Texty: Ron, Vojtěch, Inscenace náboženských her od počátku 20. století. Chronologie, excerpta.

Ron, Vojtěch, Inscenace náboženských her od počátku 20. století. Chronologie, excerpta.

POČÁTEK 20. STOLETÍ

CENSURA NEPŘIPOUŠTÍ POSTAVU KRISTA
německá, anglická a americká censura nepřipouští na jevišti postavu Krista.
Tak v Kolíně n.R. nemohl být hrán Jidáš od G. Bassewitze.
V New Yorku mohli hrát Marii Magdalenu, protože hlas Kristův zněl ze zákulisí.
Vlast 28, 1911-12

1900
HIELGERSDORF
pašije Beberlich
PRAHA - SMÍCHOV
hrány pašije Paulyho
OBERAMMERGAU - Albert SCHWEITZER
Do světa jsem se daleko nedostal, protože jsem na to neměl ani čas, ani peníze. Anno 1900 doprovázel jsem manželku nestaršího otcova bratra do Oberammergau. Nádherná příroda v po zadí jeviště na mě působila vlastně větším dojmem než pašijová hra sama. V té mě rušilo zarámování vlastního pašijového děje do četných starozákonních obrazů, přílišná divadelní nádhera, nedokonalosti textu a banálnost hudby. Za to jsem byl dojat vroucností, s jakou se vžili jednotliví představitelé do svých úloh. Nespokojenost, která se nutně musela dostavit, měla svou příčinu v tom, že pašijové drama, které měli vesničané vesničanům předvádět v primitivním podání jako bohoslužbu, byla rostoucím přílivem cizích diváků z tohoto rámce vytlačeno a stalo se divadlem, které se musí snažit, aby vyhovělo požadavkům. Ale každý, kdo si zachoval smysl pro duchovní stránku věci, musí Oberammergavským přiznat, že se snaží hrát tyto změněné pašije ve starém duchu.
(biblista, novozákonník A. Schweitzer byl na faře ve Štrasburku)
A.Schweitzer, Z mého života a díla, Praha 1974, s.31.

1901
BRNO
Jednota div. ochotníků Tyl v Brně
(založeno v 80. lt. 19.stol.)
Jednota Tyl zúčastnila se také oprav staré budovy Nár. divadlůa a to tím, že v roce 1901, když pořádala divadelní představení (v Národním divadle) Pašiové hry od Paulyho, zavedla na jeviště elektrické osvatlení na svůj náklad.
V.Š.Táborský,Příspěvky k dějinám ochotnictva 391.

1902
BRNO
Pašije - Havlíček
FRÝDEK
vydávání kalvarských písní a kniha Poworského pro obchody kalwarské v Kalwarii Zebrzydowske. Zná ji Wyczawski, že prý jde o slovenskou knihu. 195-6.
PRAHA - PIŠTĚKOVO DIVADLO
Je tomu více než 30.roků, obecenstvo - plno, hrálo se mnoho dní a svátků.... "Rád vzpomínám vždycky o velikonocích na ty hry a jejich mocný dojem na všechny přítomné. Měl jsem to potěšení býti denně v divadle a ještě k tomu mezi účinkujícícmi, arciť jenom..(v komparsu). Inspicient pan Kreman přiděloval také kostýmy.
Upraveny zakladatelem Útulku sv. Josefa (jemuž patřil výtěžek). Byl tam viděn za scénou při každém představení, aby byl nápomocen.
Děj od Bethanie, tady zůstanň, ukryjeme tebe. Dlouhá řad obrazů od vjezdu do Jeruzaléma, poslední večeře, až na Golgotu, s lotry na kříži a zmrtvýchvstání. Výprava a provedení velmi zdařilé. Miloš Nový jako Kristsu - doved vyjádřit velkou dobrotu Spasitelovu i v utrpení, Marii Matku pí. Píštěková v celé kráse a velebnosti, Petra - Spurný, Jana ušlechtile hrál Čonský a vřele se přimlouvajícího Piláta - Altman, Jidáše - Gabriel, v celé ošklivosti a neúprosného židovského velekněze Javorčák. Ještě celá řada menších úloh, oslík, jen jediný krok pod M.Novým.
Pašijové hry v Praze před 30 léty, IN: Lidové listy 14.4.1933, č.88,s.4.
SLANÝ
Pašijová hra , - Divadelní společnost Terezie Pokorné, cedule
TŘEBOŇ
Pašijová hry, Divadelnáí společnost Terezie Pokorné, cedule

1903
HOŘICE NA ŠUMAVĚ
pašije po pěti letech ?
PRAHA - von PROCHÁZKA,
pašijové mysterium - oratorium
PRAHA
pašije P. A. Hoffmanna
ROMÁN
V lonské knihovně "Ludmila" vyšla původní povídka česká B. Mellanové pod názvem "Neobstála", v níž ne sice umělecky cenným, ale od pravdy ne příliš odchylným vyličují se divadelní poměry a nebezpečí mravní zvláště pro mladé herečky.
A.Kolísek, Příspěvek k divadelní otázce, Brno, 1904,s. 8.
VYSOKÉ NAD JIZEROU
pašijová hra Spasitel 2x, Památník 150 leté činnosti.

1904
BRNO - KOLÍSEK (1868-1931)
P. prof. Dr. Alois Kolísek, Příspěvek k divadelní otázce, Nakl. vlastním, Brno, 21 s.
OTAKAR BŘEZINA
" K tomuto projevu našemu píše nám pan Otokar Březina.
Mé stanovisko k otázce Národního Divadla je jako Vaše. Na scéně, kterou zbudoval si národ s takovými obětmi a nadějemi, předvádět marné věci, je svatokrádež. Odtud mají hovořit k lidským duším učitelé vyššího života. Jako s hory blesků sestupovat odtud s deskami nového desatera pro muže a ženu. Lidé mají odtud odcházet jako odcházeli z mystérií: užaslí nad tajemstvím života, rozjaření nesmrtelností a všudypřítomností krásy, mají odcházet jako s výšiny hory,. kde se umlouvá za noci vzpoura proti knížatům tmy, kteří vládnou nad zemí. Proti všem ohavným heresím, které učí nízce pohlížet na život, na ženu, lásku, heroism, bolest a smrt. Něco z tohoto úkolu Národní Divadlo plní. Hudbu velkého stylu dává. Není-li však možno, jak ustavičně tvrdí, udržeti na scéně i při činohře chladný a zářící vzduch výší, ať rychle divadlo zavrou. Snad to nebylo bez příčiny, že už jednou hořelo. Hoří znovu...".
Otakar Březina,
Národní divadlo a české drama, 1904, str. 19.
14.5.1904, UK 54 E 2848.
Vydání polemické brožury k činnosti ND příslušníků Kruh českých spisovatelů: V.Dyk,J.Hilbert, Josef Holý, Hanuš Jelínek, Kar. Kamínek, Jar. Kamper, Jiří Karásek ze Lvovic, Josef Matějka, J.Opolský, Jean Rowalski, Karel Sezima, Ant. Sova, Lothar Suchý, F.X.Šalda vytýkají nedostatek zájmu o herecké umění a původní české drama, režisérské triky, bohatá výprava, výhrady ostré a jen dílem oprávněné.
DČD III., 1977, s.380
PLZEŇ
Ant. Hoffmann, Pašije. Hra o 12.obrazech. Režie: V.Budil, hudba Haydn, Perosi, Musil,
dirigent E.Bastl.
Miloš Nový hrál Krista.
Premiéra 26.3.1904
Port, Tvary, Stín velké noci:"...Pamtuji plzeňské provedení (asi 1904-O7?) s milošem Novým.
PRAHA EMAUZY,
liturgická vánoční hra

1905
KLADNO
V době pověstných bouří listopadových za rovné právo v Kladně jistým podnikatelem ukazovány byly: DIETZOVY VELKÉ PAŠIJOVÉ HRY HORNOAMMERGAVSKÉ s voskovými figurami v životní velikosti. Scény jesličkové: Ježíšovo narození v chlévě, v Betlémě a Útěk do Egypta, byly jímavě provedeny. Ježíšovo ukřižování bylo mechanické.
Procházka, O Betlémech, 104.
PLZEŇ - DTTO

1906
MÜNCHEN
Calderonova společnost P. Expeditus Schmidt
Odezva v Čechách
PLZEŇ - DTTO ?

1907
MARIA LAACH
Tajemství spásy
PAŘÍŽ
Vray - Grebanovy Pašije inscenoval Antoine, scénická úprava neuspokojovala. Hrálo se v divadle, v malém prostoru.
Pierre Aldebert, in: Theater der Welt 1, 1937, 449-452.
PLZEŇ - DTTO -
1904 ?????
PRAHA BŘEVNOV
péčí faráře P. Leona Mojžíše a řízením J.Vokouna i vícekrát hrány (viz též 1908)
(Odkud, Jakoubek, Vlast?)
PRAHA - EMAUZY, liturgická vánoční hra

1908
HIELGERSDORF
Pašije - Beberlich
PRAHA BŘEVNOV
péčí faráře P. Leona Mojžíše a řízením J.Vokouna i vícekrát hrány (viz též 1907).
??? (Odkud - Jakoubek, Vlast?)
PRAHA, EMAUZY liturgická vánoční hra

1909
PRAHA - BŘEVNOV
péčí faráře P. Leona Mojžíše a řízením J. Vokouna byly vícekrát hrány pašije.
Procházka, Lid český ?

1910
BRNO
Alois Kolísek: Stanovisko naše k modernímu divadlu, předneseno na III. všeobecném sjezdu katolickém.
Zpráva o III. všeobecném sjezdu katolickém, Brno 1910, 178.
CVIKOV
snaha o obnovu
PRAHA - EMAUZY
velikonoce

1911
EISENACH
Jesus - Festspiel. Získána značná část interpretů z Reinhardtova "Deutsches Theater" v Berlíně pro pašijové hry o 4 večerech.
M. Šimáček, Tendenční církevní hry a divadelní umění, Čsl. divadlo 16,1933,s.100.
FRANCIE - BRETAŇ
na venkově pěstují pašijové hry, Dosud je hráli ve městech a ve vsích. Nyní zřídili si v Sainte Anne d`avrazy stále divadlo, kde se bude hrát celou zimu.
Vlast 28,1911-12,90
PRAHA STRAHOV
Zeyrova Mariánská zahrada, živé obrazy. Vedl Karel Klar, péčí opata Zavorala. "Vypravení básně v plastických skupinách. Živé osoby posklytly mu materiál k vytvoření pěkně komponovaných scén označených na programu názy: Vstup a vzývání, Slepé dítě, Zvěstování, Loučení krista a Marií, Poslední večeře Páně, Před žalářem Kristovým, Kristus před Pilátem, Pod křížem na Golgotě a Pieta. Zeyerovu báseň recitovala po částech paní Klárová, sbor a hudební doprovod chovanci hradčanského ústavu sleců pod Loretou., hudbu složil Alois Perman. "Zeyer, vášnivý horlitel pro lidová představení náboženských her, prožil by býval svůj šťastný den, kdyby se mohl zúčastnit strahovského představení." Jeho báseň byla předčítána bez jakýchkoliv nároků na plasticky a dramaticky odstíněný přednes. (bylo slyšet každé slovo). Vše bylo prosté..souzvuk: slovo, hudba, obraz, dokonalá syntéza, lze dosíci právě jen jednoduchostí, která zde byla volena s vkusem uznání hodným.
Meditace IV.,1911, 480.
PRAHA
(Není vzpomínka?????????????)
Pašijové hry pořádané Národní jednotou katolickou a (Všeodborným?) v Intímním divadle na Smíchově
foto Sv.Veronika před Kristem na cestě Golgotské
Světozor 1911, s. 774.
PRAHA - SVĚTOZOR
Pašije Národní jednota českoslovanská ????
VLASTIBOŘ - STARÁ VES - MOJŽÍŠ
Zasílatel hry a přednašeč se zmiňuje, že lidovou hru "O Mojžíšovi" znovu zaslal v r. 1911 řed. knih. Č. Zíbrtovi Ladislav Patočka, patrně syn uč. Josefa Patočky, opisovatele hry pro Menčíka. Žádal, aby hru v Českém lidu publikoval, už nedošlo. Je ztracena.
Port, Lidové pašije, Vlastibořské umučení

1912
CALDEY - (ANGLIE)
benediktinii vzkřísili pašijové hry v Anglii. "Byly to čistě náboženské hry v pašijovém týdnu, které provedli mniši a žáci klášterní školy. Postavy nemluví. Při jednotlivých scénách se za jevištěm recitoval příslušný úryvek z Písma. Hudba vybrána z pašijí Heinricha Schütze.
Cyril 1912, s.107.
HIELGERSDORF
pašije Beberlich - pastýřská a rajská hra

1913
PRAHA - NOVÝ JIČÍN - DOSTÁL-LUTINOV
Danteum v Praze, Dostalův sen o katolickém divadle - kulturnímstředisku. .
Archa 2, 1913, s.71.
KRKONOŠE - Ant. Šorm
Značná část obyvatelstva je ještě velmi zbožná, nejen děti, ale i dospělí pozdravují "Pochválen buď Ježíš Kristus". Řídkým úkazem je "že by i obyvatelé nejvýše položených a obydlených bud vynechali v neděli nebo ve svátek mši sv., ač kostel je dvě i tři hodiny vzdálen." i čeládka..." a nespatříte-li je někdy v horských kostelích na jejích místech, věřte, že nahoře je skutečně zle."
Nový Obzor 3, 1913,s.126n.

1914
ANGLIE - A.G. CRAIG
začal s modelem inscenace Matoušových pašijí, je to vlastně jeho vrcholné dílo, třebaže se nerealizovalo. Staví velký model scény pro Bachovy Matoušovy pašije. Viz dále r. 1935, tam liter.
KOUT (Šumava)
kolem r. 1914, komediant Králík z Domažlic, pašije večer za doprovodu Hej Slované
PLZEŇ
Ještě jednou se ozývá plzeňské profesionální divadlo ze ředitelování K. Veverky v roce 1914, který se obrátil na velkoknížete Konstantina se žádostí za povolení k překladu a provozování jeho dramatu "Král z Judeje". Ředitelství povolení dostalo. Překladem byl pověřen lektor české university A.V.Jung. PLZEŇ byla prvním místem, v němž se toto drama inscenovalo mimo Rusko.
DIVADLO 12,1914,č.5-6,s-98.Referoval o tom též plzeňský tisk - ČESKÝ ZÁPAS PLZEŇ 1914, ARCHA 2,1913-14,150-154 (patrně článek K.Dostála Lutiniva), též mladoboleslavské ČESKÉ LISTY s informačním článkem od Fähnricha. Nebyla spokojenost s provedením.Archa 1913-1914.

