Texty: Poříčí, Ondřej VAŠATA: České divadlo v Poříčí u Trutnova

České divadlo v Poříčí u Trutnova
Kroužek divadelních ochotníků
Od roku 1922 existoval v Poříčí u Trutnova Kroužek divadelních ochotníků. Jeho ustavující schůze proběhla 23. června 1922 za účasti 17 osob. Prvním předsedou spolku se tehdy stal p. Vítek. Jedním z prvních kroků ochotníků bylo zakoupení jeviště za 400 Kč. Jak připomínaly Podkrkonošské rozhledy, tak české divadlo nebylo pro místní diváky žádnou neznámou. Již před založením spolku zde měly fungovat dva české divadelní kroužky. Mnoho toho prý ale nevykonaly díky „osobní nevraživosti a té politiky, která se zde nedá uplatnit, jak by si různé osoby přály“. Jedním z nich byl divadelní kroužek místního odboru NJS, který pracoval do konce roku 1921, druhým pak zřejmě již zmiňovaná odbočka Tělocvičné jednoty Sokol v Trutnově, která hrála taktéž divadlo. Víme, že zmiňovaný divadelní kroužek odboru NJS chtěl např. 28. května 1921 sehrát v místě div. hru Dědečkovy housle. Máme informace i o dalších hrách, které tehdy kroužek avizoval a zřejmě i sehrál. Kromě uvedených spolků hráli české divadlo v městysi v letech 1919-1920 a zřejmě i v roce 1921 také vojáci 2. baterie 202. čs. horského dělostřeleckého oddílu, kteří tehdy byli rozmístěni v Poříčí u Trutnova. Kromě provozování řady zábav sehráli vojáci i několik div. her. Dne 22. listopadu 1919 uskutečnili vojáci zřejmě první české div. představení v městysi po roce 1918 a zřejmě také v dosavadních dějinách Poříčí u Trutnova. Dne 14. února 1920 zase sehráli hru Románek na horách. Čistý výtěžek z div. her, podobně jako z jiných akcí pořádaných vojáky, šel prakticky vždy ve prospěch místní české obecné školy.
Náplň činnosti nově utvořeného Kroužku divadelních ochotníků spočívala v pořádaní plesů, zábav a zejména divadelních her. První div. představení spolku se uskutečnilo v hostinci U Zlaté špice 16. září 1922. Před publikem tehdy sehráli jeho členové div. hru Neodolatelná Olga. V prvních letech své existence byl Kroužek divadelních ochotníků na místní poměry velmi aktivní. Jeho domovskou scénou se stal již zmiňovaný hostinec U Zlaté špice, kde ochotníci hráli až do zániku spolku. I když naše dosavadní znalosti o jeho činnosti jsou torzovité, tak přesto lze vysledovat, že jedno z nejúspěšnějších období v krátkých dějinách spolku byl rok 1926. V tomto roce spolek předvedl domácímu publiku nejméně dvě div. hry. Poříčští ochotníci také tehdy pohostinsky vystoupili se svým divadelním uměním i ve Lhotě u Červeného Kostelce, Rtyni v Podkrkonoší, Červeném Kostelci a Úpici-Sychrově. Z osobností spolku je třeba připomenout režiséry Václava Nováka, Miloše Frýbu, Rudolfa Zábrodského a Josefa Přibyla ml. Zvláště posledně jmenovaný se nesmazatelným způsobem zapsal do kulturního života zdejší české menšiny. Proslul nejen jako režisér, ale i jako autor několika divadelních her (psal pod uměleckým jménem Přibyl-Lhotský), které se s úspěchem hrály v Poříčí u Trutnova. Víme, že předsedou spolku byl v letech 1923-1924 Jaroslav Černý, v roce 1925 přednosta zdejší železniční stanice František Novák i to, že Kroužek divadelních ochotníků byl ve 20. letech řádným členem Jiráskova okrsku Ústřední matice divadelních ochotníků československých, což byla organizace, která sdružovala české ochotnické spolky v oblasti.
Úspěšnou druhou polovinu 20. let vystřídalo na konci téhož desetiletí období úpadku, které vyvrcholilo zánikem spolku. Poslední zmínky o divadelní aktivitách spolku spadají do první poloviny roku 1930. V únoru 1931 již Kroužek divadelních ochotníků prokazatelně nebyl aktivní. Za příčinu jeho rozpadu považoval pisatel článku v Podkrkonošských rozhledech „stranickou vášeň a klepy“. Jelikož u Kroužku divadelních ochotníků bývalo často zdůrazňováno, že je nepolitickým spolkem, tak lze podle dotyčné novinové zprávy soudit, že spolek zřejmě rozložila vzájemná řevnivost mezi místními organizacemi Československé sociálně demokratické strany dělnické a Československé strany národně socialistické, jejíž členové byli jistě i členy tohoto kroužku. Podle spolkového katastru se spolek rozešel 7. května 1935.

