Texty: Chrudim, STROTZER, Milan: Zlom vaz po III. ... Rajský ostrov. AS 2003, č. 2

Divadelní spolek Jana Nepomuka Štěpánka z Chrudimi přivezl hru Jiřího Voskovce a Jana Wericha s hudbou Jaroslava Ježka (a nejen Ježka) Ostrov Dynamit, přejmenovanou na Rajský ostrov. Revue z odkazu Osvobozeného divadla byla režisérem Karlem Břízou upravena, a to jak po stránce textové (včetně aktualizací), tak pokud jde o hudební čísla. Ostatně, zprvu se zdálo, že byl Ježek opuštěn a nahrazen Petrem Jandou, neboť jako první zazněl známý hit Olympicu Dynamit. Poté přišel hit jiné provenience, a sice Guantanamera. Vždy jako ozvěna jakýchsi kvaziasociací. Když padnul v replice název ostrova Dynamit, tak dynamit udělal bum. Když se exponovala postava Královny Kvantanaméry, tak prostřednictvím stejnojmenného hitu. Do třetice přišlo Ježkovo Svítá… a u Ježka už zůstalo. K oněm kvaziasociacím, jak jsem si ten jev pojmenoval, se přiřadilo nemálo aktualizací, vnesených do textu, např. mezi milenecké dvojice à la Tristan a Isolda byli přiřazeni Václav a Dagmar, následovaly aktuální spojení jako forezní audit, Viktor Kojený či věty „Tady to ještě není soukromý, nebo co.“ či „Paní, sepište to a pošlete do SPY (spaje).“ K aktualizacím náležely i dva připsané výstupy uklízečky, která vyhazovala herce z divadla, pokazujíc na nepořádek a placení nájmu. Doc. František Preisler při rozborovém semináři pravil, že transformace textová a jevištní nebyla šťastná, že se podívaná, jakou od revue lze očekávat, nekonala, že hudba neprostupuje do dalšího jevištního dění, že hudebně zpěvní čísla stojí oddělena, což nepřispívá spádu představení. Kdosi další poukazoval na to, že humor vzniká tím, jak se herec chová v dané situaci, a nikoliv tak, že se o něj snaží každým pohybem a slovem. Vše, co padlo na rozborovém semináři, a k tomu patří i můj výčet kvaziasociací, se váže k divadlu jako uměleckému druhu. Když jsem po přehlídce znovu přemýšlel o Rajském ostrově chrudimských divadelníků, napadlo mě, že je to mýlka, že byl náš úhel pohledu mylný, neboť naše poměřování divadelními měřítky a pojmenovávání divadelními kategoriemi není adekvátní, že jde chrudimským o jinou dimenzi, o dimenzi bavičskou. A musím přiznat, že jí nerozumím, či lépe nechci rozumět. Na to bychom si měli nejspíše přizvat Petra Novotného a věnovat se pouze zábleskům divadelním. Ty jsme v divadelním nadšení téměř opomněli, a byly v inscenaci Rajského ostrova přítomny. Pro mne především ve výstupech Moniky Králové jako Carolíny a Luboše Capouška coby Reverenda Patricka.