1915
BEZDĚKOV
Bouška - vánoční liturgická hra
FRANTIŠEK KAREL HEJDA - POVÍDKA
KAJÍCNÍCI in: Ze včerejška i dávna, Ottova Laciná knihovna národní, číslo spisu 252, Otto Praha, patrně 1915, str. 50-66.
Jakási sekta poblíž Krkonoš se schází na Velký pátek a hrají si pro sebe umučení - pašije - v rokli Pučálka, tkalčinka z Polubné hrála Pilátovu manželku. Vystupuje tu strýc Vodseďálek, Kde k tomu Hejda (1865 Ml.Bol. až 1919 Pha) přišel?..
PRAHA
Narození Páně, Cyril 1915, č. 2, 32

1916

1917

1918
JUGOSLAVIE - VITÁSEK
dopsal svého Krista, viz r. 1920


1919
PRAHA - VŠEHERECKÉ SLAVNOSTI - ŽOFÍN
staročeská hra Mastičkář s Karlem Nollem v titulní roli byla provedena na pojízdném jevišti
Český herec, sborník Svazu českého herectva, Praha 1940, s.142.
ŘÍM - KC - KOLOSEUM
obnoven starý zvyk konání KC v aréně cirku.
1925 dovolila italská vláda postavit v aréně kříž, který byl posvěcen v r.1926.

1920
PRAHA -ŠÁRKA
Nejrozsáhlejší přírodní divadlo vyvbudoval podnikatel A. Fencl již v r. 1913 v Šárce. Na srpen 1920 byla připravena hra Jidáš Iškariotský od A. Fencla, dříve zakázaná rakouskou cenzurou, představujícíc křesťanství jako sociální odpor proti římské říši. Nehrálo se však z technických důvodů.
DČD IV., s.47.
PRAHA - VITÁSEK
Joža Vitásek, vydává 1. díl svého Krista: Jidáš, vyd. Česká obec dělnická

1921
BRATŘÍKOV - v letech 1921-1924
ochotníci hráli biblickou hru Zrádce.
J. Hejduk, Dějiny ochotnického divadla v Bratříkově, s. 5-15, uloženo MÚ Pěnčín
též: A.Halamová, Dějiny osvěty a mimoškolní činnosti na Železnobrodsku, dipl.práce PF, Hrad.Králové 1983
FRANCIE - NANCY - PAŠIJE
přivábily letos mnoho diváků..."To není už Utrpení, to je jásavá radost Vzkříšení, poznamenává "Les amities catholique francaises. Poslední okamžiky ze života Mistra, jeho Utrpení, i věčné drama kalvarské, vítězství ukřižování Lásky působí na diváky mocným dojmem. "Herci pašijí jsou apoštolové, předvádějící ...v Lotrinsku...zpustošeném válkou. Založené kanovníkem Petitem, předčí pověstné oberammergavské...
Museum(Brno) 1921-22,53.
MIMOŇ (?)
PRAHA - STRAHOV
z dramatického odboru lidové strany na Hradčanech byl založen Kruh Jablonský.
V l. 1921-1924 sehrál přes 100 představení.
Kalendář pro katolíky 1928, Kuncíř Praha, s. 177-182

1922
KAREL ČAPEK - VZKŘÍŠENÍ
Národní listy , 1.4.1922, Kalendář 1983
katolická nostalgie. A teď mi řekněte, že je to estétství!.... tohle estétství je staré jako svět a rafinované jako Indián; dnes se mu jaksi nedaří....Nač lhát? Demokracie je pěkná, bon; ale neumí udělat ani jednu slavnost....Ani pan starosta nevykoná slavnostní Přechod přes Zamrzlou Vltavu; ani za zvuků monstrkapely neoslaví nádherný a rozjařující Odchod Ledu. Ještě z vadnoucí ruky církve přijímáme vánoce a velkonoce a Dušičky; ještě staré katolictví udržuje posvátné dělení roku, ale my bezbožní jsme nenašli nic, zhola nic, místo toho. Nevím ani, co soudobé demokracii schází víc: zda trocha poezie, nebo trocha veselé mysli. "
ČECHY - Jeviště
Velikonoce jsou sice svátky církevní, ale i ti, kdož se nedrží církví, byli by rádi, kdyby v ten čas mohli v divadlech viděti něco, co by souhlasilo s posvátností probuzené, vzkříšené přírody, se zbožnými vzletnými představami obnoveného života, s otevřenými, zářnými výšinami.
V hannoverském divadle uvedl na jeviště Strindbergova Krista, dílo, jež obsahá velký kus historie od Augusta až do Kaliguly, a dojem z něho byl ohromný (Kristova postava sama je toliko tuchou). A po takovém něčem bychom toužili všichni, abychonm o svátcích prožili vzrušení svrchovaně sváteční.
Jeviště 3,č.17-18, s.271, asi redaktor Vodák?
Saul, Andrého Gida.... je vidět, jak záliba pro biblické a náboženské náměty dnes vzrůstá; proto také Strinbergův Kristus v Hannoveru vzbudil •hřímavý ohlas•"
Jeviště 3, 29.6.1922, č. 28, 429.
BRNO - Svatohor
V.Svatohor, Krásné milování, pašijová hra v 5. jednáních, vydal Orel Čs. Brno, Ref. Hlídka 40, 1923,s. 25.
KLADSKO - ARNOLTICE
pašije dle starých pramenů ze 17. stol.
NĚMECKO
Duchovenstvo a divadlo. U nás by se toho nikdo neodvážil, ale v Německu jsou přece jen smělci, kteří vyslovili žádost, aby jim některé katolické kostely (u evangellických se to již stalo) byly propůjčeny k provozování duchovní hry. "das Herzwunder" od Viléma Scholze. Po odmítavích odpovědech různých arcibiskupů a biskupů odepřel svolení nyní také arcibiskupký ordinariát bamberský; takto:: "Ačkoli rádi uznáváme snahy, které chtí lidu poskytnout ušlechtilého divadelního umění, nemůžeme přece ze zásadních příčin dovolit, aby v katolických chrámech byly prováděny jakékoli divadelní hry." Dixit et salvavit animam suam.
Jeviště 3, 13.7.1922, č. 30, s.462.
PAŘÍŽ
Vray je pověřen Birnimem Gěmierem provést v Odeonu Grebanovy Pašije
Pierre Aldebert, in: Theater der Welt 1,1937, 449-452.
PRAHA - JEDNOTA KATOLICKÝCH TOVARYŠŮ
občas sehrány v divadelním sále Jednoty divadelní hry, po vánocích sehrána několikráte vánoční hra: "Narození Páně". Hraje se každoročně, letos již 55x, ty se staly velice oblíbenou a četně navštěvovanou hrou na jevišti Jednoty, a budou ji, dá Bůh i nadále. Hraje se vždy o nedělích a svátcích po celý měsíc leden. Kardinál Skrbenský je každoročně přítomen.
Jubilejní spis o činnosti Jednoty katolických tovaryšů v Praze na oslavu 70.letého trvání.
Napsal Dr. Josef Schmied, Náklad Jednota katolických tovaryšů, Praha 1922, Univ. knih. Praha 54 H 5201.
PRAHA - VINOHRADY
27.3. Leda, Zrádce (Jidáš).

1923
ČESKÉ BUDĚJOVICE - PAŠIJE
v sezoně 1923/24 hrán Konstantinovičův Král židovský
viz Boj o jihočeské divadlo
HOŘICE NA ŠUMAVĚ
vydán text pašijí
MIMOŇ - NIEMES
Pašijové hry, účinkovalo 200 osob, předváděny 20x.
PRAHA - STRAHOV - SAJÍC
Konstantinovič - Král židovský, hraje dramatický odbor čsl strany lidové na Hradčanech..."nastal odklon od nevkusných pašijových her barvotiskových". (Světozor XXIV)
Archa 11,1923, 243
JIČÍN - BIBLICKÁ SCÉNA
St. Neumann, 14.3. - statisté z místních ochotníků. též Pivec UNANOV
PRAHA - SMÍCHOV
V archivu arciděkanského kostela sv. Václava v Praze na Smíchově je zachována režijní kniha Paulyho Pašijových her. Je v ní mnoho textových úprav. Jsou tam i fotografie z inscenace, kterou inscenoval pravděpodobně divadelní ochotnický spolek K.V. Třebízský na Slupi.
Dr. Jan PORT
viděl oberammergavské hrát v Schummanově cirku v Berlíně, Zvary I, 1, s.212
PRAHA - URANIE
premiéra o velikonocích Dr. F. HERMANN, Velký pátek, rež. V.K.Blahník, scéna kostýmy J. Wenig. Hrál pražský okrsek ÚMDOČ, vystupovalo 70 osob. Biblický podklad, obraz počátků křesťanské idee, spíše historicky a filosoficky, než dramaticky. Hlavní postavy Kristus a Maria nevystupují.
Čsl. div 1:1923, seš.5.
PRAHA - BIBLICKÉ HRY
Letos objevily se u nás tři biblické hry. V "Hajnovce" na Vinohradech hrála německá společnost PAŠIJOVÉ HRY, na Strahově se hrál "KRÁL ŽIDOVSKÝ" a ochotnictvo pražského okrsku vypravuje v Uranii VELKÝ PÁTEK.
Pašijové hry mají působiti mohutným dojmem, jsou obtížným úkolem scénickým i hereckým. Biblické postavy, zvláště Kristova, trpí obyčejně nedokreslením důstojného pojetí a posvátného nymbu. Proto ruský velkokníže Konstantin Konstantinovič napsal KRÁLE ŽIDOVSKÉHO tak, že nevystupuje tu nikdo z těch , kdo byli přímo účastni tragedie Kristovy. V pěti obrazech předvádí většinou několik osob z lidu a pak jedině Piláta s chotí Prokulou, jímž dává na jevišti jen vypravovati o tom , co se s Kristem děje. Duševní převrat Prokuly, Josefa a Nikodéma tí ovšem trpí a děj zůstává plochý, bez dramatického účinu a vznosu. Divák těžko chápe předváděné činy, když jejich zdůvodnění je mimo jeviště. Zato dikce, sloh liberální a myšlenky jsou pěkné. Dramatický odbor lidové strany na Hradčanech vyprvil hru vkusně a snažil se i zevnějškem (zákaz potlesku) zvýšiti dojem posvátnosti. Nepodařilo se mu to však souhrou a jednotlivými výkony. (anonym)
Československé divadlo,r.1,30.3.1923, seš. 6, s. 90, s red. kruhem řídí Jakub Rydvan
PRAHA VINOHRADY - HAJNOVKA
německá divadelní společnost, Čsl. div. seš. 6.
TÁBOR
"byl kladen důraz "na výchovu členstva. Úspěšným obdobím v této práci byla léta 1923 - 1924, kdy byl pořádán obsáhlý cykluc přednášek o dějinách českého divadla a současně nastudovány vybrané ukázky her středověkých, dále dramatické tvorby 16. století a konečně prvních divadelních počátků v době obrozencké v 2. polovině 18. století. Byl to první pokus toho druhu na venkovském divadle a setkal se s velkým zájmem veřejnosti.
Hra tří Marií, Mastičkář, O vzkříšení Páně
s přednáškou Dějiny českého divadla ve 14. století.
Judith, Polapená nevěra, s přednáškou Dějiny českého divadla v 15. a 16. století.
Uváděl to a pořádal i přednášky připravil Dr. František Kroupa.
N. Sto let táborského ochotnictva, Tábor 1957, Záv.klub ROH, Elektroisola.

1924
P. V. BĚLOHLÁVEK SVATOHOR -
Orelská osvěta č.2-3. navrhuje aby spolky hrály na poutích a slavnostech, u osamělých kostelíků, lesních kaplí, kde se lid rád shromažďuje, venku, bez kulis, duchovní hry. Napsal pro Svatou Horu Korunovace Krále Pokoje, pro Starou Boleslav U ztraceného ráje. Pro ostatní: Zabitý pastýř.
Archa 12, 1927, 214-15.
BRATŘÍKOV - 1921-1924
BRTNICE - BIRNBAUM
v 12. ročníku Archy vypisuje nakl. Birnbaum v Brtnici soutěž na náboženské divadelní hry.
Archa 14, 1926 výsledek, s.50.

1925
ČESKÉ BUDĚJOVICE
Konstantin Konstantinovič, Král židovský
OBERAMMERGAU
popisuje Jerom Klapka Jerom, Deník dvou poutníků, Praha, Srdce
PRAHA - BUBENEČ - Arcibiskupské gymansium - Mariánská družina
Edmund Kampián, sestavená dle francouzského kusu, který napsal G. Longhay SJ.
hráno 15. a 22.II. a 1.III.
ZÁBŘEH
P. František Havlíček, katecheta, Utrpení Páně, hráno s úspěchem. Vychází v Brtnici u Birnbauma.

1926
BRTNICE - BIRNBAUM - SOUTĚŽ
vypsal soutěž na divadelní hry,
podmínky otištěny v č.1 roč. 12.
1 cena (1500 Kč) - Svatohor-Bělohlávek z Brna za hru Řím v plamenech a Prorokova brázda.
2. a 3. neudělena
4. cena (800 Kč) dr. Ant. Kodýtek: Srdce a svědomí
5.cena (600 Kč) Gabriel Ronaj z Brna: Brouček.
Místo 2. a 3.poctěna odměnou komedie ze života valašskýcvh blouznivců B. Konaříka Bečvana.
Archa 14, 1926, 50-1.
PRAHA - STRAHOV - JABLONSKÝ
Sborník Kruhu Jablonský v Praze IV.
16 str.
Jediný exemplář - Knihovna Národního musea sign. 85 IV 199
PRAHA - Katolický sjezd
(studenstva a inteligence) v Národním divadle hrán Dalibor a Prodaná nevěsta. "Víme, že správa Národního divadla bojí se předvésti svými herci něco, co by na ni mohlo vrhnouti nejmenší podezření ze sympatie ke katolictví".
B. Zub, Katolíci a divadlo, Archa 14,1926, 186-7.

