Texty: Kašpar , J. : Kronika DO v Meziměstí 1919 - 2005. 1.část

ÚVOD
Tato kronika je sepisována v letech roku 2003 až 2005, proto čerpá informace z dochovaných kronik, hlavně ze školní kroniky místního řídícího učitele pana Vácslava Illicha, z kroniky a knihy zápisů Spolku divadelních ochotníků J. K. Tyl , z obecní kroniky, kroniky stanice ČD, archivu MKS Meziměstí které podědilo dokumentaci ZK-ČSD a JKP Družba Meziměstí. Čerpá i z dochovaných novinových článků, plakátů a diplomů, dostupných publikací, osobních archivů, poznámek a vzpomínek herců, režisérů a činovníků, zvláště pak paní Marie Boháčové a pánů Miloslava Hladíka, Jana Součka, Jaromíra Raby a Jiřího Kašpara . Protože jak vzpomínky, tak zápisy v kronikách jsou vždy subjektivní, je zde více objektivních suchých dat a kde je to možné, jsou uvedena stanoviska obou stran. Snahou je, aby zde byla zachycena nejen fakta, ale i život . Pokud některý z čtenářů této kroniky má o něčem přesnější údaje, nebo dokumenty, prosíme o jejich sdělení a zapůjčení, abychom mohli text opravit a historie nebyla ( tentokrát neúmyslně ) zkreslena. Shromáždění faktů, dostupných dokumentů a fotografií a písemnou formu kroniky provedl Jiří Kašpar, elektronické zpracování Jan Kašpar ©


LEGENDA POUŽITÝCH PRAMENŮ :
1)* Illichova školní kronika , Obecní kronika, kronika ČD
2)* Osobní archivy a vzpomínky herců a režisérů
3)* Podklady a zprávy závodního klubu ČSD a JKP,MKS
4)* Z. Košťál - Broumov a Broumovsko, D. Hornychová, diplom. práce „Historie ochotnického divadla v Meziměstí Gymnasium1979/80
5)* Zápisy ze schůzí ZK,JKP ,JKT a dílčí kroniky spolku JKT Meziměstí
6)* Zachované tiskoviny,letáky,plakáty , diplomy

Něco málo historie :
I když je nepochybné, že náš pohraniční kout vždy patřil ke koruně České, je rovněž nezpochybnitelným faktem, že toto území bylo kolonizováno německy mluvícími osadníky a tito zde žili v převážné většině po sedm století. Při pátrání po historii českého divadla se proto Meziměstí nemůže srovnávat s vnitrozemskými obcemi, první stopy po českém divadle se zde nechají vystopovat až po roce 1918, tj. po vzniku Československé republiky .
Podle C. k. ročenky v roce 1836 vypadalo Meziměstí takto : vesnice s 38 domy a 230 obyvateli, leží v údolí řeky Stěnavy, nedaleko zemské hranice, 2,5 hodiny SZ od Broumova, na silnici do slezského Frýdlantu. Je zde panský zámek, letní sídlo opata a velký dvůr, ve kterém sídlí panský hajný, jedno panské bělidlo plátna, jedna hospoda, dva mlýny a pila, dále několik rybníků. Hlavní obživou obyvatel je tkalcovství a přádelnictví. Starostín byla vesnice se 40 domy a 269 obyvateli, 2,5 hodiny SZ od Broumova, leží až na samých zemských hranicích, na silnici do Frýdlantu na malém návrší. Zde je C. k. hraniční celní úřad a jedna hospoda. Obživou je tkalcovství a přádelnictví. ( v té době měl Bohdašín již školu a 292 obyvatel !).
Česká minorita za Rakouska-Uherska ( roku 1894 žilo v Meziměstí 17 Čechů/1195 Němců , v roce 1910 stále jen 29 Čechů) žila asi v lepším souladu s německými spoluobčany, než po roce 1918. Po prohrané 1. světové válce se místním Němcům nechtělo být občany nové, Československé republiky a dávali to znát, jejich Deutschböhmen se zhroutil, ale nesnášenlivost stoupla. Před rokem 1918 česká menšina zde žila bez práv projevit svou národnost, natož vzdělávat se v Českém jazyce, docházelo k poněmčování . Nyní se vše měnilo, ale velmi pomalu a protože přechod moci do českých rukou byl pro německé starousedlíky těžko přijatelný, měli to Češi, kteří zde žili, i ti, kteří přicházeli do Meziměstí / Halbstadtu /, opravdu nesnadné , spíše nepředstavitelně těžké. Ještě v r. 1919 byla volební kandidátka Čechů do obecního zastupitelstva na německém tiskopise s označením „tschechischen Minoritäten Partei …“

