Texty: Richter Luděk, 50 loutkářských Chrudimí, Praha 2001, str. 75

DRÁPEK Ústí nad Labem
Vznikl jako třídní soubor 3. B 6. ZDŠ v Ústí r. 1961 a r. 1963 přešel pod právě vzniklý DK ROH, čímž byl završen jeho oficiální vznik. Zakladatelkou byla Drahomíra Pražáková, která tím řešila potřebu zaměstnat "problémovou" třídu svého syna. Postupně přicházely další děti již od 2. třídy a zůstávaly třeba i po dovršení 18 let. Po smrti vedoucí r. 1981 vedl soubor dva roky její manžel Miloslav a poté dcera Kristina Hasoňová. Drápek zanikl r. 1992.
V inscenacích hrávalo 15-20 dětí a to všemi druhy loutek: plošnými, maňásky, javajkami, marionetami, vyzkoušely si i černé divadlo a divadlo herecké (ve spolupráci s tanečním kroužkem a dospělými ochotníky). Ročně vytvořil soubor 2-3 premiéry (jedna bývala s profesionálními spolupracovníky - Rudolf Zezula, Vladimír Leština, Jan Oliva), představení by se dala počítat na desítky. Adresátem byly hlavně děti, ale zejména v počátcích i dospělí.
Vrcholu docílil Drápek na přelomu 60. a 70. let, kdy se zúčastnil 4x LCH: největším úspěchem bylo hned r. 1966 1. místo mezi dětskými soubory se Ztracenou písničkou D. Pražákové, přibližující dětem nástroje a svět hudby (hrála se ve 2 nastudováních po dvě generace). Následovalo nepříliš úspěšné revuální pásmo Hadráček (1968), Kačátko (1970) a soubor etud Kulihráškova dobrodružství (1971).
Kromě LCH se zúčastňoval i Festivalu severočeských loutkářů v Ústí n. Labem, 2x na dětském Kaplickém divadelním létě (pod vedením D. Pražákové s Vrabčí školou a O třech kuřátkách, pod vedením K. Hasoňové pak v polovině 80. let se Skákavou princeznou) a také na zájezdech v NDR (1967), NSR (1968) a Maďarsku (1971).
Divadlo, jež Drápek pěstoval, bylo založeno na hudebním cítění D. Pražákové, na spolupráci s profesionály a na vědomí jednoty mezi uměleckými a výchovnými cíli dětského souboru.