1927
ČESKÁ LÍPA
vánoční hry v městském divadle
HOŘICE NA ŠUMAVĚ
představení, vychází 5. vydání textu
MIMOŇ
pašije vysílány rozhlasem 3.4., 17.35, německý rozhlas v Praze
PRAHA - VINOHRADY
St. Lom, Kající Venuše
PRAHA - STRAHOV
Dr. Jan Sajíc a Zdena Braunerova k svatováclavským slavnostem: Křišťanova legenda.
Život 9, 1926-27, str.15.

1928
ČESKÁ LÍPA
vánoční hry v městském div.
MVHeimatforschung una Wanderpflege 1928,69
KOSTNICE - KONSTANZ
Na sejzdu akademiků literární historik Joseph Nadler:
Divadlo je výrazem světové katolické myšlenky.
MIMOŇ - NIEMES
Pašijové hry 12x, velký úspěch, nejen mravní nýbrž i finanační
NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ - MYSTERIUM
Svatováclavské mysterium "Legenda o sv. Václavu a sv. Ludmile" - po vzoru středověkých náboženských her napsal JAN HAVLÍČEK - elév Národního divadla v Praze, narozený v Novém Městě na Moravě, tam premiéra 5.8.1928, 160 účinkujících, 3000 diváků, v přírodě. Obohacení náboženské literatury, po zkušenosti z premiéry bude ještě upraveno. Mistr Foerster slíbil doplnit Havlíčkovo mysterium žádoucím doprovodem zpěvů a hudby. Autor zprávy J.Kk: "Je potěšitelno, že nadaný člen mladé generace nebál se "pokrokového" odia a odvážil se sáhnouti na téma náboženské.
Archa 16, 1928. 1 sv. s.238, Život 10, 1928,
PRAHA -DIVADLO DADA
E.F.Burian, Mistr Ipokras, Mastičkář drkolenský, opera, buffa, libreto dle staročeského textu upravil V.Lacina, 1925.

1929
PRAHA - VINOHRADY - 14.1.1927
Stanislav LOM, Kající Venuše, rež J.Kvapil, výprava Jos. Wenig.

1930
CHEB / EGER
Širší než regionální význam měl i poloprofesionální chebský soubor Ludwig-Thoma-Bühne složený z vesnických amatérských herců. Soubor uváděl kolem roku 1930 lidové kusy, psané jeho vedoucím a přidržující se tradice starých selských her.
Adolf Scherl, Cesty českého ochotnického divadla v samostatné republice 1918-1939.
Cesty amatérského divadla, Praha 1999,str.134
PRAHA - NÁRODNÍ DIVADLO - OPERA - 19.4.1930
Zamrzla, Jidáš Iškariotský , rež. F.Pujman, výprava Vl. Hofmann.

1931
KROČEHLAVY
provedli ochotníci na tamní malé scéně. Spolek pro postavení katolického kostela v Kročehlavech. Inspirátory těchto her je několik lidí z Kročehlav.
Petříčkovy pašije, P.Dyrynk
MAĎARSKO - SEGED
Pašije, Voinovic
Histoire des spectacles
PLZEŇ
pašije zpracované knězem 12.4.1931 v německém divadle v Goethově ulici. Port.
PRAHA - SMÍCHOV
Poprve dávány Vánoční hry P. J.Paulyho. Hraje Sdružení katolické mládeže na Smíchově v divadle na Slupi.
Také se hráli pašije .
Svatý Vojtěch 28, 1931 č.12.
PRAHA - STRAHOV
Duchovní hry v režii Dr. Jana Sajíce ze záhřebského eucharistického kongresu byly provedeny.
Přehled 1931 a 1932.

1932
PODKRKONOŠÍ - ANT. ŠORM
Lidové pašijové hry - článeček dle Menčíka, Pršaly,
Nový národ 10, 1932, č.5, s. 34.
PRAHA SMÍCHOV
opakování vánočních her Paulyho v divadle Urania
Neděle 8, 1932, č.50.
PRAHA
populární inscenace v katolických kruzích:
Suberville - Odvalil: Hvězda z Lisieux, režie Ant. Planer
Sdružení katolické mládeže v Praze II. a IV.
na Slupi, pak zájezdy V Umělecké besedě v Praze, Městské divadlo na Kladně, Dobříš, Jičín, Mělník, Lysá n.L., Liberec a j. Do listopadu 1933 36 představení.
Neděle 1932-1933

1933
NACISTICKÉ - NĚMECKÉ PAŠIJE 1933 -
"Německé pašije 1933" Richarda EURINGERA, lopotily se s předvedením spousty "heroicko-lidové mystiky o utrpení, boji a obrození německého národa. Fanfáry, zvony, varhany "harmonicky svázané s pozemskou pochodovou písní" (podle režijní knihy), vyústily ve finale společně s herci i publikem zpívané Horst-Wesselovy písně (Horst Wessel-Lied. Za zvuků Badenweilerského pochodu se divadlo vyprázňovalo. Bylo vybudováno 20 thingových divadel, bylo jich plánováno 380 - říšský dramaturg Reiner Schlosser.
In: Wolfgang Kraus, Kultura a moc, Votobia Vranov 1994,s. 54.
R. Euringer Německé pašije 1933, premiéra 1933 v Heidelbergu, typ Thingspiele - navazuje na tradice pašijového divadla , gigantománie a fašistická politická frazeologie, velké davy herců - komparsu, akustická nedokonalost ukončily experiment tohoto agitačního divadla.
in: Hausbrant, Teatr w spoleczeňstwie, Wwa, 1983, 34.
JUBILEJNÍ ROK, encyklika, Pia XI. bulla
Quos nuper Svatý rok 1900 let od smrti Ježíše Krista -
řada inscenací pašijových.
"Plné odpuštění bude možno v tomto jubilejním roce dosáhnout pouze v Římě.
BOHOSUDOV
Pašijové hry v Bohosudově u Teplic. Německý katolický tělovýchovný spolek za spoluúčasti chovanců a správy kláštera v Bohosudově připravuje po vzoru hornorakouských pašijových her také pašijové hry ve větším rozsahu. Účelem této akce je pozvednutí návštěvy tohoto poutního místa.
Nový národ (Přerov) 11, 1933, s. 36.
BROUMOV
Týden mysterií pod protektorátem broumovsko břevnovského opata dr. Dominika Prokopa katolickými ochotníky sehrán od 12. do 20. srpna týden mysterií: Jedermann, Schutzengelspiel podle Maxe Melka, a 10 mysterií od žijících katolických spisovatelů, mezi jiným od Ditzenschmidta. Prospekty zašle: "Festspielkanzlei im Volkssekretariat Broumov.
Lidové listy 27.7.1933
ČESKÉ BUDĚJOVICE
ochotníci sehráli pašijové hry, foto Piláta a Proculi in: Svět, XII,1933, č.10, s. 153 (viz mezi obrázky.
FLORENCIE - J. COPEAU
v klášteře Santa Croce inscenaoval štředověké italské mysterium
J.Kopecký, PSE, 17,43.c
KLADNO - KROČEHLAVY
V Městské divadle kročehlavští hrají po pražském zájezdu 19. a 26.3.v České koruně na Vinohradech ve prospěch kostela, Petříčkovy Pašije.
LUBLAŇ - LJUBLJANA - LJUDSKI ODER -KURET
na popud redaktora Družstevnika Niko Kureta od prosince 1933. Vychází z Rollandova "Divadla lidu". Vzorem švýcarská lidová představení, Oberammergau, tyrolské selské divadlo, laické, skutečně lidové divadlo. Vydáván časopis. Repertoár vychází z církevního roku.
MIMOŇ (Niemes)
"navazují na svou staletou tradici velikonočních slavností. Nový pokus se stal 1922. Na Bílou sobotu bylo procesí k Božímu hrobu, kapli, která je kopií Sv. hrobu v Jeruzaléměe. Bývá ohňostroj, slavnostní osvětlení, hudba, vytvořen zvláštní výbor pro pořádání pašijových her. Autorství se ujal místní katecheta P. Stadelmann s použitím starých pašijových textů zpracoval hru "Des Meisters Leidensweg". Po pěti letech se opakují. Letos o velikonocích hra provedena po čtvrté 1922, 1927, 1933."
Miloš Šimáček, Tendenční hry církevní a divadelní umění, Čsl. divadlo 16,1933, č.7, s.100n.
OPAVA TROPPAU
Schönherr - Passionsspiel, tam premiéra, teprve později později ve Vídni ve dvorním diadle, prodchnuto jasnou zbožnosti. Jádrem hry je soudní scéna u Pontského Piláta.
o tém Lidové listy 20.12.1933,č.289. Též: Katalog Ausstell. Passpiel Salzburg 1947.
PRAHA
Pašijové hry oberammergavské v pražské Lucerně, rež. Rovenský, neúspěšné i finančně.
asi k tomu:
11.4. benefiční představení pašijí institucí: "Naděje stárnoucích herců a divadelních podnikatelů"
"V Lucerně pašijové hry F.A.Lise, jež formou a účastí 500 herců, chtějí se srovnati s provedenímv Ammergavě. Režie filmový režisér Rovenský, šef výpravy Gottlieb, u varhan prof. Wiedermann."Jména zavazují - výsledek ukáže provedení - volný a nestranný projev kritiky, pokud jde o aspirace, byl by žádoucí."
Miloš Šimáček, Tendenční hry církevní a divadelní umění, Čsl. divadlo 16, 1933, č.7, s.100n.
PRAHA - KROČEHLAVY
v dubnu hrají v několika představeních v České koruně na Král. Vinohradech. Hrají Petříčkovy Pašije.
PRAHA - MALÁ STRANA
25.6. v Patronátu mládeže v Praze III slavnost ve prospěch vnitřní opravy kostela P.Marie Vítězné, živé obrazy o Jezulátku.
Pak divadelní představení podle starého rukopisu nalezeného v klášteře v Obořišti - Legenda o rytíři Albánu. Režie Jos. Schettina, režisér a docent dramatických kursu Masarykova lidovýchovného ústavu, režíroval v Umělecké besedě pohádky - hrál též rytíře Michala, P. Marii - Madra Slámová, emer. členka ND Bratislava, Albána - K. Podstránecký ze Švandova divadla, Veroniku - Lola Skrbková, St.činohra Praha, Jetřich - Drago Witič, Magnes - V. Očásek - div. Akropolis.
fž. Legenda o rytíře Albánu.
Lidové listy 18.6.1933, č.146.
PRAHA - NOVÉ MĚSTO - JEČNÁ
Mesiáš, duchovní melodram o čtyřech dílech. Text Hornof, hudba (v národním tónu) Trumpus.
První provedení v klášteře sv. Anny 25.11. chovankami ústavu Školských sester de Notre Dame. l.- Prarodiče, 2. - Proroctví St. zákona, 3. - Zvěstování, 4. - Výjev pastýřů. "Jemné ruce ct. sester pomohly obléknouti všechny nebeské bytosti, proroky, pastýře a celý sbor sličných andělů a dívek nadmíru vkusně, případně a decentně. Hrálo se s gesty, osvědčily se také v prostředí scénickém. Zvěstování šťastně uvedeno na jeviště poselství k P.Marii, které obklopeno lyrickými výjevy a adoračními vyvrcholuje velmi dramaticky v zázračném uzdravení slepé dívky Ady.
Lidové listy 3.12.1933.
PRAHA NOVÉ MĚSTO - BĚLOHLÁVEK
Mysterium nebe země a pekla, hraje dramatický odbor, Sdružení katolické mládeže v Praze II. a IV. na Slupi 6. a 10.12.
Neděle 8, 1933, č.48, 26.11.
PRAHA - FILM
film Kristus
PRAHA - Rozhlas - ORATORIUM
R.I.PROCHÁZKY mysterium CHRISTUS
v rozhlase 19.3., Sdužení pro duchovní hudbu. Vyšlo tiskem v nakladatelství K. J.Barvitius,klavirní výtah s textem a hlasy. Skladba je připsána velmistru Vlasákovi.
Lidové listy 7.11.1933, č.253
PRAHA - NA SLUPI
Katolické spolky - Smíchov, rež.St. Pluhař, představitel Ježíše - Jaroslav Pleva j.h.
PRAHA - KRÁLOVSKÉ VINOHRADY
Krůh solistů Městského divadla chystal mysterium "Kristus". Protože všechny tyto podniky stejného druhu ohlášeny ve stejný čas, rozhodl se Kruh solistů odložiti svůj podnik na příští sezónu a peníze za vstupenky vrací.
M.Šimáček, Tendenční hry církevní a divadelní umě, ČSL. divadlo 16, 1933, s.100n.
SUŠICE
Přáli bychom také kročehlavským a sušickým (na Šumavě) věřícím, aby jejich pašijové hry staly se československou Oberammergau..."
Anonym: Oberammergau - městečko pašijových her,
Svět IX, 1933, s. 340.
TREVIR
Po několik týdnů byl vystaveno roucho Páně.
Neděle VIII.,1933, č. 40.
TURIN
bude vystaven rubáš. Bylo řízeno velké diorama, jež ukazuje, jak křesťanské umění představovalo jednotlivé událsti o Utrpení Páně.
Neděle VIII., 1933, č.40
TURNOV
Konec světa, Okresní sdružení katolické mládeže, v městské divdle za učasti biskupa Webera.
Farní věstník 9, 1933, Turnov, č.3.
JUBILEJNÍ ROK - 1900 LET OD SMRTI JEŽÍŠE
Pod titul hodnotného umění divadelního možno zařaditi jen nečetné pašijové hry, jež jsou provozovány silami aspirací skutečně uměleckých....náleží k velmi sugestivním. Účel těchto slavností ve Svatém roce 1933 je průzračný. Jde tu o efekty morální i finanční a hlavně ideově propagační. Aniž bychom se dotýkali zájmů a cílů církve, neoznačujeme tyto pašijové hry (až na výjimky) za projev skutečně divadelního umění, neboť jak textově tak herecky byl až dosud minimální.Přijde zase mnoho lidí ze zvědavosti, budou se kritizovati výkony herců amatérů, bude se mluviti o divadle. Lze připustiti, že výkony některých herců pašijových her stojí na výši. Otázkou zůstává do jaké míry přispívá tu k úspěchu umělecké tvoření a pokud jej vyvozuje náboženské zanícení a extase. Herci se rekrutují většinou z řad ochotníků. Náboženské zanícení může je skutečně přivésti do jakési extáze, v niž se stává hercem jaksi mimořádnou cestou, není-li zrovna vyškoleným ochotníkem. Toto zanícení jakožto mimořádný duševní stav, skrývá v sobě nesporné nebezpečí - vede k přemrštěnému pathosu, a odtud je už krůček ke karikatuře. Tak vznikají kontrasty oproti hercům, tvořícím reálně, resp. umělecky. Extase herců, hrajících se zanícením, nelze však vzbuditi u herců chladnějších a u herců z povolání jí není téměř vůbec. Ti tvoří oproti předcházejícím markantní uměleckou protivu. Jsou to tedy psychologické stavy, jež tvoří disharmonie jednotlivým přednesů i celé hry. Zaviňuje to skoro vždy nutně smíšený soubor hrajících. Žádná režie není pak sto takový ensambl antipodů zvládnout. Co zmůže u některých herců pouhé náboženské zanícení, nedokáže sebe ukázněnější nebo úmyslně potřebné extemporování hra herců ostatních, budujících na nedostatečných textech náhodných autorů. Dobrá vůle těchto autorů, podati realisticky úseky biblických dějů perem znalce Písma k sepsání díla, jež by zhostila se úkolu zároveň umělecky a dalo možnost hercům skutečně umělecky tvořiti, ovšem zdaleka nestačí.
M.Šimáček, Tendenční hry církevní a divadelní umění, Čsl. divadlo 16,1933, s.100n.

