Texty: JOSEPHOVÁ-Luňáková, B.: 53. LCH - Prcek Tom a Dlouhán Tom. AS 2004, č. 4

Hned po nich nastoupil soubor Holky na zabití + Pavel ze ZUŠ Semily s inscenací americké pohádky Pavla Šruta Prcek Tom a Dlouhán Tom v režii Hany Mockové. Měli paraván s mnoha kapsami a hráli s maňásky, ale vymysleli si, že paraván nepoužijí, a budou pro loutky vytvářet prostředí z vlastních těl. Nápad to je sice dobrý, ale pro jiný druh divadla. Takhle mnohé „maňáskové“ akce zaváděly, hlavně když loutky lezly mladému děvčeti pod tričko, navíc pod tričko zářivě červené poutající veškerou pozornost. Ostatní trika byla sice černá, ale ruce vyčnívající z tříčtvrtečních rukávů a výrazy obličejů loutky přebíjely ostošest. V programu se psalo, že půjde o „velice americkou pohádku“, tedy drsnou, až krutou. Ale od toho, aby krutě nevyzněla a aby diváci nemuseli přemýšlet o zvráceném etickém poslání, tu přece máme maňasy a žánr rakvičkárny! V ní se ovšem všechny zabíjačky odbývají šmahem s nadsázkou, se samozřejmou rutinou a vtipem. Ne tak tomu bylo v Prckovi Tomovi. Na diskuzi padl dotaz, jsou-li účinkující tohoto věku vůbec schopni odehrát žánr černého humoru. Porota měla zato že ano, pokud se v tomto druhu divadla důsledně vedou.

JOSEPHOVÁ-Luňáková, Blanka : 53. LOUTKÁŘSKÁ CHRUDIM. AS 2004, č. 4, s. 3–8.