Texty: SCHEJBALOVÁ, Pavlína: Třeba je právě teď zase čas Hrabala zase hrát... AS 2006, č. 6

TŘEBA JE PRÁVĚ TEĎ ZASE ČAS HRABALA ZAČÍT HRÁT,
ŘÍKÁ V ROZHOVORU POLENSKÝ PÁBITEL PETR VANĚK

V posledním říjnovém víkendu, od 27. do 29. října 2006 proběhl na Vysočině druhý ročník přehlídky Hrabalova ostře sledovaná Polná. Divadelní soubor DUHA Polná v rámci ní přivítal na svém jevišti šest hostujících divadelních souborů a jejich představení a sehrál jedno vlastní. Zdá se, že vzniká nová tradice! Jak a koho vlastně napadlo uspořádat v Polné přehlídku, ptám se Petra Vaňka, režiséra a herce, vůdčí osobnosti divadla v Polné.
Váš soubor má přece dost jiných aktivit a Ty s kolegyní Jitkou Smejkalovou ještě víc – hrajete pro děti po celé republice a snad i v zahraničí. Tak proč tedy?
Nápad uspořádat přehlídku vznikl při plánování „Divadelní soboty“ v roce 2004 a název „Hrabalova ostře sledovaná Polná“? To vyslovil jednou takhle večer můj starší syn Radim a nedalo se tomu odolat. Takže se dá říct, že nejdříve vznikl název a potom přehlídka.
Co se týče našeho souboru Divadlo DUHA Polná, když budu úplně upřímný, tak právě přehlídka „Hrabalovka“ je právě teď jeho nejdůležitější aktivitou, ale už se blýská na lepší časy, a začneme snad pravidelně zkoušet a hrát.
A my dva s Jitkou? Máme práci jako každý jiný, vlastně celý rok a že to je zrovna divadlo? To je prima ne? Naše práce s dětským souborem je taky prima. A náš velký mateřský soubor? Ten je konečně také koníčkem, co se dá dělat, ach jo, ale je také prima.
Proč se přehlídka jmenuje právě Hrabalova? Jaká je tu souvislost s Hrabalem? A kdo všechno se na její organizaci nakonec podílí?
Název nevznikl jenom tak nějak, ale Bohumil Hrabal v Polné žil, jako malé dítě. Otec pracoval v pivovaře a matka podle historických pramenů u nás v Polné hrála ochotnické divadlo. Po přestěhování do Nymburka sem do Polné ještě několik let jezdili „hostovat“ a malý Bohoušek Hrabal dostal ve svých pěti letech první divadelní příležitost a 16. května 1918 účinkoval s místními ochotníky v dramatu Aloise Jiráska Vojnarka.
Tyto okolnosti nevyužít by byl přece hřích! A tady je právě prostor pro zdravý patriotismus. Na to jsme vsadili a asi jsme se trefili, protože všude jsme se setkali s velkým pochopením, jak na radnici, tak u sponzorů.
Hlavním organizátorem je nicméně Divadlo DUHA, ale dá se říci, že se kolem přehlídky pohybuje kolem 30 lidí a ne všichni jsou členové našeho souboru.
Kdybych měl upřímně říct, kdo letos věnoval přehlídce nejvíce úsilí a času, tak bych chtěl jmenovat Marii Vaňkovou – mou manželku, která na přípravě pracovala intenzivně asi dva měsíce, stejně jako Jaroslav Jekl, náš ekonom, hospodář a osvětlovač souboru, který má na starosti (jak já říkám „na bábovce“) nejenom celou ekonomickou stránku přehlídky, osvětlení, ale také technické zázemí pro všechny soubory.
Získali jsme na přehlídku dva granty, jeden je z Ministerstva kultury a druhý z Fondu Vysočiny. Z toho je patrno, že i tyto instituce si uvědomují, že Bohumil Hrabal je jako spisovatel pro českou kulturu opravdu pojem.
Jaká má vaše „Hrabalovka“ pravidla? Vystupují tu například jen určité soubory s určitým druhem divadla atp.? Podle čeho vybíráte soubory a kdo je hlavní dramaturg?
Pravidla přehlídky jsou pevně daná. Vybíráme to, co se nám líbí a co si myslíme, že se bude líbit i našim divákům. Máme jedno kritérium, které jsme si stanovili vlastně sami pro sebe: Nejméně jeden večer bude věnován tvorbě Bohumila Hrabala, tedy inscenaci hrabalovského textu nebo textů, které tématicky s jeho tvorbou korespondují.
A tady bych chtěl vyzvat divadelní soubory: HRAJTE HRABALA!!! A přijeďte k nám do Polné na divadelní přehlídku – budete mít přednost!!
Ale mimo to vybíráme představení jak pro děti, tak pro dospělé diváky, ale i pro starší generaci (v odpoledních hodinách).
Jaká je, Petře, tvoje funkce v organizaci přehlídky?
Hlavní dramaturg – my ho jmenujeme „táta přehlídky“– byl určen mnou a jsem to já. „Když sis to vymyslel, tak si to udělej!!!“
Přehlídka není postupová, přesto udělujete nějakou cenu? Co si soubory odvezou?
Žádné ceny vlastně neudělujeme, ale snažíme se aby si hostující soubory odnesli nejenom malý dárek (letos to byl džbánek s logem přehlídky, materiály o polenském regionu nebo polenský sýr), ale hlavně pocit, že to bylo příjemné setkání a že budou chtít zase přijet. Letos byly opět mrkvánky a příště budou také!