1934
Typická sekularizovaná úvaha o velikonocích. in:
Týden horských okresů 4:1934, č.13, s.2 autor: Alois Vaníček .
BLATNÁ
Jan Pauly, Pašijové hry, režie J. Šilha
4 představení, v těchto letech výjimečný počet. (Josef Šilha 1900-1966, odborný učitel měšťanské školy, režíroval 200 her, "duší" většiny představení, uváděl novinky, bez něho se neobešla žádná událost ve městě, měl kouzlo osobnosti. str. 30)
Josef Janovský (1878-1947), starosta v Blatné, koželuh, velitel hasičského sboru, pěkný zjev, zvučný hlas. Režíroval české autory
Jiří Janáček (*1928) vzpomíná v r. 1991:
"Jako malí kluci jsme byli ohromeni výkonem pana Janovského v Pašijových hrách. Ani jsme nedýchali, když se otevřela opona a před námi Ježíš na kříži, hotový zázrak. Pamatuji se, že nás jevištní provedení Ježíšova života tak zaujalo, že jsme, my kluci a holky z Husova nábřeží, zkoušeli pašije zahrát. Dlouho se zkoušelo, také psané plakáty jsme roznesli, ale ke skutečnému představení z nějakých, asi objektivních příčin, nedošlo. A ještě něco."
Trochu úvodem a trochu jako dodatek k ochotnickému výročí, in: Jiří Sekera, Ochotnické divadlo v Blatné, Blatná 1991, str.1. Tam též foto z představení, str. 60.
JAROMĚŘ
Dramatický odbor Sokola Vrchlický Jaroměř, Pašije, scéna B. Krčmář
Cesty českého amatérského divadla str. 116, obr. 87.
KROČEHLAVY
Kročehlavské pašijové hry budou v Praze v Měšťanské besedě (Vladislavova ul.) předvedeny na Květnou neděli a Boží Hod velikonoční ve 14.30 a v 19.30. Předprodej: prodejny paní Tesařové, U zlatého klasu, Francl, Laický apoštolát sv. František z Assisi (u P.Marie Sněžné)
MORAVA
Choděrovo divadlo Moravsko slezské v divadle na Slupi drama Svatý Cyril a Methoděj, moravští věrozvěstové. Libreto napsal V. Vrána a Al. Valenty, hudební část komponoval Quido Nosberger. Režie a scéna Václav Vrána.
Lidové listy 1934, č.6.
OLOMOUC-OBERAMMERGAU-VEČEŘA STŘIŽOVSKÝ
PŘEKLAD
"R.1934 vzniká překlad "Pašijových her v Horní Ammergavě" podle vydání J.A. Daisenbergera s úmyslem založit takové české duchovní hry v rozsahu i významu jako světoznámé v Horní Ammergavě. Podník však zatím ztroskotal."
Jindřich Maria Slavík, Život a poslání, IN: Pozdravení. Sborník ...k 50. Frant. Večeři Střížovského, Olomouc 1938, str.17.
OBERAMMERGAU - HITLER
Na jubilejní hry, kdy bylo odehráno 84 představení, přijel také vůdce a říšský kancléř Adolf Hitler a 440 000 diváků.
Wilhelm Ziehr, Kříž, symbol, zobrazování, význam. Kostelní Vydří, 1997, str. 179-182. Německý originál, Motovun Verlagsgesellschaft, Švýcarsko 1996, přel. Alžběta a Petr Kaškovi.
PRAHA
Hlášené "Pašijové hry" v Lucerně se nekonaly z důvodů finančních. Již loňské provedení nesetkalo se s úspěchem. Taková věc nedá se provozovati jako "podnik". Chybí-li silný umělecký vůdce a nemá-li myšlenka hlubší kořen mimo finanční prosperitu podnikatelů a podílníků, nemůže zapůsobit žádná reklama. (nejspíše Jan Sajíc) Kolem velikonoc v divadle, in: Přehled V., 1934, s. 116.
PRAHA
Durychův Svatý Václav v divadle na Slupi, 4.3. hraje XIII. Pospíšilův okrsek Orla. Svatého Václava hrál Jar. Pleva, v režii Plannerově.
Pražský večerník 25.1.1934, dtto 10.3.č.54.
PRAHA - ŽIŽKOV
Katolická beseda, Svatá noc (narození Páně), každého roku hrá na s velkým úspěchem. Jednota Čsl. Orla Žižkov II. Skvěle obsazení 25.12.
Polední Lidové listy 15.12., č.48.
SEMILY
když Josef Glos ml. zpracovával článek o sedmdesátileté historii semilského ochotnického spolku, připsal k tomu i některé zprávy o sousedském divadle v okolí, třebaže v Semilech o tom nejsou žádné zprávy, informoval se u Dr. J.V. Šimáka: "Sdělení p. Dr. J. V. Šimáka, universitního profesora, o osudu místních her, sebraných Antalem Staškem v našem kraji (Květen 1934)".
Josef Glos ml., Sedmdesát let národní práce, in: Sedmdesát let ochotnického divadelního spolku v Semilech 1864-1934, Semily 1934, s. 13-14.
ÚSTÍ NAD ORLICE
Podobné hry (pašijové) budou pořádány v Ústí nad Orlici".
Laurin, F.: Pašijové hry na Železnobrodsku, in: Týden horských okresů 4, 1934, č. 12 a 13.
ŽELEZNÝ BROD
anonym-redaktor: Velký pátek,
Týden horských okresů, 1934, č.12 13

1935
ANGLIE - A. G. CRAIG
Projekt Matoušových Pašijí v římské Coloseu jako alternativní projekt místo Quo vadis. Italská vláda v roce 1936 slíbila, že k tomu postaví divadlo pro 8 až 10 000 diváků.
A.A.Hlaváčová, Ritualistické tendence tvorby A.G. Graiga, Slovenské divadlo 39, 1991,č. 3,s.214-243
KAREL ČAPEK - O VELKONOČNÍM ČAROVÁNÍ
To tedy je pravda: velkonoce bývaly stejně bohatě vyšívány lidovými zvyky a pověrami jako vánoce; bývalo to svátky stejně čaromocné a pohanské jako zimní slunovrat. Ale je tu jeden veliký rozdíl: tajemství vánoc je do velké míry věštěcké, kdežto tajemství velkonoc je spíš jenom čarodějné.....proroctví náleží vánocům. O velkonocích se čaruje... V tom to asi je: že o vánocích vládne noc a o velkonocích už boží činný den. Na vánoce příroda spí...A proto i to jarní čarování je docela jiné než zimní: už ne ta metafyzická bezmoc a bezradnost, která se jenom ptá osudu, co s námi bude, ale aspoň nějaké konání, aspoň trochu úsilí mít činný vliv na své štěstí.....Snad už by bylo na čase dát se všude do jarního čarování a dělat něco, aby to s námi dobře dopadlo....To je celé tajemství jarního čarování: že je aspoň v naší moci, co se bude dít.
Národní listy , 21.4.1935
OLOMOUC
Portovu úpravu pašijí hrála činohra divadla v Olomouci v režii O. Stibora na Sv. Kopečku s menším zdarem.
PRAHA - AKROPOLIS
Durychův Svatý Václav. Řed. divadla Akropolis B. Hrstka, v rámci sv.václavských oslav, pro lidovou stranu, sv. Václava hraje K. Máj. Hrána druhá rerdakce, málo obecenstva. Hrušinský hrál Boleslava. Důkaz vážnosti a snahy po kuotzurní práci.
Lidová strana 25.9.1935. Též sjc. (Sajíc) Lidové listy 1.10.1935.
PRAHA - KROČEHLAVY
hrají v Praze v Měšťanské besedě na Květnou neděli.
PRAHA - NEUES DEUTSCHES THEATER
23.11.1935, Emnet Lavery - První legie, pro německé scény zpracoval Friedrich Schreyvogel, režie Max Liebl. Hra amerického autora, jesuitská kolej v USA. Hra mužů, kteří zápasí o všechno, udravení chromého kněze vyvolává konflikty svědomí, kázně, touhy. Ústřední motiv: "Největší všech zázraků je víra". Američan napomíná Evropu k větší aktivitě v duchovém řádu. Představení silné.
sjc, Hra o potřebě lidstva,
Lidové listy 26.11.1935.
PRAHA - SMÍCHOV
Sdružené katolické spolky, Smrt svatého Václava, v divadle na Slupi.
Lidové listy 28.9.1935
PRAHA VINOHRADY
inscenace v Městských divadlech pražských B.Stejskal a J. Port. Nastudoval Kruh solistů Městského divadla na Královských Vinohradech, 13.4. ČESKÉ PAŠIJE "Na popud režiséra B. Stejskala, který znal můj vřelý vztah k středověkým památkám i inscenaci (probuzený ve studentských letech při pohostinské režii Maxe Reinhardta v pražském německém divadle, když hráli Hofmansthalova "Jedermana"(, sestavili jsme celé pašijové mysterium z gotických i barokních památek a uskutečnili je na poschoďovém jevišti, podobajícím se oltáři venkovského kostelíka. Josef Wenig, zúčastněný na vnější úpravě výpravy, připodobnil "oltář" sliveneckému mramoru. Hrob byl umístěn ve středu předpolí. Nebe a Kalvarie "v druhém poschodí". Peklo z technických důvodů, proti ikonografické zvyklosti - do orchestru na levou stranu. Simultánní konstrukce nevyřešila jediné stanoviště: Olivetskou horu. Ta byla z pravého boku na jeviště přivezena. Nastrojení lokalizovalo hru do Čech barokními národopisnými prvky (Veelá Magdalena, Lazar, Marta, Šimon sedlák, Veronika, lid). Základem úpravy byly texty gotické. Hra bozkovská poučila nás o principu spojování dějů postavou zachovanou z předešlého výstupu. Od naivnosti recitace i ustrojení lidových her, v nichž byla s velkým úspěchem provedena E.F.Burianem "Sv. Dorota" i od Burianova, Frejkova a Šourkova dadaismu mastičkářské interpretace z r. 1928 bylo záměrně upuštěno pro nebezpečí, které hrozilo nádhernému textu, který se nesmí střetnout s blízkostí ostré grotesky.
J.Port, Tvary divadla v Čechách, I,1, str.259
Div.odd. Národního musea v Praze.
POLIČKA
ochot.spol. Tyl - Pašijové hry.
VELKÉ HAMRY -
2.(600 diváků), 9., 10.VI. - vzdělávací spolek Pravda - se sídlem v Plavech, který pořádal shromáždění spiritistů v Navarově (Pojiz.listy 1935, č.26.spolu s Čtenářskou ochotnickou jednotou ve Velkých Hamrech v lesním divadle pod Muchovem
J.PETŘÍČEK "UMUČENÍ PÁNĚ".
WERFEL - REINHARDT
před zářím objednal u France Weerfla Max reinhardt jakési Matoušovy pašije, jak se vajádřil Měly obsahovat Starý zákon. V r. 1934 jel do Salcburku za Reinhardtem a Kurtem Weillem: Bylo tam také několik bohatých Židů z Východu. Werfl četl text. Nakonec přistoupil jeden z těch pánů k Werflovi a řekl: "Byylo to moc hezké, pane Wefele, ale Boha musíte udělatz zlejšího - Boha pomstychtivého."
Anna Mahlerová-Werfelová, Můj život, Praha 1993, s.249.

1936
HOŘICE NA ŠUMAVĚ
vyšel český překlad Hořických pašijových her, který zpracoval Dr. Miroslav Haller (1901-1968), gymnasiální profesor v Českých Budějovicích a od r. 1938 v Praze, lyrický básník. Publikoval v časopise Linie, vydávala skupina "avantgardní osma".
MLADÁ BOLESLAV
Pašije - Dienspier, Tondr
PRAHA
Hlas sv. Petra, časopis si stěžuje na hříšný repertoár katolických spolků
Hlas sv. Petr 1, 1936, č.10.
PRAHA - STRAHOV
Calderon - Velké divadlo světa, režie Jan Sajíc. Velký úspěch., Hudba svatovítský varhaník prof. Ant. Janda
Lidové listy, 26.3.1936
PRAHA - FRANTIŠEK ZAVŘEL - KRISTUS
2.5. dopsal Krista
POLIČKA
Pašijové hry, které v minulém roce byl provozovány s velkým úspěchem. Byly textově znovu upraveny a rozšířeny. Výprava byla doplněna. Účinkuje 200 osob. Je o ně veliký zájem. Ceny míst 2 do 8 Kč. Kritika všech krajinských časopisů se o provedení těchto her vyslovilo velmi pochvalně.
"Tyl", Polička 5.,6.,7.,8.,12. a 13.IV. 1936 o 19. hod. a 12. a 13. IV. ve 14.30.
in" Třetí generace VII, 18.3.1936,č.5, s. 6.
CHARTRES
liturgická hra pašijová
Ljudski oder

1937
BRTNICE
Birnbaum vydává časopis Katolické jeviště (V boj za očistu divadla).
MLADÁ BOLESLAV
pašije
OLOMOUC - SVATÝ KOPEČEK
rež. Ot. Stibor
PRAHA
František Zavřel, KRISTUS, 18.3.1937, rež. Podhorský, výprava V. Hofmann

1938
HOŘICE NA ŠUMAVĚ
Zákaz nacistů, archiv dovezen do Řezna
MLADÁ BOLESLAV
pašije

1939
MLADÁ BOLESLAV
pašije
OBERAMMERGAU
budou se konat příštího roku od května do září. Jsou přípravy, záznamy na vstupenky a byty.
Nový národ (Přerov), 1939 č. 19.
PRAHA - VINOHRADSKÉ DIVADLO
Svatováclavská legenda. Pásmo ze starých letopisů, písní a moderních básní. Premiéra Vinohrady 28.9.1939, režie Jan Port, výtvarník J. Sládek, hudba A. M. Nademlejnský, 10 představení.
Z nařízení okupantů nesměla být napsána kritika (důvodem byly demonstrace ve Svatováclavské kapli 28.9.1939).
IN: 50 let Městských div.pražských, 1907-1957, s. 37.

