Texty: FEKAR, Vladimír: Střípky z Valašskomeziříčského divadelního maratonu - Protekce údělu. AS 2006, č. 2.

OD IMPROVIZACE K DIVADELNÍMU HAPPENINGU
Nominace se nakonec dočkala divadelně improvizující dvojice Dudy&Rezi, která tvoří soubor Duonasekyru z Příbora. Skryta pod tajuplným, ale podle mě ve vztahu k inscenaci nic neříkajícím názvem Protekce údělu předvedla sérii bizarních skečů bez jasné příběhové linie. Svůj projekt, který nejspíše má mít kontinuitu, nazývají „kolaps reality”. Jakoby tak vyhlašovali program svých představení - vzdálit se realitě.
Spojujícím elementem jsou dvě postavy - dva surrealističtí klauni žijící ve svébytné divadelní realitě, Karel a Karel. Inscenaci lze snad nazvat surrealistickým kabaretem, ačkoli i toto označení je jen velmi přibližné. Oběma protagonistům šlo, domnívám se, především o prezentaci své fantazie, o předvedení „the best of” vlastních nápadů.
Na představení Protekce údělu je třeba spíše pohlížet jako na divadelní performanci. Zapamatujeme si z ní několik výrazných výtvarných momentů. Jeho ambice není podle mého větší. Do paměti se zaryje například operace prskavkou, do akvaria ponořená hlava s hadičkou na tak dlouhou dobu, že začneme jinak vnímat čas nebo naopak zcela nevýtvarné pořvávání dvou Karlů ve tmě tak dlouho, až oba Karlové nakonec takřka zapomenou, kým jsou.
Tato cesta divadelního happeningu však zatím zůstává u dua někde na půli cesty, je z ní patrno, že zrání výsledného tvaru nebylo podrobeno pohledu zvenčí, pohledu člověka, který by pojmenoval nejen divadelní účinnost jednotlivých obrazů, ale i možné konotace, které nabízí.
Každopádně Dudy a Rezi hrají své fixované improvizace s přesvědčivou konkrétností, nepokouší se o předvedení nějakého snového neuchopitelného světa. Naopak, sebou samými stvořenou divadelní realitu zabydlují s takovou samozřejmostí, že divákům pak nezbývá než přijmout prskavku jako ten nejlepší a jediný možný nástroj na svařování vnitřností a potápění se v akváriu jako běžnou, takřka každodenní činnost.
Nominaci dostala tato inscenace především proto, že předvedla statečný pokus o osobité hledání vlastní divadelně-výtvarné poetiky. V tomto smyslu bylo Duonasekyru nejvíce experimentujícím divadlem festivalu.