Texty: Nový Bydžov, 2004 - Lucerna;

Divadelní soubor Nový Bydžov
Alois Jirásek : Lucerna
Není od věci si připomenout, že o novobydžovském ochotnickém souboru nepíšu v poslední době do Hromady poprvé. Co před rokem a půl bylo otevřeno zrekonstruované místní divadlo, zdejší soubor o sobě dává na plno vědět. Tentokrát jsme s Janem Mertou viděli v jejich podání Jiráskovu Lucernu. I když ji soubor, který nese ve svém názvu autorovo jméno, před tímto představením již třináctkrát reprizoval , nebylo to představení poslední. Soubor byl pozván uvést tuto hru i v přírodním divadle, a představení pro místní školní mládež, které jsme zhlédli, bylo tak jistou přípravou na chystaný zájezd.
K Lucerně se vrací po celé staletí, které příští rok uplyne od její premiéry, řada profesionálních i amatérských souborů. Dává bohatou příležitost hercům uplatnit svůj talent v mnoha vděčných větších i drobných postavách, kterými tato hra disponuje (oplývá). Je to však zřejmě zejména pro její češství, jadrný lidový humor, moudrost, věrnost tužbám a ideálům… Zpracování historické zprávy o zvláštním robotním závazku na Litomyšlském panství v podobě povinnosti opatrovat oheň a světlo na zámku při příjezdu panstva a následné zbavení této povinnosti rozbitím lucerny a záchranou lípy symbolizovalo nejednou, zejména v pohnutých dobám minulého století touhu člověka po svobodě.
To se také snaží podle mého názoru vyjádřit ve své inscenaci i novobydžovští. Souboru se podařilo vystihnout ducha české lidové pohádky. Dramaturgickou úpravou i vtipným řešením přestaveb pohybovými meziscénami vyplývajícími z textu hry dosáhli pro tuto hru až neobvyklého spádu. Uznání si zaslouží i vyrovnané herecké výkony. Pohybové kreace vodníka Ivana přinesly jisté, jinak v inscenacích této hry neobvyklé, ozvláštnění. Bylo by možné vytknout určité reservy v režii aranžmá závěrečné hromadné scény, jehož zpřesnění by umocnilo celkové vyznění inscenace.
Ve výtvarné složce si soubor poradil půjčením základních prvků dekorace z Národního divadla. Tím došlo k usnadnění a ke zrychlení již zmíněných přestaveb scény a navíc půdorys scény dává hercům dostatek prostoru k rozehrání jednotlivých situací. Podobně též vypůjčené kostýmy dokonale dotvářejí rokokovou atmosféru hry.
Přejme souboru ještě řadu úspěšných repríz této hry, a to ať již v sálech nebo v přírodě, kde tajemné stíny, hry světel, bloudící světlušky i tančící víly na lesním palouku, vodníci i hejkal umocní kouzelnou pohádkovou atmosféru večera.
Mgr. Břetislav Lelek
Kontakt: Vladimír Hrubý, tel. 495 492 836