1940
PRAHA D 40
Velikonoční kantáta, text MSGRE STŘÍŽ
PRAHA - PUJMAN - SVATÝ JIŘÍ
"Při nejlepší vůli a pietním vztahu, který dokázal ve svém díle Zhudebněná mateřština, nemohl rozvinout přesný obraz gotického díla již proto, že dnešní interier kostela je přestavěn. V přehodnoceném uměleckém pojetí seskupil výjevy na tři na sebe umístěná jeviště, které ošatil závěsovými zástěnami. Osvětlením a řaděním sboru i solistů docílil mocných dojmů pro oči moderních diváků. Ale v zásadním požadavku gotické nejstarší režžie zůstal vzdálen. Neměl jistě v úmyslu přiblížit se mu. Jan Zrzavý, Pujmanův výtvarný spolupracovník, je svým uměleckým projevem blízký slohu her, které hraničí s abstrakcí. Ačkoli stěny románských staveb bývaly obkládány tkaninami, které měly zahřát prostředí kvádřikového zdiva, neprojevovaly se látky ve funkci dekorace. Také trojí jeviště, které se vloudilo omylem Devrientovým do všech příruček 2. poloviny minulého (19.) století; se vyskytovalo až v pozdním období gotického - hlavně italského - divadla, a to jen tam, kde byl hrán prostror (ulicích) úzký pro mansionovým systém."
R. Vacková
Hráno 4x
ŽELEZNÝ BROD
Železnobrodské pašije v českém rozhlase na Zelený čtvrtek

1941
HRADEC KRÁLOVÉ 1941
cyklus Po cestách českého divadla
Jako první Divotvorný klobouk (Klicpera) a pak jsme hráli každých čtrnáct dní, přidali jsme na ukázku i středověké kusy, Mastičkáře, Hru o třech Mariích, a došli přes Pražského flamendra a řadu jiných her až k modernímu českému dramatu.
JOSEF BEK * 12.12.1918, Hr.Král..
Rozhovor K.Jangla s J.Bekem, Herec musí mít rád lidi, Lidová demokracie 21.5.1967.
viz též 1943
PRAHA - NÁRODNÍ DIVADLO
V inscenaci VERONIKY od D.C. Faltise je do hry vložena "lidová" pašijová hra.
Premiéra se konala 14.11.1941 v režii Jiřího Frejky, v budově Prozatímního divadla (dnes karlínská opereta). Frejka se pokusil o rekonstrukci českého lidového barokního divadla. Faltisova dramatická balada líčí zázračnou konverzi zbojného Janka, vyvolanou dobrotou krásné Veroniky.
Inspicientská kniha NDa, sig. r.4172, fotodokumentace NMd a NDa, sign. Č 1218 a zvukový záznam výstupu Veroniky (Vlasta Fabiánová) a Janka (Zdeněk Štěpánek) Ultraphon G 12848.
refer.: A.J.U.(A.J.Urban), Veronika, Národní politika 16.11.1941. - Š. (A.F.Šulc, J.Dohnal ve Faltisově Veronice, A-Zet, 3.1.1942.
In: DČD IV,474.
PRAHA - ND
dramaturg F. Götz nedokázal za války objevit skutečně významného soudobého zahraničního autora. Jistě není možné upřít uměleckou hodnotu např. hrám bavorského expresionisty, který pro svůj katolicismus upadl nakonec u nacistů v nemilost. (Čarodějka pasovská 1941, Noc běsu 1940.) DČD. - IV 464.
PRAHA - NA SLUPI
Paulyho Pražské pašije po osmi letech zase v divadle na Slupi. 100 ochotníků a chrámový sbor sv. Václava na Smíchově od 30.3. do 9.4.1941
A-Zet 18.3.1941, patrně pražské vydání.
Ježíše hrál autorův synovec, Jan Pauly, pozdější lidovecký ministr ve vládě Pražského jara.
PÍSEK
V. Renč měl k písecké divadelní mládeži vřelý vztah. Pobýval v Písku o zkouškách na představení Marnotratného syna, kterého napsal pro Frejkovu inscenaci na nádvoří hradu. Na zásah německých úřadů se toto představení v Písku neuskutečnilo.
"Divadélko pro 100"...s lidovou veršovanou komedií "O Františce, dceři krále englického" jsme objeli celý Prácheňský kraj."
Ctirad John Jan Zrzavý píše mladým divadelníkům In: Julius Zeyer, Tvar, roč. 11, 2/2000
SLANÝ
Pujmanova inscenace v děkanském kostele sv. Gotharda. Svolení Arcibiskupské konsistoři.
Večerník Národních listů, 17.3.1941.

1942
CVIKOV
v ledne, prohklídka fary, Gestapo odváží mnoho listin, mezi nimi i staré listiny - viz dopis P. Dobiáše.
PRAHA Klub českých turistů
Vladimír Adámek - Klub českých turistů ve Školské ulici, Večer staročeské lyriky a minnesangu (Mastičkář, Hans Sachs, české a německé milostné písně).
B. Srba, O nové divadlo, 269.
PRAHA - RENČ
V. Renč, Marnotratný syn, Vyšehrad, Praha, srpen 1942. Lehoučkým, plynulým veršem rýmuje a spřádá Renč osudy jednoho každého z nás a všech nás dohromady, protože všichni, jak jdeme, jsme nějak marnotratnými syny, o které stále usiluje rozkoš se ctností tak, jako ve knize Půst s Masopustem. Morální tendence je jako lehký závojík, který jen dává vniknouti skvělým básnickým obrazům a scénám, do který Renč umně složil lidské putování. Jen bych měl skromnou, ale zároveň všetečnou otázku: Kolik hodin může trvati tato hra? A to je, myslím na škodu. Přál bych si, aby se dílo co nejdříve hrálo před našimi katedrálami, aby se zase obnovila slavná tradice lidových her, jak ji kdysi skvěle začalo České divadlo v Olomouci, aby od toho najednou upustilo.
Na hlubini 17, 1942, č.10, s. 636. (patrně P. Braito, redaktor
PRAHA - KALISTA - BAROKNÍ HRY
Selské čili sousedské hry českého baroka, Melantrich, Praha, říjen 1942.
Nové, velmi záslužné dílo Melantricha na poli barokní kutury. Nepostrádají totiž vysoké umělecké ceny tyto barokní lidové hry, ve kterých se odráží dobová mentalilta, způsoby radosti, zapomínání na denní křížky. Nový doklad o tom, jak dovede nábožensky uchopený život naplniti radostí, klidem a štěstím a jak dovede býti zdrojem pravé čisté radosti mnohým generacím.
Na hlubinu (Olomouc) 17, 1942, č. 10, s.636 (patrně P. Braito, šéfredaktor).

1943
HRADEC KRÁLOVÉ - TYL
Dramatické sdružení "Tyl", záslužná akce, uspořádní cyklu her PO CESTÁCH ČESKÉHO DIVADLA, kde byly uvedeny na scénu české středověké hry, hry z doby obrození a vývojově česká dramatická tvorba až po dobu novější
in: Ve službách Thalie II, s.197.
viz 1941.
PRAHA - UMĚLECKÁ BESEDA 5. a 6.III.
Žebráků s kupcem hádání
interludium z Komedie o turecký vojně
Zrcadlo masopustu
(účinkovali: Ota Fencl, Oldř. Kryštofek, P. Macháček, Miloš Vavruška aj., představení víceméně ochotnického rázu i původu.
rež. O. Fencl, B. Svoboda, J. Vrána.
ŽELEZNÝ BROD
F. Sochor upravil pašije pro jeviště a zaslal Narodnímu divadlu v praze. Miloš Hlavka nedoporučil k inscenaci.

1944
BRNO
Koleda, Lidové divadlo Brno, Řád 10,1944, str. 106.
PRAHA - MALÁ STRANA - MĚŠŤANSKÁ BESEDA
8.-10.4. Svatoborovy Pašije hrála Aktuální scéna. Režie Ctibor Hamerský pod záštitou faráře Hnátka.
Port 259
TEREZÍN - GHETTO - MASTIČKÁŘ
Je mojí vlastí hradba ghett?
šasopis Vedem - časopis mladých Zidů, týdeník v Terezíně. Patnáctiletý Petr Ginz, skončil v Osvětimi. Záznam z deníku - výkazů - červen 1944: Chodím na večerní přednášky /o Rembrantovi, Mastičkáři atd.)
in: Je mojí vlasti hradba ghett?.
UHERSKÉ HRADIŠTĚ /ochotníci
Hra o sv. Dorotě z repertoáru D 38.1930
B. Srba
Cesty amatérského divadla, Praha 1999,str.170

1945
OBERAMMERGAU
PH budou obnoveny asi na jaře 1946. Dříve však americké úřady prozkoumalí politickou činnost místních představitelů PH za nacismu. Tři z bývalých již nevystoupí, neboť se jím prokázalo členství v NSDAP.
Nový národ (Přerov),145, s.109.

1946
ŘÍM PIUS XII.
řeč Sv.Otce dramatickým spisovatelům, hercům, kritikům.
Rozsévač 5,1946, č.9.
ŘÍM - VATIKÁN
Papežský ústav posvátného dramatu z podnětu Pia XII. byl založen v Římě. Jeho úkolem je hrát jednak staré františkánské hry, jež byly dříve provozovány v Assisi, jednak současné katolické drama italské a cizí. Ústav jistě přispěje rozvoji umělecké nábožensko dramatické výchovy.
Nový národ (Přerov) 1946, s.109.
AUCHELN - FRANCIE
podobně jako v Oberammergau také zde. Letos byly opět po dlouhé válečné přestávce zahájeny, neboť hlavní představitelé biblických osob se již vrátili z německého zajetí. Také oba oslíci, kteří již po dvacet let vystupují činně při výjevu vjezdu Páně, vlastně přestali válku.
Nový národ (Přerov), 1946, s.117.
BRNO
Brněnské divadlo mladých, rež. Libor Pleva, hru zpracoval Václav Pletka, tanec dr.M.A.Tymichová - 22 repríz v Redutě, dvojplanovitost herecké postavy - vnitřní napětí.
V. Pletka, Lidové vánoční hry, Brno, květen 1947, s.278.
BRNO FF UB
Václav Pletka, Lidové vánoční hry,
Příspěvek k rozboru tvárných postupů a prostředků v českých lidových hrách, v Brně v dubnu 1946. - státní práce. - viz další rok
diss.
HOŘICE NA ŠUMAVĚ
obnoveny hořické pašije v české versi.
PRAHA - MALÁ STRANA - MĚŠŤANSKÁ BESEDA
opakována inscenace z 1944 Aktuální scénou Svatoborovy Pašije.
PRAHA - D, E.F.Burian
Hra neměla úspěch. str. 280, viz Pletka, Lidové vánoční hry, diss. Brno FF BU
TEGELN - HOLANDSKO
průmyslové město, v přírodě postavené divadlo bylo zničeno za bombardování v bitvě o Holandsko (spadlo 30 000 bomb). Hry letos zahájeny.
Nový národ (Přerov), 1946. s.125.

1947

PARDUBICE
Pašijové hry J.M. Surého při celostátních oslavách sv. Vojtěcha.26.a 27. dubna l947.
P.Surý, řed. salesiánské oratoře. Ježíše hrál P.Jan Maria Surý C.S. Zajímavé, ve hře nevystpuje Ježíšova matka Maria ani Marie Magdalena. Salesiánské pašijové hry v Pardubicích
PRAHA
Po několikaleté přestávce obnovili katoličtí tovaryši 80. letou tradici vánočních her hru "Hvězda betlémská" v neděli 19.1.
Rozsévač 7,1947, 2.2.č.5.