DTJ
Po rozpadu Kroužku divadelních ochotníků na počátku 30. let patřila DTJ v Poříčí u Trutnova k těm českým spolkům, které v městysi občas hrály divadlo. Jejich div. umění se zřejmě omezovalo především na umělecky méně náročné hry. Například při Dětském dnu v červnu 1931 sehráli členové DTJ jednoaktovou hru Mezi mlýnem a myslivnou. Závěr roku 1934 zase spolek oslavil při silvestrovském večeru v hostinci U Kamitzů sehráním jednoaktové hry Filiálka Bohnic. O pět let později - dne 27. října 1936 v rámci oslav vzniku republiky zase předvedli publiku v hostinci U Zlatého hrotu div. hru V okovech, kterou režíroval A. Čermák. DTJ byla jedním z mála zdejších českých spolků, který spolupracoval s částí německých obyvatelstva městyse, a to konkrétně s německou sociální demokracií. V nár. soc. novinách Lidové proudy byl spolek právě za tuto kooperaci několikrát kritizován. Např. na oslavě svátku práce sehráli 1. května 1937 ochotníci něm. soc. demokracie v hostinci U Luschnitzů div. představení znázorňující obraz stávky v továrně. Představení tehdy ukončil živý obraz, provedený náčelníkem místní DTJ Vratislavem Fuksou.

Odbor Národní jednoty severočeské
Po rozpadu Kroužku divadelních ochotníků v Poříčí u Trutnova tz ve 30. letech hrál divadlo i místní odbor Národní jednoty severočeské, který dne 25. prosince 1937 sehrál U Luschnitzů div. zpěvohru Bludička.

Divadlo příležitostně hrály také děti místní české obecné a mateřské školy. Dne 27. 10. 1932 sehráli žáci divadelní hru se zpěvy a tanci Za čarovným květem, 6. 3. 1935 div. hru Přijede pan prezident, 27. 5. 1936 Volba prezidenta republiky a 6. 3. 1937 Jak Honza princeznu svoboděnku osvobodil.

Loutkové divadlo zase provozoval minimálně od druhé poloviny 30. let dorost místního Sokola.

Literatura
Ondřej VAŠATA, České menšinové spolky v Poříčí u Trutnova před rokem 1938, in: Sborník příspěvků k 85. narozeninám Antonína Justa, Trutnov 2006, s. 151 - 173.
Ondřej VAŠATA, České menšinové školství v Poříčí u Trutnova v letech 1919 - 1938, in: Příspěvky Muzea Podkrkonoší v Trutnově 4, Trutnov 2005, s. 60 - 78.

