Texty: 2006 - Surovosti laskavosti;

DS Antonín Praha
Martin J. Švejda: Surovosti laskavosti
/ … / Formálně je označené jako literární kabaret. Skládá se z přibližně tří desítek klipů, volně řazených bez čitelně budované architektury celku, i když jisté svorníky tu samozřejmě jsou – na začátku i na konci padne výstřel, vrací se varianta přednášky „smutného muže“ v krizi, písničky střídají povýtce mluvené a hrané výstupy. Ale přesunem jednotlivých čísel se struktura rozhodně nezbortí.
Už písnička zpívaná před začátkem představení polským dětským hláskem naznačila, že se tu bude hojně pracovat s fenoménem kýče, trapnosti a parodie. A jednotlivé výstupy „tepou“ hlava nehlava celebrity, anarchisty, teroristy, kursisty, sportovce, rappery, intelektuály, osoby v krizi i v „oukeji“, hambáče, supermarkety, fastfoody i klíšťata. Někdy jsou to výstupy vtipné, jindy míň. Tam, kde se ocitá forma v ostrém kontrastu s obsahem promluvy (večerníček starostlivého otce), se daří humoru víc, než když jde o pouhou parodii, kdy - alespoň pro mne – splývá dosti často parodované s předváděným. Občas se ocitáme na školní besídce či v televizní estrádě spíš než v literárním kabaretu, který by měl směřovat k náročnějším metám, než jen k prostému výsměchu. A v jednom či dvou momentech (píseň dvojice anarchistů a úchylkář ujíždějící na malých zvířátkách) jsem se zachvěla obavou, zda se zvolená míra herecké stylizace neocitá na samé hranici parodie mentálně zaostalých osob, což je, jak známo, hranice velice citlivá a ošidná. Ale možná jsem to tak cítila jen já.
Co ale pokládám za zásadní problém tohoto představení, je známá skutečnost, že chce-li někdo něco parodovat, musí to parodované setsakra dobře ovládat. A členové DS Antonín (nikoli všichni) mají problémy jak se zpěvem, tak i s jevištní mluvou. Když chci parodovat zpěvní číslo, tak holt musím umět zpívat. A když chci, aby mě bylo slyšet a rozumět i dál než ve třetí řadě (což je u literárního kabaretu postaveného na pointě slova požadavek celkem oprávněný), tak nemůžu mluvit s ledabylou výslovností a polohlasem, zvláště když si k tomu pustím hlasitou hudbu.
Jako nenáročná předpůlnoční besídka se Surovosti laskavosti celkem osvědčily. Do skutečného, neřkuli literárního kabaretu ale mají podle mě ještě dost daleko. Radmila Hrdinová