1948
HOŘICE NA ŠUMAVĚ
B. Janoušek, Pašijové hry v H., vyd. České Budějovice.
PRAHA
Nejstarší české hry. Znovu nastudoval se svými žáky k festivalu Pražské jaro, 1948 - ukázal užšímu kruhu v malém sále Umělecké besedy na Slovanském ostrově - PRVNÍ OPERY (Plankt, českolatinské Tři Marie, Mastičkář .
Ve zdařilé úpravě B.Tkalců provedli pak studenti úkázky v D48 30.4. a několikrát je opakovali.
z tisku.
PRAHA IV.
členové katolického kruhu z Dolného Kubína hráli 28. a 29. března v praze IV. pašijové hry "VEĹKÝ PIATOK, ve zpracování Karola Žeku. Režie Eugen Duda, výprava Kornel Kajfoš, masky G. Čalkovský.
Obrázky Naše divadlo 19, Máj 1948, č.9.
PRAHA - PUJMAN - PRAŽSKÉ JARO
Nejstarší české hry.
Ferdinand Pujman znovu nastudoval se smi žáky k festivalu Pražské jaro 1948.Ve zdařilé výpravě B. Tkalců provedli pak studenti ukázky D48 30.IV. a několikrát je opakovali.
Ukázal užšímu kruhu v malém sále Umělecké besedy na Slovanském ostrově.
Z dobového tisku.
PRAHA - UMĚLECKÁ BESEDA
Umělecká beseda na Slovanském ostrově v r. ? "PRVNÍ OPERY", Plankt, českolatinské Tři Marie, Mastičkář.
PRAHA
Nejstarší české hry. Znovu nastudoval se svými žáky k festivalu Pražské jaro, 1948 - ukázal užšímu kruhu v malém sále Umělecké besedy na Slovanském ostrově.
Ve zdařilé úpravě B.Tkalců provedli pak studenti ukázky v D48 30.4. a několikrát je opakovali.
z tisku.
PRAHA
Vánoční hry v Jednotě katolických tovaryšů v divadle na Anenském nám 5. (Na zábradlí), 11.,18.,25. ledna a 1.února, vždy v 15.30.
PRAHA
liturgické drama české na gramofonové desce.
PRAHA - NÁRODNÍ DIVADLO
Rafael Kubelík, Veronika, Zpěvohra, 5 obazů, libreto D.C.Faltis, 1942, (1943, Nár.div. 27.8.1948.
PRAHA - ČSL. ROZHLAS
D. Syaersová, Velký pátek, přel. B. Vančura.
IVAN SLAVÍK - DOMAŽLICE
PO prázdninách r. 1948 jsem, již ženat, nastoupil na gymnásium v Domaždlicích; dostával jsem tam od Ivana /autor Periferní litanie) dopisy, kde psal o svých viděních (bylo v tom i něco mariánského), psal že uvažuje napsat drama, jak Kristus znovu přišel na svět a byl znovu ukřižován a - pak náhle bez varování přišlo to psaní, že našel svůj pevný bod v marxismu, ve spravedlnosti zde a pro zde a že lituje mé choré duše. To bylo na dlouhá léta vše...v polovině šedesátých let jsem se odhodlal mu napsat do Mladé fronty, kde tehdy působil. Hned druhý den přišel od něho nezávisle dopis, křižující s mým, kde mi sděloval svou konversi....a knížka Sursum je podle mého nejkrásnější básnická sbírka těchto let; tam a v ní jsoui věci, které říkáme, vidíme a žijeme totožně.
Ivan SDalvík, Hory roků, Praha, Triáda 1999, s.24-5
@LH 3
1949
BOZKOV
sborník o Bozkově s příspěvky Jana Zahradníčka, Václav Renče a dalších svých přátel a požádal mne také, abych pro tento sborník napsal dějiny bozkovského poutního místa. Nemohl jsem odepřít zase, a usídlil jsem se o Velikonocích 1949 na bozkovské faře, abych tu prostudoval a vyexcerptoval si velikou pamětní knihu zdejší fary, která byla hlavním materiálovým základem pro studii Hofmanem žádanou. Byla to chvíle zvláštní pracovní pohody a vyrostla z nich nakonec práce, která mne těšila. Sborník o Bozkově sice pak nevyšel, ale jak mne bozkovské téma zaujalo, viděti z toho , že jsem se k němu ještě po více než dvaceti letech vrátil a zpracoval je znovu ve své knize o české barokní pouti, kterou právě dokončuji...... nacházel jsem tu porozumění pro svůj stav nejen u faráře Hofmana, který mi štědře zaplatil předem práci na drobných dějinách bozkovského poutního místa, ale i u tamních lidí, zejména u rodiny Kurfistovy, která se o prázdninách 1949 pohostinsky ujala mého synka Jeníka, když si našel v papírně v Jesenném pracovní brigádu. ...
Zd. Kalista, Po proudu života II. díl, Brna 1996, str. 672.
MIMOŇ
V podzimním období od 23. října do 20. listopadu, vždy v soboru a v neděli v 15. hodin třihodinové představení Pašijové hry v kraji Máchova jezera, Kalvarské drama o šesti dějstvích, ve Státním kině v Mimoni. Nově napsal, nastudoval a řídí P. Jan Maria Surý, duchovní správce v Mimoni, hrál též Ježíše, Hralo přes 80 osob.
Premiéra dle Porta (260) 29.2.1949.
PRAHA D-49
Vánoční hry a Lidová suita. Dvě představení lidových her z 16. a 17. století ukazující revoluční tradici našeho lidového divadelnictví, objevenou průkopnickou prací E.F. Buriana.
Vánoční hry českého lidu (V rámci decentralizace premiéra obnovena v Ústí nad Labem. V Praze dochází při představeních těchto her l protestům bigotních katolíků.
Umělecký měsíčník D 49, č.3, s.52.
13.12. pro zaměstnace Severočeských tukových závodů v Ústí n.L. 2x Vánoční hry českého lidu. V rámci kulturního patronátu na STZ provedena obnovená premiéra této hry z kmenového repertoiru.
17.12.pronesl úvodní slovo před představením Vánočních her českého a zúčastnil se debaty s vysokoškoláky.
20.12. pro Umění lidu na Kladně 3x Vánoční hry českého lidu
dtto, s. 70.

1950
MIMOŇ
měly být hrány Pašijové hry v dubnu, ale z technických důvodů se odkládá jarní termín. Krátce na to byl P.J.M.Surý zatčen

1951
HOPŘICE NA ŠUMAVĚ
nález rukopisu ve starém papíru v Horní Plané (Navrátil).
PARIS
Při příležitosti 500 výročí vzniku Grebanových Passion inscenuje prof. Sorbony COHEN se studenty jeho adaptované pašije.
Černý, Stredoveka drama, 162.

1952
PRAHA - Dr.Jan PORT
Církevní hry a slavnosti. Přednáška v Kněžském domově u sv. Ignáce v Praze 11.12
In: Soupis prací...
PASEKY NAD JIZEROU
Hráli studenti na Paseckém festivalu (program viz fasc. Stará Ves) Vodseďálkovu Komediji o Davidoji a Tragedii o sv. Tobiáši
Před představením řádila mezi nimmi STB, snad i někoho zatkli. ď

1953

1954
V cyklu semináře "O české národní divadlo", který stále probíhá v PČP (PNP) na Strahově zahájil Jan Port 12.11. přednášku "Od obřadu k divadelní hře" s ukázkami lidových zvyků a her, při nichž účinkovali pionýři z Krče a umělci Jiřina Stránská, Eva Svobodová, Emil Bobek a Richard Záhorský.
Divadelní odd. Národního muzea v r. 1954.
Časopis Nár.muzea 124,1955,č.2, s.207

1955

1956

1957

1958
Dr. Jindřich ČERNÝ, Dějiny českého dramatu v kostce, III. Lidové drama pobělohorské, in: Ochotnické divadlo 4:1958, č.3. Není o pašijových a vánočních hrách. Nepřipomenutí je až symptomatické, okaté.

1959
PRAHA - E.F. BURIAN - J. KOPECKÝ
v květnu vybídl E. F. Burian dr. Jana Kopeckého, který se mu svěřil se svou myšlenkou lidových pašijových her, aby mu přes prázdniny připravil text, který by mohl být inscenován v příští sezóně. Než došlo nové smluvené schůzce, Burian v srpnu zemřel.
Kopecký, Komedie o umučení... Rozbor inscenace, DÚ Praha, 1968, s.11.

1960
MNICHOV
Karasek - Langr, Volksschauspiele

1961

1962

1963
ŘÍM - VATICANUM II. - PAVEL VI.
EKUMENICKÝ II. VATIKÁNSKÝ KONCIL:
DEKRET O PROSTŘEDCÍCH SDĚLOVÁNÍ MYŠLENEK, ROZHLASU, TELEVIZI, FLMU, DIVADLE A TISKU
Cap. 2, n.14.
Consulator insupermut nobilism et prisca scaenica ars, que iam per instrmenta communicationis socialis late propagatur, ad spectatorum humanitatem morumque conformationem contendat.
4.12.1963.
Původní znění bylo přepracováno, nyní má ráz pastorační: udává, proč se sněm těmito těmito propagačními prostředky zabývá - mají velký vliv a mohou sloužit jako nástroje pro šíření Božího království....nasmějí se stát nástroji šíření zla.
Hlasování 25.11.1963: pro: 1598, proti 503, na veřejném zasedání počet klesl na 164.
Generální tajemník prohlásil, že dekret má význam kázeňský, že to není věroučná definice.

1964
ŘÍM - VATICAN - PAVEL VI. 7.III.1964
Motu proprio: In fructibus multis.
Papežská komise pro komunikační prostředky.
PRAHA -SV.JIŘÍ
Svatojiřské středověké hry, 26.6. v 17.00 v bazlice sv.Jiří v nastudování operního studia Státní konservatoře a se solisty z ND a České filharmonie.
Lidová demokracie 26.6.1964
se vzácnou kultivovaností a porozuměním
hudebně nastudováno prof. Josefem Veselkou, v citlivé hudební režie Bohumila Zoula, jež kráčí důsledně ve stopách Pujmanova slohového pojetí. Skvělými interprety tu byli přední solisté opery ND.
Lidová demokracie 1.7.1964
viz též netištěná recense pro Divadlo od Františka Svejkovského
PRAHA
gramofonová deska s liturgickým českým dramatem

1965
ŘÍM VATIKÁN PAVEL VI. 7.XII.1965
Pastorační konstituce:
La Chiesa nel mondo contemporaneo.
BRNO
Mahenovo divadlo Brno,
Jan Kopecký, Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista
režie Evžen Sokolovský,
premiéra 28.11.1965
Chodil jsem s tím léta. Toužil jsem dostat na scénu právě tyto velké cyklické hry - jimi prokázat, co z může divadlo, je-li samo sebou, totiž divadlem. Kdyby nezemřel E. F. Burian měli jsme ten důkaz už za sebou: pracoval jsem na textu to léto, kdy šel do špitálu umřít. Pak se zdálo, že je to ztraceno. nikdo neměl zájem. Jednomu byly staré a nemoderní, druhý nechtěl riskovat nepříjemnosti s Kristem Pánem, třetímu vadilo, že už něco podobného dělal Burian a že by tedy nebyl první a většinou svorně tvrdili, že to stejně není nic pro publikum, ale jen taková podivínská učenecká dramaturgie, kuriozita pro pár labužníků. Nepochodil jsem nikde. Až se přihlásilo Brno. Tam dělali před tím Vojnu - a věděli, že jsem s přípravou nepřestal. Dejmek (polský režisér m.p.) to samozřejmě popohnal, ale myšlenka má kořeny ve stejném prostředí jako látka: doma. Nebýt Sokolovského zranění při havarii, vyšli jsme s tím dřív."
Potvrdila to konečně i poválečná (1966), neobyčejně úspěšná představení Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána našeho Ježíše Krista
Autor, významný teatrolog Jan Kopecký (1919-1992), znalec a apoštol lidového divadla, autor kapitoly České barokní divadlo lidové v akademických Dějinách českého divadla, I. díl, Praha 1968, nechal se inspirovat lidovými inscenacemi podkrkonošských textů, které odborně prostudoval. Byl to především velký dramaturgický čin, ba víc, dramaturgické dílo! Vycházel ze zcela jiných představ o lidovém divadle než E.F. Burian. "Naše představa o lidové divadelní kultuře formovaly hlavně Buriánovy inscenace. Burian však inscenoval hry typu sv. Doroty, Saličku, Ester, vánoční hry s menším počtem osob, hry obchůzkového a světnicového typu. Jimi se obraz lidové divadelní kultury nevyčerpává. Usiloval jsem obrátit zájem ještě jiným směrem, k velkým divadelním slavnostem, které se opakovaly po desítky let, formovaly staletí, slavností, jichž se zúčastnil celý kraj, byly očekávanou událostí, v nichž působily desítky herců (ve Vlastiboři 90) a které se pro svou rozsáhlost dávaly několik půldnů. Diváků měly tisíce, dekoraci tvořila i okolní krajina nebo architektura městečka, kostýmy se po desítky let uchovávaly, zdokonalovaly... To nebylo primitivní, chudičké divadlo, i když je dělali prostí, necvičení lidé.
Rozpory - Divadelní noviny 1966, č.123.

1966
ATHÉNY - ŘECKO - K. BUBENÍK
scénograf ND Praha Květoslav Bubeník inscenoval v Dyonisově divadle pod Akropolí Pašijové hry
J. Glivický, Scénografové Prostějovska, in: Štafeta 1971, č. 2. s.7.
KOMEDIE O UMUČENÍ JANA KOPECKÉHO V SEZONĚ 1965-66 hráli dvě divadla a 55 představení.
BERWYN - USA
České pašije P. V. Vít, pro kard. J. Berana
HOŘICE NA ŠUMAVĚ
film Amaričana Charlese Hunda byl nalezen v Norsku (M. Čech).
PRAHA - DIVADLO ABC
scénické provedení Rybovy vánoční mše.
viz plakát.
PRAHA - REALISTICKÉ DIVADLO
Paloušova inscenace J. Kopeckého Komedie o Umučení. Po Praze se říká, že Palouš je inscenuje k XIII. sjezdu KSČ.
SOBOTKA
Recitační studio Šrámkova domu provedlo Svatou panu Dorotu
Divadelní výchova, 1966, č.2
SOBOTKA
tentýž soubor Kopeckého Komedii o hvězdě.
o tom J.Kopecký v Lidové demokracii
ŽĎÁR NAD SÁZAVOU
Mahenovy činohra Brno, hrála tu Komediii o umučení

1967
ČESKÝ TĚŠÍN
Kopeckého Komedie o Umučení
KOLÍN
Komedie o Umučení
MOST
Krajské divadlo pracujících nastudovalo Komedii o umučení
OSTRAVA
Divadlo P. Bezruč nastudovalo Komedii o umučení
PRAHA - VINOHRADSKÉ DIVADLO - BRNO - PAŠIJE
27.-28. 6. Hrála Komedii o umučení Brněnská Mahenova činohra
PRAHA
vydání Kopeckého Komedie o Umučení
PRAHA - časopis DIVADLO
věnovaný pašijovým hrám a starému českému divadlu.
SEMILY
Realistické divadlo Praha hrálo Komedii o umučení
viz K. Palouš, Divadelní noviny z 27.9.19678
ŽELEZNÝ BROD
Realistické divadlo Praha tu hrálo Komedii o umučení
viz o tom RNDr. Ivan Šolc

1968
FILM - PASOLLINI - EVANGELIUM SV. MATOUŠE Film italského režiséra Pasolliniho Evangelium sv. Matouše, zpracovávající život Ježíše Krista, byl u nás mládeži nepřístupný. Nyní bylo toto rozhodnutí revidováno a mládež může tento snímek navštěvovat.
Lidová demokracie 19.8.1968.
ČESKÁ LÍPA
viz Katolické noviny 1969/4
BRNO - Státní divadlo
J. Kopecký, Komedie o umučení, návštěvnost 104.5%:
M.Hynšt, šéf činohry: "Mimořádný divácký ohlas Komedie o umučení spatřuji v tom, že otevírá dramaturgickou oblast, která je nová, nebo jako nová v dnešních podmínkách působí a vyvolává tak divácký zájem. Po vlně absurdního divadla, černého humoru a existenciálních nálad, které zaplavovaly české divadlo, zazněla Komedie o umučení akordem plným harmonie, elementární spravedlností a jímavé citlivosti. Po takových tónech touží dnešní divák přesycený rozkladnými náladami zmaru. Nelze souhlasit s názorem, že by hlavní příčinou vysoké návštěvnosti byly motivy religiózní, nebo dokonce politická manifestace katolicismu.
M. Černá, vedoucí odd. pro styk s diváky: Představení, které od začátku až dosud je mimořádně oblíbeno na venkově, prozatím nepotřebuje ani reklamu, ani nábor. Otázka náboženská tu hraje mimořádnou roli.
Anketa Zrcadlo úspěchu, Divadlo 1968, č. 3, str.8,10.
OLOMOUC - Divadlo O.Stibora
Jaroslav Křička, České jesličky, "U Českých jesliček byla rozhodující skutečnost, že se tato hra a tato tematika dlouhá léta neobjevila na jevišti. Operní představení působí bezprostředně jako půvabná lidová hra, proto máširokyý ohlas. Publikum oceňuje pěkné pěvecké a herecké výkony."
S.Denčevová, vedoucí náborového odd. in: Divadlo 1968, č. 3, str.11, anketa, Zrcadlo úspěchu.
PARDUBICE
Kopeckého Komedie o Umučení, rež. J. Horan
PRAHA
Academia - vydává 1. díl Dějin českého divadla, kapitoly o náboženském divadle
PRAHA - DIVADELNÍ ÚSTAV
vydává publikaci o Sokolovského inscenaci.

