Texty: MERTA, Jan: LIBČANY 2005 – LOUTKÁŘSKÁ PŘEHLÍDKA „O CENU MATĚJE KOPECKÉHO“

Loutkářská přehlídka
"O cenu Matěje Kopeckého"
32. ročník
Libčany 6. - 27. listopadu 2005

6.11. - LS Na Židli Turnov: Kdo zachrání princeznu
13.11. - DLS Kyselé rybičky, ZUŠ Chlumec n.Cidl.: U medvědů
LS Čmukaři Turnov: Dračí pohádky
20.11. - LD Martínek Libáň - Lad. Dvorský: Skákavá princezna
27.11. - Klub loutkářů Úpice: Jak Kašpárek zachraňoval rpinceznu

Přijde listopad a my s Břeťou Lelkem vyrážíme každou neděli do Libčan na přehlídku loukářských souborů, které tu hrají dětem a při tom "soutěží" O cenu Matěje Kopeckého.
Stejně i letos. Stále tu určuje vítěze dvacetičlenná dětská porota složená z žáků první až deváté třídy. Je to tedy jejich pohled, který stanovuje pořadí souborů. Je to jejich prožitek a jejich soud nad tím jak je představení zaujalo. Jak zaujalo diváka, který si zaplatil a přišel na představení do divadla. Zájem o divadlo, je tu veliký. I letos byla všechna představení navštívena velmi početně a divadelní sál byl většinou plný malých diváků s maminkami, ale byly tu i dětí větší. Přehlídka se v Libčanech vžila a je i jistou událostí v životě obce. Libčanští si ji proto považují.
Děti jsou tu nekompromisními diváky. Když je představení nebaví, dají to beze všech skrupulí najevo. Baví se mezi sebou a šum v sále narůstá. Měl by být pro soubory jistým indikátorem toho, jak je dětmi představení přijímáno a reagovat na to kvalitou představení a jeho komunikativností s divákem. Letos se zde na rozdíl od některých předcházejících přehlídek sešly inscenace, které si více všímaly diváka a o jeho pozornost usilovaly. Při všech představeních byli diváci pozorní a soustředění. Soubory naplnily základní předpoklad pro vnímání představení.
Přehlídku zahájil 6. listopadu LS Na Židli z Turnova humorně laděnou pohádkou Kdo zachrání princeznu, kterou napsala a upravila Dana Salabová, volně podle Mikulkovy pohádky O bílé kočičí princezně. Maňásky vytvořila Iva Kadelová a o scénografii se postaral Petr Záruba. Vše vycházelo z dílny souboru. Už sám úvod živoherců na předscéně /potulný houslista, bubeník a místní klepna/ ve kterém se oznamuje únos princezny si získává svým důrazem pozornost diváků. - Trochu složitější pro malé děti je asi fabule příběhu.
Ježibaba odnese místo páva, kterého se jí zachce, z královské zahrady princeznu, kterou už nemůže vrátit. Vězní ji na svém sidle. O její záchranu se pokusí dva mušketýři, ale neuspějí. Ježibaba je vyžene. Povede se to však důmyslnou lstí kuchařovi Vendelínovi, který vysvobodí princeznu z vězení a uzavře v něm ježibabu. Ta z vězení uniká když se promění v myš, kterou sežere obcházející kočka. Tím je ježibaba odstraněna a princezna zachráněna. Připravuje se její svatba s Vendelínem. Ve hře je řada humorných situací, kterým by slušela větší míra nadsázky a důraznějšího řešení. Ale i tak představení v provedení šestičlenného studentského souboru Petra Záruby diváky zaujalo. Přispěly k tomu i pěkné loutky a barevně pojednaný paraván, podle okolností proměňovaný před očima diváků, z návsi na podhradí.
(Hlasy z poroty: 8. - 9.tř. - dobrý nápad s otáčivými kulisami, srozumitelné, dobře slyšet, však málo srozumitelné pro menší děti, humorná pohádka. - 6.tř. - vtipné, hezké kulisy. - 3.-4.tř.- velmi líbilo, bavilo, výborné kulisy a čarodějnice, výraznější barevnost kulis. - 1.-2.tř. - zábavné, dobře se pamatují na bitku s kuchyňským náčiním)
V další neděli 13. listopadu vystoupil nejprve DLS Kyselé rybičky ze ZUŠ Chlumec n.Cidl.. Soubor menších dětí předvedl v režii Romany Hlubučkové dramatizaci povídky Hany Doskočilové U medvědů. Na několika židlích pokrytých látkou, plošnými loutkami medvědů, odkrytě, živě. Jedná se o příběh jedné medvědí rodiny a jejich přátel v jednotlivých ročních obdobích. Inscenaci sjednocuje, obohacuje a pozornost diváků udržuje ústřední hezká, svěží písnička, zpívaná všemi členy souboru za hudebního doprovodu (kytara), při proměnách jednotlivých údobí. -" Jaro, léto, podzim, zima v našem lese je to prima.....". Hříčka vrcholí v závěru nakupenou hromadou medvědů z rodiny a jejich přátel a symbolizuje tak vzájemné společenství medvědů. Hravému představení by prospělo výraznější a přehlednější uspořádání postav (loutek i živoherců) v situacích a vztazích.