Jaký byl podle tebe letošní ročník?
Letošní přehlídka… z původního programu vlastně nezůstal kámen na kameni, ale snad se povedla. Dokonce i mě to vyburcovalo, protože původně slibované hrabalovské inscenace prostě nedopadly. Každý totiž není takový kamarád jako Milan Schejbal, který na první ročník Hrabalovky přijel s bývalým ANEBDIVADLEM. Na jeho Pábitele vzpomínali diváci i letos. Takže ještě jednou, Milane, díky.
Proto jsme za čtrnáct dní (za dvě zkoušky) předvedli první večer aktovku „Sextánka“. Dramatizaci povídky z Hrabalova Krasosmutnění. Moje kamarádka Jana Křenková, která přijela ze Žďáru nad Sázavou řekla:„Moc dobrý nápad, až se to pořádně nazkouší, tak to bude hezké“.
Jaká chystáte vylepšení, resp. bude další ročník?
Mohu hrdě prohlásit a myslím si, že letošním II. ročníkem Hrabalovy ostře sledované Polné určitě nikdo nebyl zklamán, a dokonce bylo o něco víc diváků než na l. ročníku. III. ročník bude! Zatím nechceme nic příliš vylepšovat. Jenom bychom zase chtěli polenského diváka něčím překvapit. Když se nám to povede jako letošní rok na II. ročníku – TAK HURÁÁ!!
Má přehlídka vedle představení nějaké doprovodné akce?
Doprovodné akce… zatím nejsou, ale vlastně ano, prohlídka města, výstup na věž. Také sbírání hub (většinou jen mírně organizované).
A teď, Petře, trochu o Tobě. Mnohdy mi připadáš jako takový hrabalovský „pábitel“ – co ty na to? Co myslíš, jsi spíš Strýc Pepin nebo Číšník Dítě?
Hrabalovský „pábitel“? Je mi velkou ctí. Jaký jsem – to je otázka jako žiletka (jak říká klasik humoru). Já jsem rozkřičený ba přímo rozeřvaný, tichý, cholerický, protivný, milý, ohleduplný, velkorysý, nesnesitelný, snesitelný, příjemný, nepříjemný, melancholický, srdečný, alergický, pracovitý, líný, mazaný, naivní, nenapravitelný, napravitelný, poslušný, neposlušný, neúnavný i hrozně unavený.
Takže mohu klidně být strýc PEPIN, ČÍŠNÍK, DÍTĚ...
Vím, že se v drtivé většině věnuješ divadlu pro děti. Proč myslíš, že se Bohumil Hrabal této tvorbě prakticky nevěnoval?
Já si myslím, že Bohumil Hrabal sám byl dítě až do konce svého života. Jeho pohled na svět byl čistý a nezkažený, neovlivněný konvencemi. Já mám na dětech nejraději otázky. Myslím tím, když se děti ptají. Hrabal si tyto otázky dovedl klást a sám si odpovídat. Kdybych uměl psát jako Hrabal, taky bych nepotřeboval dotazy dětí, ale já to neumím a proto pro děti alespoň hrajeme divadlo.
A také si myslím, že některé Hrabalovy knihy mohou číst i děti. Třeba nemám pravdu, ale myslit si to můžu???
Jaké jsou tvoje jevištní zkušenosti s Hrabalem?
První jevištní zkušenost byla na letošním festivalu, ale hrozně mě to láká.
Myslíš, že osobité Hrabalovo literární dílo lze vůbec dobře převést na jeviště? A jaká to má úskalí?
Určitě to jde, ale asi to nechce příliš experimentovat, myslím v nějakých myšlenkových posunech nebo aktualizacích. To by se asi vzepřelo.
Které Hrabalovo dílo je ti nejbližší a které jevištní zpracování považuješ za nejzdařilejší?
Asi Ostře sledované vlaky.
A proč se v roce 2006 nesetkáváme s jeho dílem na jevišti tak často, jako např. v 80. a 90. letech?
Také se nad tím pozastavuji, ale opravdu nevím, třeba je právě teď zase čas Hrabala začít hrát.
Co by sis od přehlídky, kterou jste stvořili, přál? Co vlastně dává tobě takováhle akce?
Já tady v Polné chci nejen divadelní nadšence z celé republiky, ale také divadelníky spřízněných duší. Chtěl bych, aby se stály fronty na účast na našem festivalu a také fronty na vstupenky u pokladen, protože když je plné hlediště a divák se baví, tak je to nejlepší, co může být. A to mi to dělá dobře na duši.
Kdybys měl tu možnost, které osobnosti současného českého divadla bys rád na přehlídce tohoto typu viděl?
Bylo by jich hodně, kdybych měl tu možnost. Ale když uvažuji o těch doprovodných akcích, tak asi Jiřího Schmitzera, že by tady mohl zahrát a zazpívat. A z těch budoucích osobností - příští rok prý přijede Alžběta Schejbalová s rodinou.
Nejen to, i s celou suitou. Ale řekni mi raději ještě: koho považuješ za typického hrabalovského herce, který svým naturelem dokáže nejlíp interpretovat Hrabalovy texty?
Typického hrabalovského herce neznám. Snad režisér Krejčík, ale to zase není herec. Takže vlastně nejvíc záleží na režisérovi. A už dost, protože já tomu sám vůbec nerozumím!
Rozhovor připravila Pavlína Schejbalová