1969
HOŘICE NA ŠUMAVĚ
Arch č. 1, České Budějovice, nakl. Růže připravuje vydání textu
PRAHA - Gramofonový klub - Monodeska (4 strany, Komedie o umučení Brno
PRAHA
29.10 obnovení inscenace Komedie o umučení
PRIEVIDZA
Claudel - Křížová cesta, Katolické noviny slovenské 1969/4
SOBOTKA
P. J. Paďour, Passion.

1970
HOŘICE NA ŠUMAVĚ - FREYUNG
Založení Komitétu pro obnovu pašijových her hořických ve Freyungu.
Hans Watzlik knihou Das Ölbergspiel, dal podnět k poválečnému pokusu o obnovu her v Bavorsku, kde Watzlik před tím ovšem těsně po odsunu zemřel.
Jan Mareš, Obnova Ph, Výhledy 27/28 1993
PRAHA
J. Jakeš disertace na FF UK u prof. Škarky, české a německé pašije.
PREŠOV
Kopeckého komedie o Umučení, 23.1., rež. Bobula

1971
HLUBOKÁ NAD VLTAVOU - ZÁMEK
Mastičkář
PRAHA
Bor, Ten třetí in: Židovská ročenka.

1972
ITALSKÝM DIVADELNÍM PROBLÉMŮM věnovaný list ACROSCENICO konstatuje, že dnešní církev nehledí už na divadlo jako na čistě světskou záležitost, jako dřív, právě naopak, přisuzuje mu veiký výchovný význam. Vatikánský rozhlas vydal nedávno knihu, v níž shrnuje všechny církevní dokumenty vztahující se k divadlu.
Dnešní vztah spolupráce a vzájemného porozumění vyplývá hlavně z dekretu INTER MIRIFICA, v kterém se divadelní umění oceňuje jako křesťanské a vznešené, přispívající podstatným způsobem ke kulturnímu a morálnímu pokroku.
in: Katolické noviny 1972/20
HLUBOKÁ NAD VLTAVOU - ZÁMEK
Dobré poselství
PRAHA - DIVADLO HUDBY
Mastičkář

1973
HLUBOKÁ N. VLTAVOU - ZÁMEK
Kopeckého úprava Mastičkáře.
LIBEREC
V. Ron: O pašijových hrách v našem kraji pro Libereckou vlastivědu, povolila Socialistická akademi v Liberci, tajemnice s. Martincová.

1974
BRNO
LOUKOTKA - hodnotí Kopeckého Komedii o Umučení v knize Umění a náboženství.
PRAHA
Klub divadla VIA - OV SSM Praha 6, Bulgakov: Pontský Pilát.

1975
LIBEREC
V. Ron: O pašijových hrách v našem kraji, pro místní organizaci Československé strany lidové

1976
"nedávné uvádění "lidových her" v 60. letech dokázala, jak škodlivé je, opustíne-li marxistické zřetele společenského a třídního vidění a jak místo bojovníků za ateismus se obratem ruky staneme revizionistickými šiřiteli podpory "církve svaté". Leninova teze o dvou kulturách v každé společenské formaci nesmí být opomíjena, i když se zdá, že "národní umění" je celistvé a zdánlivě - ppod tlakem nacionalismu - mizí třídní aspekt společenské skutečnosti.
dovolávání se Lidových suit Déčka oslavujících bojovnou lidovost a její revolučnost v r. 1938-9, při uvádění religiozních rekonstrukcí lidových náboženských her v 60. l. - po polském vzoru -, které měly vážnou religiozní odezvu zejména na Moravě a pod.) z toho nevznikl užitek, naopak léta krize dokázala, že i to narušovalo ideologickou jenotu strany a lidu.
M.Kouřil, Úvod do vědy o scénických uměních, 1976, str.48 84.

1977
ČESKÁ LÍPA
V. Ron: O pašijovém divadle v České Lípě, pro místní organizace Československé strany lidové.
KOSTNICE - KONSTANC
"CHRIST" - mimohra-pantomima, autor kolínský rodák Petr Mákal
Veritas, Nové pašijové hry, Mimodrama "Christ" Petra Mákala,
In: Nový život (Řím) XXIX, 1977, č.5.
PRAHA - HORNÍ POČERNICE
Pašijová hra, čsl.premiéra, amaterské divadlo Na tahu, autor Vratislav Brabenec * 28.4.1943 Praha
in: Tvorba insitních dramatiků za období 1969-1989.

1978
Mnohem později (1978) vyjádřil teatrolog a scénograf M. Kouřil zásadu týkající se pašijových her vůbec: "K jejich obnově není v socialismu místo".
Profesor Karlovy univerzity, teatrolog, ing. arch. Miroslav Kouřil DrSc. (1911-1984) vyjádřil nepochybně oficiální stanovisko, které by bylo škoda necitovat. Brněnská inscenace "posilovala předsudky církevnictví a katolickou bigotnost... Také toto uvedení bylo pochybné a jen `ekonomika divadelní pokladny` vše omluví; taková inscenace vede k občanské pasivitě tzv. věřícího, k tomu, že `víra` slibuje `království nebeské`, zatímco ideologie socialismu bojuje za harmonický, šťastný, humánní a mírový život na Zemi." (1978)
ŽELEZNÝ BROD
Vojtěch Ron: O pašijích v našem kraji, zvláště v Železném Brodě, pro místní organizaci Československé strany lidové

1979
VRCHLABÍ
K tomuto roku vyšly Poznámky k vrchlabským pašijím, k 60. narozeninám Dr. Jana Kopeckév pravdě až 1984.

1980

1981
PRAHA - STRAHOV
Gymnasium J. Nerudy Hellichova ulice v Památníku národního písemnictví
Vánoce na Strahově., Ld. 6.1.1981

1982
Staročeské vánoční hry - E. Kröschlová, AMU Viola
LD 12.1.1982

1983
Hra lidová - Burešová

1984

1985

1986

1987
NĚMECKO 9.6.1995 (TsČbk)
Za INSCENACI MATOUŠOVÝCH PAŠIJÍ J.S.Bacha obdržel letošní cenu německé ekumenické nadace "Bible a kultura" ředitel hamburské státní opery J. Neumerier. Nadace byla založena v r.1987 ve spolupráci Biblického díla evangelické a katolické církve. Vyznamenává svou cenou osobnosti, "které se zvláštním způsobem zasloužily o uplatnění biblických myšlenek a zprostředkování biblických představ."
in: Dialog - Evropa XXI, 3/95, s.47.

1988
PRAHA - BRÁNÍK
Ant.Dvořák, Rekviem - Studio pohybového divadla, v režii Niny Vangeli, tj. Jarky Hruškové, dcery Lojzy Hrušky, mého vršovického spolužáka a někdejšího kamaráda (kdysi pro mně excerptovala časopisecké verše Irmy Geisslové). Tahle produkce má prý proslulost a přitahuje diváctvo; opravdu bylo skoro plno. Ampliony hrály tu nádherno Dvořákovu hudbu, ke každému jednotlivému oddílu se odehrávala pantomimicá scéna, která 1) buď neměla s hudbou nic společného a bylo těžké hádat, co měla představovat, 2) vyjadřovala subjektivní nápady režisérky na téma smrti - jakési třesení zásvětných stínů , zmítaných sem a tam -, 3) aktuální výjevy ze současnosti - pochody s transparenty a máváním fangličkami, zatýkání a fízlování, popravování od paní H. (to zřejmě obecenstvu sedělo) -, 4) zřejmá rouhání - šest Kristů parodovalo ukřižování a šklebilo se na duši Niny Vangeli, představovanou její dcerkou; zparodovaná Kalvarie ve stylu oltářního barvotisku; apoštolové ve stylu figurek z orloje se pitvoří a nakrucují; při Agnus figury u stolu žerou a popíjejí - to by ostatně mohla být bloyovská věc, kdyby její zášť pramenila z pozice víry - ale takto celá ta záležitost na mě působila jako exhibicionismus, jako štěkání psa na měsíc. Ještě k tomu Rekviem: jestli jsem se podivil, jak ty politické parodie cenzura pustila, hned jsem byl doma, vida rouhačství. Zesměšnění svatosti, to je přece argument nad všechny argumenty, to se žádá, to se rentuje, a původci jsou "odvážní nekompromisní" bořitelé!,
Úterý 13.12. (1988), sv. Lucie.
Ivan Slavík, Hory roků, s. 532-533,

1989
ČESKÝ TĚŠÍN - TĚŠÍNSKÉ DIVADLO
Jan Kopecký, O umučení a slavném vzkříšemí
v r. 1991 12x = 94.10.
BRNO - HUSA NA PROVÁZKU
Pitínský, Kíomedie o narození Pána Ježíše Krista
6x =100%
KLADNO
STŘEDOČESKÉ DIVADLO KLADNO - MLADÁ BOLESLAV
František Vodseďálek, Mojžíš.
V r. 1991 25x = 74.33%
LIBEREC - DIVADLO F. X. ŠALDY
Jan Kopecký, Komedie o hvězdě
prem. 12.89.
v r.1991 5x = 74.19%
PARDUBICE - VÝCHODOČESKÉ DIVADLO
Jan Kopecký, Komedie o umučení a slavním vzkříšení Ježíše Krista,
21x = 52.62.
PŘÍBREM - DIVADLO
Jan Kopecký, Narození, umučení a vzkříšení
v r.1991 18x = 72.20%

1990
BRNO - DIVADLO U JAKUBŮ
Kocmánek, Actus pobožný a narození syna božího
prem. 13.12.
v r. 1991 24x = 49.32%.
HRADEC KRÁLOVÉ -KLICPEROVO DIVADLO -
Jan Kopecký, Hra o králi Davidovi,
prem.8.12., v r. 91 20x = 49.96%
CHEB - ZÁPADOČESKÉ DIVADLO
Jan Kopecký, Komedie o hvězdě,
prem. 20.10.90.
JIHLAVA- HORÁCKÉ DIVADLO
KOLÍN -DIVADLO KOLÍN
Burešová, České pašije
v r.91 5x = 94.59%
MOST - MĚSTSKÉ DIVADLO
české koledy úprva S. Schuller, Koledníci o půlnoci
prem.9.12.90 v r. 91: 17x = 99.08%.
OSTRAVA - STÁTNÍ DIVADLO
Jan Kopecký, Betlémská hvězda
prem. 2.1290
v r.91:24x = 36.64%
PLZEŇ - DIVADLO J. K. TYLA
Jan Kopecký, Komedie o Anežce,
v r. 1990 13x = 81.31%
PLZEŇ - DIVADLO J. K. TYLA
Jan Kopecký,Život, čení a smrt Pána...Ježíše Krista prem. 20.12.90, v r.1991 18x = 79.22%
ŠUMPERK - SEVEROMORAVSKÉ DIVADLO
Jan Kopecký, Betlémská hvězda
15.12., v r.30x = 76.95%
UHERSKÉ HRADIŠTĚ - SLOVÁCKÉ DIVADLO
Jan Kopecký, O umučení a slavném vzkříšení
v r.91 26x = 67.23%
ZLÍN - MĚSTSKÉ DIVADLO
Burešová - Půjdem spolu do Betléma

1991
ČESKÍ BUDĚJOVICE
Divadlo M - VZKŘÍŠENÍ - sled volných jevištních variací na texty Starého a Nového zákona
v Jablonci n. N. 17.6
Region 13.6.1991
KARLOVY VARY
Pašije české aneb Zercadlo umučení a též i Triumf přeslavného nad smertí, peklem a ďáblem vítězství Ježíše Nazaretského, Syna člověka, podle starých prostonárodních i jiných her lidu českého a též i Písma svatého a národních posvátných písní sepsal a pro jeviště dneška zkomponýroval Jiří Záviš, dopsáno na Tři krále 1991, režie Václav Beránek, hudba Pavel Jurkovič, Ježíše hrál Jiří Zapletal, Matku Mariji Magda Dolejšová, Mariji Majdalenu Irena Hrubá, Piláta Ponského Gustav Opočenský.
prem.30.3., do konce roku 10x = 57.54.
OPAVA - SLEZSKÉ DIVADLO
Port - Stejskal, České pašijové hry
prem.17.3.91, 15x.
OSTRAVA
Kubelíkova - Faltisova Veronika
Lidové novin 5.6.1991.
PRAHA -DIVADLO POD PALMOVKOU
Jan Kopecký, Hra o králi Davidovi,
premiéra 28.2., v r.91 16x
PRAHA - ROZHLAS
Jiřina Axmanová, Hry o Ježíši Kristu, Práce 5.4.1991, rozhlasový cyklus her,D. Sayerssdové, rež. Jan Berger.