Jak to však u menšin bývá, o to více drželi spolu a vytvářeli si vlastní okruh a vlastní subkulturu.
30. 11. 1919 se ustavil místní odbor Národní Jednoty Severočeské /dále jen NJS/, který se stal na počátku sjednocující silou a to i na poli kulturním. V prvních chvílích velmi pomohla i československá vojenská posádka, ubytovaná na zámku.
Každá kulturní událost byla událostí politickou a vlasteneckou. Mezi první aktivity patří i činnost ochotníků, kteří svými akcemi přitahovali české obyvatelstvo z okolí, divadlo hrály spolky, politické strany i zájmová sdružení a organizace, například Národní jednota severočeská, Sokol, vojáci, učitelé a děti z české školy , skupiny občanů . Hrálo se po hostincích i v přírodě, divadla přitahovala české obyvatelstvo z širokého okolí, posilovala soudržnost menšiny a dodávala sebevědomí po každé vydařené akci. S odstupem času vidíme tuto práci ochotníků pro získání českého sebevědomí jako velmi významnou a nezastupitelnou.



I . ČÁST - OBDOBÍ OD ROKU 1919 DO ROKU 1931

1919
První skutečnou, česky mluvenou divadelní hru „Černé oči“ sehrál 21. 12. 1919 dramatický kroužek složený hlavně z místních vojáků a to na scéně německého divadelního spolku u hotelu Förstr (dnešní Slavie). Dámské role musely provést slečny z Police n/M. Peníze nebyly ani na plakáty, nikdo neznal ani množství porůznu v okolí bydlících Čechů. Úspěch a návštěva předčily očekávání, po divadle byla improvizovaná tancovačka, nadšení nebralo konce. Potom byla nacvičena hra se zpěvy „Z českých mlýnů“, která musela být opakována (líbila se i Němcům), byla hrána i v Broumově. Následovala Šamberkova komedie „Jedenácté přikázání“ a 7. 3. „Karel H. Borovský“ .
Situace se zhoršila, když německý div. spolek začal vyžadovat vyšší nájemné za propůjčení jeviště - až 100,-Kč. Proto bylo rozhodnuto zřídit vlastní českou scénu. Jiné prostory nebyly než v české škole, sídlící v 1. patře na zámku. A tak se v arkýři 4x4m místnosti II. třídy školy začalo budovat. Stará prkna se zakoupila od meziministerské komise ze zajateckého tábora v Broumově Divadlo bylo slavnostně otevřeno až 28. října 1920 /sehrána aktovka „Kde domov můj“/. V této místnosti se konaly i menšinové plesy, protože v Meziměstí „nebylo jediné české místnosti, ani českého hostinského…“
V roce 1920 žilo v Meziměstí 112 Čechů a 1187 Němců. V roce následujícím 1921 se spojili ochotníci z Meziměstí s broumovskými a sehráli v obou obcích divadelní kus „Pražský žid“ (FOTO), poté ještě hráli 20. 11. veselohru „Pojď na mé srdce“ a Mikulášskou zábavu 11. 12. zpestřil dramatický kroužek aktovkou „Tenorista v nedbalkách“

1922
22. ledna 1922 byla sehrána působivá veselohra „Z ráje manželského“ a krátce potom 29. ledna představení „V tichém hnízdečku“ . Her i diváků přibývalo a těsná scéna ve školní třídě nevyhovovala.
Když byla v r. 1922 pronajata nádražní restaurace býv. českému legionáři, začaly prázdné místnosti zajímat mimo podnikatele i Národní Jednotu Severočeskou (dále jen NJS), která potom zprostředkovala pronájem čekárny 1. třídy (dnes tělocvična) pro státní školu za účelem „lidovýchovným a tělocvičným“ . Tím byly vytvořeny předpoklady pro budoucí zřízení českého jeviště. To byl počin nadmíru důležitý, neboť v té době se pozice Němců opět všude posilovaly a jejich sebevědomí stoupalo. Zřídil se komitét pro výstavbu divadla řízený p. Dubišarem, nikdo nebyl odborník, tak se konstrukce jeviště rodila velmi těžce , ale s nadšením a osobní obětavostí . Nutno vzpomenout alespoň jména Šťástek, Dubišar, Rákosník, Horák, Pátek,Sása…. NJS musela vydat Lubskrinční listinu na uhrazení dluhu vzniklého postavěním divadla. Dluhy se podařilo zaplatit a pod řízením NJS začalo pracovat české divadlo v bývalé čekárně 1 třídy na nádraží . Stavba dřevěného jeviště divadla trvala 3 měsíce, vzniklo jedno z nejlepších divadel na Broumovsku.

