Texty: MERTA, Jan: Lucerna v Broumově. Divadelní HROMADA 2006 - léto.

LUCERNA V BROUMOVĚ
V minulé Hromadě jsme si přečetli článek od Dáši Židové o oslavách 200 let divadla v Broumově. V tu dobu místní amatérský činoherní soubor ještě při nich chyběl. Z iniciativy starostky Broumova, pí Judr. Růčkové se zrodil soubor Wokno a k oslavě výročí nastudoval Jiráskovu Lucernu. Režie se ujal herec a režisér pan Jan Holek. I když soubor započal s přípravou inscenace již na podzim 2004, premiéra se uskutečnila 17. února 2006 a dle sdělení autorky článku se povedla.
Vypravili jsme se do Broumova na jednu z repríz Lucerny s Naďou Gregarovou, 28. března. Byla pěkná mlha a na polích ještě leželo dost sněhu. Našli jsme divadlo poměrně snadno. Je vklíněno mezi domy na náměstí a představuje pěkný divadelní stánek. Nově opravený barokový interiér září bělostí a stojí věru za všechny oslavy i za to vynaložené úsilí s přípravou Lucerny. Navíc vznikl nový soubor a jemu přejeme, aby ve své činnosti neustal a pokračoval v ní dál.
Hlediště divadla není nijak velké, odhadem asi pro 180 diváků, včetně balkonů a my jsme viděli již několikátou vyprodanou reprízu. Soubor je složen z několika bývalých ochotníků (4) a ostatních členů, kteří divadlo, včetně paní starostky, která se ujala role kněžny a její manžel (z donucení) role dvořana, nehráli. Navíc za zraněného Petra Hoffmana musel nastoupit režisér Jan Holek. Viděli jsme představení odehrané s chutí, humorné, vkusné, v nápadité scénografii, při kterém se diváci dobře bavili a odcházeli jistě z dobrým pocitem domů. Soubor byl veden spolehlivým textem Aloise Jiráska a ozvláštněn snahou režiséra. Inscenaci položil do humorné, místy až groteskní roviny, zvláště ve výstupech rychtářů, vodníků i muzikantů i samotného pana France. Nebylo to představení s důrazem na vlasteneckou notu, spíše zobrazené na příběhu Haničky a mlynáře, převedené do mírně pohádkové roviny. Uměřené možnostem souboru. Bavili jsme se spolu s diváky a spokojeně jsme odjížděli s pocitem dobře ztráveného večera. Nelitovali jsme, že jsme se jeli na představení podívat, ani když jsme hustou mlhou hledali obtížně cestu k domovu.
Zmínku o vlastenectví bych trochu doplnil. V představení se neprojevil výrazný důraz na vlastenectví dobové, ale myslím si, že snaha a vystoupení paní starostky, která ač si v programu ke hře postěžovala, že si neuvědomila jak je těžké nacvičovat divadelní hru a omlouvala se z tohoto hlediska Mistru Jiráskovi za svoji malou znalost Lucerny, nesla výrazný rys vlastenectví soudobého. Právě v její iniciativě a povedeného příkladu, který měl v očích občanů takový úspěch. Broumovské divadlo si to zaslouží. Kéž by takových příkladů bylo víc.
Jan Merta