1992
MNICHOVO HRADIŠTĚ
pašijové procesí - KC produkce dětí v Sychrově u Hradiště, které chodí na náboženství.
text Vl.Havrda
Pojizerské listy č. 14 a č.16, 23.1992
OSTRAVA - DIVADLO LOUTEK - JEŽÍŠ KRISTUS
Život Syna člověka podle evangelií Nového Zákona, scénář a režie Petr Nosálek, dramaturgyně Hermína Motýlová, premiéra 16.4.1992
Česl.loutkář 8/1992, str. 179, 2 foto
PRAHA
František Svejkovský z Chicagské univerzity, specilista na starou českou literaturu, který v současné době působí na filosofické fakultě UK, bude zítra od 20 hod. přednášet v kostele sv. Jiljí o liturgickém dramatu.
Lidové noviny 16.11.1992

1993
DENVER - USA
divadelní skupina Fountain Square Fools předvedla Křižovou cestu - pantomimu, při níž hrála Ježíše Krista žena.. Proti protestovaly americké katolické spolkky - označují to "za další příklad destruktivní agendy radikálních reformistů v církvi". Vyvovalo to debatu o roli žen v církvi.
Zástupce Vatikánu J.N. Valls ještě v Denveru prohlásil "...šlo pouze o představení. Žena může představovat lidstvo a celé lidstvo bylo zastoupeno ve smrti krista."
Svatokrádež - ano či ne?
Lidová demokracie 14.9.1993

PRAHA - u P.Marie Sněžné
v refektáři - Hra o Vzkříšení Pána Ježíše Krista. Hra asi 200 let stará, autorem je český anonym. Byl upraven a nastudován profesorkou I. Vodrovicovou s dětmi ve Veselé škole při tomto klášteře.
Katolický týdeník 19/1993
PRAHA - u P.Marie před Týnem
liturgická hra ACTA MARTYRUM o apoštolu sv. Jakubovi Starším, použité prostředky ve své jednoduchosti sloužily v prostoru chrámu zvláštní sílu holé divadelnosti, která chce dát divákovi příležitost k hledání celistvosti.
Lidové noviny 24.9.1993
VYSOKÉ NAD JIZEROU
4. A 11. dubna O umučení Páně, rež. Palouš, tamější ochotníci - Krakonoš
Pojizerské listy 24.3.1993

1994
JEŽÍŠ V NAŠICH MÉDIÍCH
Bohuslav Blážek, in: Souvislosti 2/1994,20, s.150-154
Z. HOŘÍNEK - ND PRAHA
Pochybovačný návrh, in: Literární noviny 1994/6 s. 1.
ND nehrálo ani jednu z lidových her, Komedie o umučení patřila na jeviště ND, mělo se účastnit i Her českého baroka.
OLOMOUC - MORAVSKÉ DIVADLO
J. Kopecký Komedie o umučení... navazuje na slavnou tradici pašijových her na Svatém Kopečku,
Telgraf 23.4.1994
PRAHA - EVANGELÍCI
Amatérská skupina Divadlo Continuo - čtyři představení Theatrum Passionale v evangelickém kostele U Salvátora (2. 5.,17. a 18. dubna. Ne tradiční lidové pašije, ale režijně sympatické moderní představení herců a loutek, kde se pracuje s náznakem a symboly (např. 12 umývaných páru bot symbolizuje poslední večeři, atd.) Mladí tvůrci...smysl aktualizují. Jidáš je slaboch a zprvu se mučí ppochybami, nežlůi opravdu zradí. ...Právě tak Krista zrazuje i Karel Veliký a křižáci...i bělohorští bojovníci, stojící proti sobě navzájem ve jménu božím, i papež Pius XII., který nepomůže pronásledovaným Židům. Představení nenudí povinnými scénami, je to hra o těžkém údělu pravdy a ctnosti, o jejich osamocenosti v rukách davu volajícího hosanna, tu ukřižuj ho, o kupčících, zlobě manipulátorů a zbabělosti zbabělých. Tihle mladí si z klasické látky vybírají, aby vyjádřili svůj názor.
in: (červ) Pašije u Salvátora, Lid. dem. 7.4.1994, str.8

1995
PRAHA - DIVADLO POD PALMOVKOU
17.října bude uvedena Komedie o slavném umučení -j.Kopeckého. Chystaná inscenace se bude hrát v červenci v plenerové versi - v bývalém libeňském pivovaru nedaleko divadla. Zájem je z Českého Krumlova a Mikulova.
(bc) Pod Palmovkou mají prázdniny, Lidové noviny 6.5.1995

1996
ÚSTÍ NAD LABEM 1996
Divadelní soubor Via lucis předvedl v Ústí n. L. na Mariánské skále dramatické ztvárnění křížové cesty. Křížová cesta v doprovodu diváků představujících dav začala pod skálou ukřižování a zmrtvýchvstání bylo předvedeno na vrcholu na místě bývalé mariánské kaple.
Katolický týdeník 18/1996

1997
JAN PAVEL II. - URBI ET ORBI - VÁNOCE 1997
"Jásejte vstříc našemu Pánu všechny země, radujte se, veselte se a hrejte."
Tato radost zaplavila lidská srdce a projevila se tolika způsoby v dějinách a v kultuře křesťanskcých národů, v liturgických i lidových zpěvech, v malířství, v literatuře a ve všech uměleckých oblastech. Pro křesťanskou výchovu celých generací mají velkou důležitost tradice a zpěvy koled, DIVADELNÍCH PŘEDSTAVENÍ a především betlémy. Zpěv andělů nad Betlémem tak našel všeobecný a velmi rozmanitý ohlas v obyčejích, mentalitě a v kulturách každé doby. Našel svůj ohlas v srdci každého věřícího.
Katolický týdeník 1/1998

1998
EVROPA
"....Středověké pašijové hry sice před časem téměř zanikly, obdivuhodně se však začíná tato tradice obnovovat. Toto přibližování dějů Nového zákona se stává zvláště živým v dnešní Italii, Francii, Španělsku. Pokud pojedete do Andalusie, možná se setkáte s živými obrazy, které znázorňují na různých místech jednoho a téhož městečka 14 novozákonních scén. Krásné je, že příprava na tyto události má i svou duchovní rovinu, stmeluje jejich účastníky i diváky...."
P. Norbert M. Badal OP, Evropské vítání jara, nebo vzkříšení?, Katolický týdeník 15/1998
LIBEREC
V modlitebně Čsl.církve husitské, 25.3. v 18. hod. přednáška Vojtěcha Rona: Pašijové hry v našem kraji
PLZEŇ
"Pašije podle Lukáše", jako muzikál nastudovala mládež Korandova sboru Českobratrské církve evangelické v Plzni. Série představení zakončena o velikonočním ondělí v evangelickém kostele u sv. Salvátora v Praze
Katolický týdeník 18/1998
PRAHA
31.3. zahájení zkoušek v ND na Pašije
4.6. premiéra Pašijí v Národním divadle
PRAHA
JESUS CHRIST SUPERSTAR
28.6. v divadle Spirála proběhla slavnostní derniéra české muzikálové verze Jesus Christ Superstar, jež dosáhla 1287 repríz
ŽĎÁR NAD SÁZAVOU
"Co se stalo s Ježíšem" na dětském stadionu, 100 herců, také studenti tamního biskupského gymnasia - 2000 diváků.
Katolický týdeník 17/1998, 26.4.1998.

1999

HOŘICE NA ŠUMAVĚ
Hořické pašije, premiéra 7. ročníku 14.8.1999 V 17. hod. Další termíny : 21.8., 28.8., v hod. 17.00 a 20.30. Představení se koná v přírodním divadle s krytým hledištěm. Informace a předprodej vstupupenek: R.Hotová 382 21 Kájov 86, tel. 0337/ 73 11 11.
Setkání - Aktuality 12/1999,s.3
LIBEREC
Pašije, V. Ron, M. Klíma, Z. Srba.
Režie Pavel Palouš,
prem. 10. září v D.F.X. Šaldy.
LONDON
Kontroverzní hra - Lodýnské uvedení předcházejí protesty
Kontroverzní hra Terrence McNally, která ztvárňuje Ježíše a jeho učedníky jako homosexuály, bude mít koncem října svoji londýnskou premiéru navzdory opozici ze strany křesťanů. Hra CORPUS CHRISTI rozhněvala křesťany již při prvním letošním uvedení v New Yorku a manhattanskému divadelnímu klubu hrozilo i násilí. Způsobila také výbuchy nevole během loňského letního provedení na festivalu v Edinburghu. Režisér Stephen Hendry, který se sám považuje za katolíky, odmítl názor, že by hra měla napadat křesťanství. V inteview pro Catholic Times řekl: "Netvrdíme, že Ježíš byl homosexuál. Jen se díváme na jeho utrpení v moderním zpracování. Bohužel lidé, kteří by skutečně hru měli vidět, pravděpodobně zůstanou doma."
Uražení extrémisté, kteří bojují za práva homosexuálů, narušili bohoslužbu ve Westminsterské katedrále a hájili hru na zakladě tvrzení, že neexistuje jasná informace o Ježíšově sexualitě. "Nevíme s jistotou, zdy Ježíš byl bisexuál, homosexuál a nebo žil v celibátu," řekl jejich mlluvčí Peter Tatchell. "Ve prospěch církve nemluví žádné důkazy, jsou to pouze předpoklady, že byl heterosexuál. A jerlikož důkazy neexistujím je homophphopbídni(?) chování církve stále církve stále neobhájitelné."
Mezinárodní Report 4, 1999, č. 9, s.11
OLOMOUC
Věra Mašková, ...přijď království tvé. Režie Michael Tarant, scéna Tomáš Moravec, texty písní Ivan Huvar, hudba Daniel Fikejz, Premiíra 19. 11.1999.
rec. Jiří P. Kříž, Mysterium o prvních krocích křesťanství, Divadelní noviny r.9.č.1, 11.1.2000.
PRAHA
ND - ve Stavovském divadle, M. Bulgakov, Mistr a Markétka, div. adaptace a režie Oxana Meleškina-Smilková, premiéra 27.5.1999. Viz Program ND vydaný knižně.

2000
BRNO - Husa na provázku
CED Divadlo Husa na provázku Brno - Velký sál
Komedie o umučení a slavném vzkříšení našeho Ježíše Krista.
Scénář je sestaven ze stejnojmenného zpracování Jana Kopeckého a z původních lidových velkonočních her semilského okruhu s použitím biblických výroků a barokní poezie. režie Eva Tálská, premiéra 1. 4. 2000
Recense: Luboš Mareček, Provázkovské pašije: výtvarné, vroucí i hravé, Divadelní noviny r. 9, č.10,16.5.2000.
DĚČÍN
Osterreiter, dle místní tradice "velkonoční jízdy", pořadatel Parkur klub Ludvíkovice s Jezdeckým klubem Libverda - 20 koní. Procesí vyjelo na Bílou sobotu od kostela v sv. františka Ser. v Děčíně-Podmoklech, cíl mělo na náměstí před kostelem sv. Kříže.
(podle agentur) Katolický týdeník 18/2000
MIMOŇ
Studenti místního gymnasia pod vedením prof. Czuchová. Starý mimoňský text přeložil Osvald Hons. Hrálo se 18. března a 8. dubna.
Zdislava r.5, č.4, duben 2000.
PLZEŇ - DOMINIKÁNÍ
(čtk) Pašijové hry v podání bratrů z plzeňského kláštera anadšenců z farnosti p. Marie Růžencové zhlédly o Květné neděli asi tři stovky diváků. "Připadá nám hezké, že se naši předkové scházeli v kostelích a spolu s farářem připravovali divadelní ztvárnění příběhu o Ježíši, který jim byl všem blízký. Pokusili jsme se navázat na tuto tradici a společně s bratry ze zdejšího kláštera a dalšími nadšenci z farnosti zahrát pašijové hry pro veřejnost", řekla režisérka Irena Pulicarová. Vystoupilo 25 herců v dobových kostýmech, se odehrávaly na třech scénách před kostelem P. Marie Růžencové na Jiráskově náměsti. Režisérka napsala i text, k němuž ji inspirovalo evangelium, lidové i umělé texty.
Při tom sbírka na trpící Čečenska.
Katolický týdeník 18/2000.
PRAHA - STRAŠNICE - TRMALOVA VILA
20.4. v 19. Pašijové hry - představení tradičních lidových her o umučení Pána Ježíše Krista, hraných ve velikonočním období v Čechách a na Moravě. Uvde režisér Václav Martinec - Umělecká agentura Foibis - duben 2000
PRAHA - AUGUSTINIÁNI SV. TOMÁŠ
procesí s pravým oslíkem na Květnou neděli
Katolický týdeník 18/2000
PRAHA - HLUB JELENÍ - HRADČANY
Původní veršovaná hra Pašije byla o velikonocích k vidění v Klubu Jelení...jejím autorem a zároveň představitelem Ježíše je Jan Filip Zvolský. Výtěžek z představení, které se hráli studenti hereckých škol, byl věnován projektu Pomozte dětem.
Divadelní noviny r. 9, č. 10, 16.5.2000

OBERAMMERGAU
již po čtyřicáté, 21.5. 8.10. 108 šestihodinových představení, které zhlédne přes půl miliónů diváků. Všechna představení vyprodána. Divadlo renovováno, kapacita 5000 diváků, text z r. 1870 zmodernisován i hudební doprovod z r. 1820.
mladí umělci z hejčínského gymnasia již dříve uvedli vlastní zpracování slavných muzikálů Jesus Christ Superstar a Hair.
Katolický týdeník 15/2000
ŽĎÁR NAD SÁZAVOU - PAŠIJE
Již třetí představení pašijových her chystají na úterý 18. dubna. Stejně jako v předešlých dvou ročnicích se i letos představí v historických kostýmech několik desítek žďárských farníků, členů Orla, pracovníků Charity, Kolpingova díla, studentů, pedagogů aj. Představení se uskuteční v rekreačním areálu mezi řekou Sázavou a sídlištěm Libušín.
Katolický týdeník 15/2000
Dramatizaci tohoto příběhu si připravili zdejší farníci.
Katolický týdeník 18/2000