Křest prodělalo 30. září 1922 slavnostním uvedením „NAŠICH FURIANTŮ“ . Návštěva byla netušená, úhrnný příjem byl 1765,-Kč. Na žádost broumovských se představení opakovalo i u nich , v prospěch broumovské menšiny. K oslavě 28. října sehrál dramatický kroužek představení „Otec“ od A. Jiráska v režii p. Šťástka - divadlo se málem nekonalo, neboť jen náhodou se přišlo na to, že na rourách podpodlažního ( ! ) ústředního topení byla německými „záškodníky“ umístěna patrona s rozemletou paprikou, která ještě nestačila vybouchnout ! Potom ještě 2. prosince sehráli veselohru „Archa Noemova“ , děti k vánocům nacvičily „Pohádku v Českém srdci“ a občanský rok ukončili dospělí herci veselohrou „Vodní družstvo“.

To jsou začátky českého divadla v Meziměstí. Historie divadla německy mluvících ochotníků probíhala souběžně , je jistě pestrá a zajímavá , není však předmětem této kroniky .

Jak to již bývá, vždy, když se něco rodí s potížemi, drží lidé při sobě, váží si každého sebemenšího úspěchu a tento úspěch zaznamenají na památku. Tak vznikla původní Školní kronika, kronika spolku J. K. Tyla, tak se začala psát i divadelní kronika po roce 1945. Bohužel, všechny byly nedopsány, i když každá asi z jiného důvodu. Velmi častou příčinou bylo politikaření a rivalita spolků, která se přenášela i do osobních životů.

1923
1. května 1923 bylo sehráno představení se zpěvy „Rychtářův poklad“ , které bylo obtížné , ale dosti se povedlo i když bylo nad naše síly po stránce zpěvné . Dalším zdařilým představením bylo „Zkrocení zlé ženy“ a dětské představení „Zlatý domov“. V neděli svatodušní koncertoval v Meziměstí pěvecký sbor „Vítkov“ ze Žižkova s velkým úspěchem.

V květnu 1923 začalo v české škole fungovat i loutkové divadlo, které pracovalo aktivně a bez přestání až do počátku 2. světové války.

V červenci sehrál dramatický kroužek k oslavě M. J. Husa hru „Probuzenci“ (FOTO) v režii A. Čížka a potom veselohra „Zázračný panák“ s panem Koutským rozesmála i škarohlídy. Dne 29. srpna byla svolána „Valná hromada ochotnická“. Byla sehrána tato představení: 4. 2. „Pohádka o českém srdci“ FOTO), 28. října představení „Lešetínský kovář“, hlavní role Rákosník, Čížek, Novotný, Moláček , „což bylo velmi zdařilé a zanechalo mohutný dojem svojí krásnou,vlasteneckou tendencí“ . Divadelní kus „Vina“ /Hilbert/ v hlavní roli s paní Čížkovou zanechal dojem. Dobře provedené hry vábí diváky z širokého okolí.
Na závěr roku byl dobře secvičen Silvestrovský kabaret, zamrzlo však ústřední topení na sále,takže nebylo možno topit. Zábava se konala při - 4C°mrazu v kabátech až do 3 hodin ráno !

1924
Po dlouhém nacvičování bylo dne 6. 4. 1924 sehráno představení: „Tajemný dub“, divadelní představení žáků, dekorace Šťástek, režie Šmíd, Beránková. Krásné představení, jeho výsledek byl svátkem, na nějž nemohly děti zapomenout . K výročí M. J. Husa uvedl p. Čížek 5. 7. „Kostnické plameny“, potom „Zvony“, a 28. 10. ,„Španělský balet“, veselohru na počest 28. října. Na mikulášské zábavě byla uvedena aktovka „Blázinec v I. poschodí“.