Poznámky:
Podkrkonošské rozhledy, roč. VIII, 30. 6. 1922, č. 13, s. 3.
Tamtéž.
Do dnešních dob se dochovaly z činnosti kroužku divadelních ochotníků místního odboru NJS především žádosti o povolení div. her adresované okresnímu úřadu v Trutnově. Viz SOkA Trutnov, fond Okresní úřad Trutnov 1850 - 1945, kart. 427, inv. č. 1391.
Od června 1919 byl na Trutnovsku rozmístěn na několika místech Čs. houfnicový oddíl horského dělostřelectva č. 1., který byl v srpnu 1919 přejmenován na 202. čs. horský dělostřelecký oddíl a v červnu 1920 přečíslován na Čs. horský dělostřelecký oddíl číslo 254. Jeho 2. baterie byla dislokována v Poříčí u Trutnova. Městys opustila po říjnu 1921, kdy se přesunula do Hostinného. Viz HOLUB, Ota: Obsazení Trutnovska československou armádou a její poslání v letech 1918 - 1921. In: Krkonoše - Podkrkonoší 3, Hradec Králové 1966, s. 30, 35.
Pochodeň, roč. II. (XII), 4. 12. 1919, č. 48, s. 2; Pochodeň, roč. III. (XIII), 4. 3. 1920, č. 8, s. 3.
Naše menšiny, roč. II, 15. 10. 1922, č. 17, s. 240.
Naše menšiny, roč. VI, 1. 12. 1926, č. 12, s. 273 - 274.
Známe názvy několika div. her, jejichž autorem byl Josef Přibyl ml. Víme, že jeho div. hru Zvadlý květ představil Kroužek divadelních ochotníků místnímu publiku 9. května 1925. J. Přibyla tehdy za jeho hru časopis Naše menšiny pochválil. „Hra nese sice stopy začátečníka, ale je pěkně sepsána a svědčí o tom, že autor má dramatický smysl, hojně četl a hodně přemýšlí. Hlavně překvapuje smysl pro divadelní techniku.“ Viz Naše menšiny, roč. V, 10. 7. 1925, č. 6-7, s. 152. Další Přibylovu hru - veselohru Zmýlená neplatí sehrál Kroužek divadelních ochotníků v městysi 7. července 1929. Dne 27. října 1931, v předvečer otevření nové školní budovy místních českých menšinových škol, byla v Poříčí u Trutnova sehrána dětská divadelní hra Menšinka, jejímiž autory byl Josef Přibyl ml. a Václav Nehyba, učitel české menšinové obecné školy. J. Přibyl ml. byl také autorem div. hry Jařmo, předvedené publiku v městysi 3. května 1930. Aktivity J. Přibyla ml. ukončil zřejmě až jeho odchod z městyse v první polovině roku 1936.
Ještě 5. dubna 1930 sehrál kroužek v hostinci Paní Thomasové div. hru Z českých mlýnů. Viz Podkrkonošské rozhledy, roč. XVI, 17. 4. 1930, č. 16, s. 3. Kroužek div. ochotníků se zřejmě podle zmatečné zprávy z Podkrkonošských rozhledů stačil ještě podílet i na realizaci div. hry Jařmo, kterou měla místní organizace Československé sociálně demokratické strany dělnické sehrát v Poříčí u Trutnova dne 3. května 1930. Viz Podkrkonošské rozhledy, roč. XVI, 24. 4. 1930, č. 16, s. 3. Víme, že do konce roku 1931 nezaplatil Kroužek divadelních ochotníků v Poříčí u Trutnova Jiráskovu okrsku ÚMDOČ členské příspěvky za roky 1929-1931, ani tzv. menšinovou daň za stejné období. Viz SOkA Náchod, fond Ústřední matice divadelních ochotníků - Jiráskův okrsek Náchod 1923 - 1943, Zpráva o provedení revize účtů Jiráskova okrsku ÚMDOČ z 26. 2. 1931, nezpracováno.
Podkrkonošské Rozhledy, roč. XVII, 26. 2. 1931, č. 9, s. 4. České divadlo v Poříčí u Trutnova před rokem 1938 stručně připomíná kniha ŠRÁMKOVÁ, Vítězslava - VALENTA, Jiří a kol.: Místopis amatérského divadla II. díl N - Ž, Praha 2002, s. 195. Zde je uvedeno, že spolek založený roku 1922, fungoval v letech 1924-1935 pod názvem Spolek divadelních ochotníků Karel Čapek. V knize uvedený název spolku je ovšem mylný. V žádném archivním pramenu, novinách či literatuře jsem se s tímto názvem spolku nesetkal. Dobové noviny i adresář pol. okresu Trutnov z roku 1930 znají v místě jen Kroužek divadelních ochotníků. Navíc pod názvem Kroužek divadelních ochotníků spolek fungoval ještě v roce 1946. Tehdy došlo ke změně názvu na Spolek divadelních ochotníků. Viz SOkA Trutnov, fond Okresní národní výbor Trutnov 1945 - 1990 (1999), karton 233, inv. č. 2211.
Podkrkonošské Rozhledy, roč. XVII, 26. 2. 1931, č. 9, s. 4. V soudobých novinách bylo často zdůrazňováno, že je to spolek nepolitický.
Hostinec U Kamitzů (dnes čp. 294 ve Sportovní ulici) patřil také k jednomu z míst v Poříčí u Trutnova, kde se sházela zdejší česká menšina. Stal se například základnou místní organizace Československé sociálně demokratické strany dělnické.