Texty: JIRSOVÁ, Zuzana: Divadelní přehlídka Brno 12.-14.4.2007. Dětská scéna č. 0.

DIVADELNÍ PŘEHLÍDKA BRNO 12. - 14. 4.
Regionálního kola se tentokrát účastnilo pouze šest souborů, z toho jeden jako host, tedy bez ambicí na případný postup. Po organizační stránce vše klapalo a v rytmu vláčku jedoucího do Trutnova se příjemně posouvalo vpřed. Bohužel pocit zastavení nebo dokonce zacouvání o několik roků zpět se dostavoval při sledování většiny divadelních představení. Stagnaci až retardaci spatřuji ve volbě starších předloh (Krabicová pohádka, Loupežnická historie), v autorských počinech balancujících mezi popletenou pohádkou, kabaretem , parodií a školní besídkou s absencí tématu. Zejména však v laciném zařazování nevkusných manýr okoukaných z televizních pořadů, které vedou hráče k přehrávání, přetvářce a šarži. Kromě postupující inscenace (Stínová pohádka pro krásnou Lin) se v různé míře tento jev vyskytoval v každém představení - a to od „muzikálového baletu“ zařazeného na závěr (Krabicová pohádka) až po celkový ráz představení (O černé Karkulce, O kouzelné trumpetě).


ZŠ a MŠ Křídlovická, Brno, Krabicová pohádka
autor předlohy: Vladimír Leština
vedoucí souboru: PhDr. Alena Nováková, Mgr. Pavla Halfarová
Dvacet dva dětí ve věku 8 - 9 let nutno pochválit za soustředění, radost ze hry a spolu
spolupráci. Písničky, jimiž bylo představení prokládáno, byly zpívané čistě a se zaujetím. Celkově šlo o vyprávěné vystoupení ilustrované nesourodými prostředky. Krabice, které jsou akcentovány názvem, byly využívány jednostranně, plošně. Souboru lze doporučit větší využití hracího prostoru pro pohyb postav, tvorbu situací zobrazujících problém a způsob jeho řešení.


ZŠ Modřice, Loupežnická historie
autor předlohy: Pavel Grym
vedoucí souboru: Alena Lukášová
Dvanáctileté děti jsou z jedné třídy ZŠ a Loupežnická historie je jejich prvním pokusem o hraní divadla. Tvorba představení zde plnila zejména funkci sociální. Třída s původně špatnými vztahy se učila komunikovat a pracovat na společném díle. Při samotném představení byla patrná sounáležitost, vůle a chuť „hrát spolu“. Tedy dobrý základ pro další hledání a tvorbu, kde bude věnována větší pozornost přirozenému projevu na jevišti bez kopírování gest a intonací postav z televizních seriálů. Pozornost je třeba věnovat tvorbě hlasu a také volbě prostředků s ohledem na inscenační styl a téma.


ZŠ a MŠ Masarykova Brno, O černé Karkulce
vedoucí souboru: Barbora Čáslavková
Autorské divadlo nabídli žáci 9. třídy. Jejich záměrem bylo parodovat televizní pořady. Řadu scének rámovali TV komentátoři a propojovala popletená verze Karkulky. Podle slov vedoucí souboru má tento pořad sloužit jako prostředek k vyjádření názoru hrajících a být jim zábavou. Divák však byl svědkem pitvoření, nápodoby, přehrávání a laciné fórky typu rozhovor se superstar, módní přehlídka, krteček z E55 nepůsobily vtipně. V další práci by souboru mohla pomoci literární předloha, kde dobrý příběh i téma skýtají oporu pro dramatizaci, nebo scénáře uvedené např. v Tvořivé dramatice.


SMZŠ Rozmarýnova Brno, Tajný deník
vedoucí Jana Haková
Autorský příběh zobrazující rozdílysvěta dívek a chlapců sehrály děti ve věku osm až jedenáct let. Příběh se opíral o jejich zkušenosti, o to, co je zajímá. Byl odstartován situací, kdy dvě dívky objevují na půdě deník starší sestry. Čtené - vyprávěné partie se střídaly s hranými. Prostředí půdy poskytovalo zpočátku atmosféru tajemna, avšak tento rámec nebyl propojen s tématem a hranými záznamy z deníku. V inscenaci se vyskytovaly situace, kdy divák viděl a věděl víc než jednající postavy na jevišti, a to vzbuzovalo jeho zájem. Projev hráčů byl ve většinou přirozený, přesto i zde se vyskytly momenty nápodoby televizních hvězd. Celkově lze doporučit pokročit od autenticity ke stylizaci, pročistit a krátit, hlídat tvar. Představení bylo oceněno diváky i lektorským sborem.


ZUŠ Veselí nad Moravou, Stínové divadlo pro krásnou Lin
Autor předlohy: Hana Doskočilová
Vedoucí souboru: Vítězslava Trávníčková
Při dramatizaci autorské pohádky
zvolily inscenátorky (tři dívky a jejich vedoucí) divadelní prostředky korespondující s prostředím, atmosférou, námětem - tedy s celkovým rázem vyprávěného příběhu. Různé svíčky se v rukou dívek proměňovaly v postavy příběhu, hra s živým světlem omezovala rychlost gest, pohyb hrajících dívek se tak stával sošným, stylizovaným a napomáhal
vyjádření exotiky místa děje. Metaforičnost a lyriku jemně vyvažovalo podání uštěpačných služebných. Lektorský sbor (Jana Machalíková, Jakub Hulák, Zuzana Jirsová) doporučil souboru ujasnění závěrečné části a obohacení scény bitvy ve stínovém divadle. Přes drobné nedotaženosti toto představení bylo představením divadelním a dětskému divadlu lze jen přát, aby takových bylo v příštím roce víc.
Zuzana Jirsová