Od roku 1919 až do roku 1925 se počítá období velmi aktivní ochotnické činnosti pod odborem Národní jednoty severočeské v Meziměstí. Spolupráce české menšiny byla téměř bez stínů, ale v tomto roce „…počalo se uplatňovati absolutní mínění na divadelní činnost ze strany N. J. S. , čímž vznikl rozpor mezi výborem N. J. S. a ochotníky, kteří zneuznáváni těžce nesou přímé i nepřímé útoky na svoji dobrou snahu a vůli po činnosti. Diktátorská jednání ze strany N. J. S. stupňovala se v letech následujících tou měrou, že ochrnula divadelní činnost. . . . Zařízení a majetek ochotníků, které společně vybudovali a získali v letech dobré spolupráce, získala N. J. S. , ochotníky v té době označovaná za „macechu“, která neměla ani tolik dobré vůle ,aby připustila samostatný dramatický odbor s vedením ochotníků při N. J. S. . Tím nastal naprostý rozkol ,doplněný osobními záležitostmi , který rozhodl o další práci v divadelní činnosti v tom smyslu, že nebylo jiného východiska, než založiti úplně samostatný spolek ochotnický - říká kronikář JKT 5)*. I kronikář NJS p. Illich uvádí, že se stále zesilují spory mezi spolky, sociální demokracií , NJS, Legionáři a dalšími politickými stranami. 1)*

Činnost ochotnická však neustala , v činnosti pokračovalo dále několik různých sdružení, pouze rozpory se prohlubovaly, často z velmi osobních a politických důvodů přenášených do spolků na úkor celé české menšiny. Její pozice nerostla poněvadž z rozvaděné partaje si nikdo nic nedělá“.

1925
Na počest narozenin TGM u nás hostoval soubor Dalibor, který poprvé uvedl v Meziměstí operu „V studni“, 19. 4. bylo sehráno dětské představení: „Zakletá princezna Zlatohlávka“ (FOTO) , repríza v Hronově, potom byla uvedena hra„Velbloud uchem jehly“ /Langer/, režie Vorreith, „Byl první máj“ /Fingal/, režie Vorreith, „Služebník svého pána“ /Jeřábek/, režie Vorreith, . K 28. říjnu bylo uvedeno představení„Půlnoc“ /F. Krejčí/,představení bylo zdařilé, ( a „Válka v míru“. ??) . 1)*

…“Romantické sny o budoucnosti menšin v nových našich poměrech po nabytí svobody se rozplynuly…obrácený preces se odehrával u Němců, hlavně bohatých…neboť konsolidace poměrů v republice jim všechnu moc i práva vrací nedotčená… „1)* Napětí narůstá.

1926
7. března 1926 bylo sehráno představení: „Kulíšek“, potom 4. 4. sehrál dramatický kroužek NJS veseloherní kus se zpěvy „Pepiččina první láska“ režie Moláček, „Krakonoš“, 11. 4. /J. K. HrašeI- představení dětí bylo bezvadné. „Psohlavci“ (FOTO) uvedení 1. 5. v režii Moláčka byli bezvadní. 23. října sehrál DS při NJS představení „Maryša“. , režie Moláček (byl spokojen), hlavní role Bernasová L. , v meziaktí hrál Meziměstsko-teplický orchestr, „Zakletý princ“ 28. 10. byl hrán ve škole, představení dětí. V tomto roce bylo sehráno celkem osm divadelních představení, z toho dvě s hostujícími soubory. 1)*

1927
Předposlední den v květnu byla sehráno dětské představení: „Pohádka o zakletém srdíčku“, , na oslavu 28. října bylo uvedeno představení „Povodeň“ /Krejčí/, dále na vánoce „Sen vánoční“, představení dětí, hrály i děti z mateřské školy. V tomto roce byly sehrány čtyři divadelní představení /bez loutkových/. 1)*
Rozhárané poměry spolkové a v NJS způsobily, že rok 1927 nebyl zakončen jako obvykle Silvestrovskou zábavou ! 1)*

1928
23. 12. bylo sehráno divadelní představení žáků „Za živa do nebe“, po představení byla vánoční nadílka, při které byly děti pohoštěny kakaem. V tomto roce byly sehrány dvě divadelní představení. ?? 1)*

1929
hudební odbor NJS uspořádal k narozeninám TGM pěvecko-hudební koncert, výsledek i návštěva byly uspokojivé.

1930
10. března, k oslavám TGM bylo sehrána představení: „Hoši z první legie“, což byla výpravná hra se zpěvy. V předvečer 1. máje byl sehrán divadelní kus sociální tendence „Průboj“, vzápětí pořádali učitelé dětské představení se zpěvy a tanci „Hastrman“ ( 6. 5. ) a na Vánoce dětské divadelní představení „Když hračky oživnou“, /Ant. Fischerová/ - (21. 12. ), režie Jarmila Gerhartová. Na nádraží byla uspořádána vánoční slavnost. 1)*