším dvěma řevnickým ochotnickým sdružením: Jednotě divadelních ochotníků a Dramatickému kroužku Tyl. V té době došlo k oplocení divadla a postavení nových šaten. Ty v areálu též stojí dodnes. V třicátých letech se hrálo vždy jen v neděli odpoledne - večer nešlo hrát, v divadle nebyl zaveden elektrický proud. A nedělní premiéra byla současně derniérou, protože se vždy odehrálo jen jedno představení. V té době docházelo často k hostování pražských umělců. Samozřejmě paní Weissová - Cavallárová, jako místní občanka, častokráte pomáhala i při organizování představení. Tím nejčastějším hostem býval Jiří Steimar se svojí rodinou - do Řevnic to nebylo z Černošic daleko. Dále zde hostovali?: R. Šlemrová, A. Nedošínská, R. Nasková, O. Korbelář, O. Ornest, J. Vojta, L. Pešek a E. Konečný.
Po válce se do Lesního divadla zavedl elektrický proud a začalo se hrát večer. A počala éra uvádění her několikrát za sebou. Padesátá léta byla snad vůbec nejplodnější. Uváděl se Moliér, Shakespeare, Goldoni, ale i česká klasika. Vyvrcholením snad bylo uvedení melodramatické trilogie Hippodamie s klavírním doprovodem.
V sedmdesátých letech podle návrhu ing. Arch. Vladimíra Weisse došlo k veliké přestavbě Lesního divadla. Bylo to nutné protože sál kina byl adaptován a jeviště zde bylo zcela zlikvidováno, takže pro divadelní činnost zbylo jen a jen Lesní divadlo. V posledních letech sloužilo divadlo především komerčním účelům. Vystupovali zde skoro každý týden různé rockové kapely a tak na jevišti vzrostlo kryté pódium. Několikrát se vyskytly snahy vybudovat zde letní kino” naštěstí se neuskutečnily.
Divadlo bylo budováno pro 900 diváků. Tohoto magického čísla bylo dosaženo několikrát: v srpnu 1939 při uvedení Lucerny, o rok později při Našich furiantech a v srpnu 1941 při Strakonickém dudáku. Současná návštěvnost je spíše symbolická. Přestane být řevnický divák pohodlný a najde si znovu cestu do Lesního divadla.
Vladimír Houška, Ruch -zpravodaj města Řevnic, 8/1999
informace u pí.Cvancingerové 257720179???, Cčad str. 136, DČD IV. Str. 47 vyfoceno

Semily
www.sn.mikroservis.cz/s31100.htm

Sloupnice - přírodní divadlo
www.orlicko-trebovsko.cz

Skalka - přírodní areál
Oborná - Bruntál

Smečno
přírodní divadlo v Lištici, od 1923 do 1986, 1999 rekonstrukce a znovuotevření
obce.cz/smecno

Štětí
přírodní areál Husovo náměstí
http:/adele.karlin.mff.cuni.cz/asc/~rokyta/asonance/home.htm

Strašov - amfiteátr
0457 - 646158
www.pardubickykraj.cz/odbor/okpp/pasport.htm

Stupava
amfiteátr (Slovensko)
http:/adele.karlin.mff.cuni.cz/asc/~rokyta/asonance/home.htm

Svitavy
přírodní areál
http:/adele.karlin.mff.cuni.cz/asc/~rokyta/asonance/home.htm

Svojšice u Přelouče
přírodní areál
www.svojšice.zde.cz

Tábor
lesní areál Pintovka
http:/adele.karlin.mff.cuni.cz/asc/~rokyta/asonance/home.htm

Týn nad Vltavou
dříve divadlo v přírodě, nyní otáčivé hlediště jako v Krumlově
www.dsvltavan.cz/divad
www.dsvltavan.cz/main

Vizovice
areál trnkobraní
http:/adele.karlin.mff.cuni.cz/asc/~rokyta/asonance/home.htm

Vysoké Chvojno - přírodní divadlo
obec, pronájem p. Kučera, 0456-820136
www.pardubickykraj.cz/odbor/okpp/pasport.htm

Vyšehrad - přírodní divadlo
vyfoceno

v parku u Žabovřesk poblíž Brna DČD IV. Str. 47

Železný Brod - přírodní divadlo

Žáravice - přírodní divadlo
obec, 0457-646235
www.pardubickykraj.cz/odbor/okpp/pasport.htm

Žirovnice - přírodní zámecké divadlo

Zvíkovec amfiteátr
http:/adele.karlin.mff.cuni.cz/asc/~rokyta/asonance/home.htm