Texty: HULÁK, Jakub: Recitační přehlídka Chomutov - 21.4.2007. Deník Dětské scény 2007, č. 0.

RECITAČNÍ PŘEHLÍDKA CHOMUTOV 21. 4.
Ať už si o chomutovské přehlídce dětských recitátorů myslí kdo chce, co chce, nikdo nemůže popřít, že se jedná o velkou událost. Sjede se na ní tolik recitátorů, rodičů a pedagogů, že při závěrečném ceremoniálu zaplní celý kostel sv. Ignáce. Organizace probíhá „ve velkém stylu“, začíná se ráno společným zahájením s mnoha řečníky a recitací v podání recitátora a herce Jindřicha Lence, pokračuje se paralelním vystoupením všech čtyř kategorií v různých prostorách rozlehlé budovy bývalé jezuitské koleje (dnes Středisko knihovnických a kulturních služeb), do nichž je po částech „distribuována“ celkem jedenáctičlenná porota, následuje občerstvení, které je pro všechny účastníky zajištěno zdarma (!) a nakonec výše zmíněné vyhlášení výsledků v prostoru barokního kostela. Výborně, řeknete si: Velký Svátek. Je tu ale několik ALE: Proč se během slavnostního úvodu tak často opakují slova „soutěž“, „vyhrát“, „být nejlepší“ či „zlomte vaz“? Proč většina porotců nepočítá s tím, že by si s recitátory o jejich vystoupení povídali? Proč se na závěr uděluje 1. 2. a 3. místo, když to propozice určují jinak a v jiných krajích České republiky se už na pořadí dávno „nehraje“. Ještě několik takových „proč“ bychom mohli jmenovat, nebylo by to ale fér vůči hlavnímu organizátorovi Josefu Grimlovi, který na přehlídku obětavě shání lidi i peníze. Na většinu otázek by asi spíš než on měli odpovědět pracovníci Krajského úřadu Ústeckého kraje, kteří šíří soutěžní manýry pěstované Ministerstvem školství jako nějakou infekci. O to příjemnějším překvapením byla ovšem úroveň samotných recitačních vystoupení. O nepostupové 1. kategorii nemáme bližší informace, jisté ale je, že ve 2., 3. i 4. kategorii výrazně převažovaly zajímavé výkony podložené vhodným výběrem textů, u většiny vystoupení převládala snaha o sdělení, kontakt s diváky, přirozené vyprávění i velmi slušné technické dovednosti. Ve druhé kategorii byla udělena čtyři čestná uznání – mezi takto oceněnými vynikla zvláště Markéta Moravcová s citlivou interpretací textu Daisy Mrázkové Úplně nejkrásnější věc. Na třetím místě se umístil František Kiss, postupová místa obsadili Ondřej Obergruber (Rumburk) s radostně a vtipně podaným Žáčkovým Ušatým torpédem a Michaela Mikulová (Děčín) s textem Ondřeje Suchého Jak byl
Morčert vyhnán z pekla.

Ve třetí kategorii se také objevili adepti na čestné uznání, bohužel ovšem pokazili dojem druhými texty.
Třetí místo získala Tereza Vágnerová za kultivovaně přednesené a promyšleně vystavěné texty Jiřího Suchého Z deníku praktické dívky Zuzany a Barbary Ježkové Kontakt.
Druhé postupové místo obsadila Jana Hovorková (Jirkov), která po citlivém a přirozeném přednesu Hrubínovy Chytré Šahrazád zaujala především Macourkovým Krocanem, kterého interpretovala s velkým potěšením a citem pro autorovu poetiku, ale i jeho charakteristickou „nekonečnou větu“.
První postupové místo získal Jakub Daš (Mikulášovice). V Leacockově povídce Jak jsme slavili svátek matek i v textu
Lubomíra Feldeka První věci se projevil jako mimořádný vypravěč, schopný získat si diváky sugestivním a živým projevem a vystihnout jemné výrazové nuance, nadhled a ironii.

Ve čtvrté kategorii byli za svůj přirozený výkon navrženi na postup Lukáš Konečný
z Loun s textem Jiřího Suchého Ať žije velryba a Vladimíra Vokolka První hodina u klavíru.
Jeho kolegyně Nguyen Thuy Duong ze Šluknova postoupila s interpretací Básně o jaru Jaroslava Žáka a Domu Dvou sluncí Zdeňka Kriebela.

Vystoupení recitátorů posuzovali Zdeněk Hejna, Miloš Zelenka (1. kategorie),
Vlasta Gregorová, Ladislav Hrůza, Marta Kastlová (2. kategorie),
Jindřich Lenc, Blanka Legnerová, Jakub Hulák (3. kategorie),
Hana Franková, Alena Vanická a Josef Griml (4. kategorie).

Jakub Hulák