Texty: STROTZER, Milan: Zlom vaz po III. ... - Právo na hřích. AS 2003, č. 2

Druhým domácím kolektivem, který na Zlom vazu vystoupil, byl divadelní spolek Vicena. Sehrál hru Viléma Wernera Právo na hřích. Předloha českého autora, jehož hry vznikly zejména v období první republiky, je víceméně situační komedií na téma manželské nevěry. Hlavní postavou je matka a tchyně, která vybavena svou životní zkušeností je hybatelem veškerého dění pro záchranu manželství své dcery. Ač obsazena zkušenou herečkou Zuzanou Průchovou (pamatujeme ji z Vévodkyně valdštejnských vojsk), její úloha hybatelky dění zůstávala nezřetelná, utopená v toku slov. Podobně tomu bylo u dalších postav, představovaných herci, kteří evidentně nebyli žádnými nováčky. Jádro problému bylo v tom, že se říkaly repliky, ale nejednalo se slovem, že režie sice vytvořila hercům pravděpodobné aranžmá, ale ne vždy takové, které by jim umožňovalo jednat v daných, neustále proměňovaných okolnostech. Zkrátka, nehrály se vpravdě situace. S výjimkou jedné, kdy se jeviště jakoby rozzářilo. Žel, byla to pouze krátká situace, v níž přichází na scénu epizodní postava Oty, vytvořená bravurně Petrem Hájkem (čestné uznání).