(Hlasy z poroty : - 8.- 9.tř.- nezajímavé, bez děje, málo pohádkové, nepřehledné.) - Pozn.: Je zajímavé, že dětské soubory to mají u dětských diváků vždycky těžší.
V druhém představení se představili Čmukaři - Dáda Weissová a Jarda Ipser se svými Dračími pohádkami. Na inscenovaných třech pohádkách o dracích a dráčcích není opravdu vidět, že jde o inscenaci z počátku 80. let. Odehráli ji /a kolikrát už/ stejně jako vždy se zápalem a chutí, obohacenou o dlouholeté zkušenosti v herecké práci i ve vztahu k dětem v hledišti. Dáda ve svém vypravěčském partu laskavě a s nadhledem ovládala hlediště a Jarda ji doplňoval herecky ve hře s loutkami i svých vtipných převlecích. - Originální, autorské a navýsost tvořivé představení se hraje naživo s loutkami na stole pokrytým látkou, odkrytě, malými marionetami i loutkami navlečenými na ruce. První - O posledním drakovi, který je likvidován "zakalením", druhá - O zlé princezně a hodném drakovi na motivy pohádky F.Langra, ve které po všech zábavných a herecky vtipných peripetiích, včetně Jardových "převleků", utečou drak a princ před hrabivou a hádavou princeznou, která se polepší, až když ji Dáda domluví. Třetí pak o Dráčkovi a nenasytné housence Všežravce, před kterou zachrání Dráček princeznu, když housenku ztuhlou Tuholem zatluče do země.
(Hlasy z poroty jen doplňují to co bylo řečeno: zábavná pohádka, komunikace s publikem, dobré téma, dobře vymyšlené zajímavé nápady, bavila i starší děti, zaujala všechny děti - malé i velké.)
Třetí neděli 20. listopadu - LS Loutkového divadla Martínek Libáň předvedl loutkovou pohádku Ladislava Dvorského Skákavá princezna. - Marionetářský soubor zůstal věren marionetám, ale vystoupil z iluzivního kukátka na velké jeviště a odkrytě odehrál na jeho podlaze známou pohádku. Hraje se před černým horizontem, jen ojedinělé realistické kulisy charakterizují prostředí ve kterém se právě loutky nacházejí. Úvod se zvoněním, hudbou a slovem vypravěčky uklidňuje hlediště. Vypravěči vůbec vstupují do děje během hry, tehdy kdy mají potřebu posunout děj ku předu, nebo vysvětlit to co se dále zcela srozumitelně odehraje na jevišti. Hra je provázena písničkami, herci mluví čitelně a často se obrací k divákům. Ti zase zaujati hrou místy zpívají spolu se souborem nebo varují prince před nebezpečím. - Kouzelník si chce vzít za ženu princeznu, ta jej odmítne a je za to očarována. Musí stále skákat. Nápadníci ji pro to odmítají, až přijde princ, kterému se princezna líbí a chce ji prokletí zbavit. Na cestě se setká s ježibabou, která se také chce vdávat. Dostává se až ke kouzelníkovi, kterému nabídne náhradu za princeznu přestrojenou ježibabu. Při setkání přestrojeného kouzelníka a ježibaby, princezny a prince zbaví kouzelník princeznu kouzla. Oba přestrojení "svatebčané", kteří se nenávidí, odlétají. Závěr u princezny doma a tatíček král jim dává požehnání. Hra diváky zaujala, přestože je poněkud komplikovaná, ale časté střídání prostředí , písničky i slovo vypravěčů stále udržují pozornost diváků.)
(Hlasy z poroty: 7. - 9. tř. - zábavná pohádka, zpěvy, komunikace s publikem, pěkné kulisy, promyšlené, vtipné, velké loutky, krásně vidět a slyšet. - 4. - 5.tř. - loutky krásné, velké, zábavné a srozumitelné představení, pro malé i velké. Bylo to LOUTKOVÉ divadlo.)
Poslední neděli, 27. listopadu, vystoupil LS Klub loutkářů Úpice s hrou Jak Kašpárek zachraňoval princeznu. Hrál ji tradičně marionetami v uzavřeném kukátku, kde loutky se zdají veliké, dobře nasvícené, v rozdělené interpretaci, hlasy přes mikrofon dobře a zřetelně slyšitelné. Loutky a kulisy z fundusu divadla. Jedná se o zkušený soubor v tomto stylu divadla. Hru ze starých textů upravil a napsal vedoucí souboru a také režisér, Antonín Kubíček. - Kašpárek a princ hledají zakletou, trvale spící princeznu Jitřenku a chtějí ji ze zakletí vysvobodit. Potkávají vílu Lesanu, která jim proti vůli zlého čaroděje ukáže cestu k vládci hor.Ten zadá oběma hrdinům zkoušky, aby se přesvědčil o jejich čistých úmyslech.Ti zkoušky splní, vládce posílá trpaslíka pro živou vodu, která princeznu oživí a zachrání. - Soubor vystupuje na přehlídce opět pravidelně. (Hrával zde již v počátcích přehlídky.) U dětí jsou jeho představení stále oblíbena a sledují je i dnes velice pozorně. Vidí tu zmenšený svět v pohádkovém provedení a malé (jejich) divadlo, které začíná zvoněním, podbarvené symfonickou hudbou a opatřené oponou, která ten svět odhaluje. Hlediště při tom utichá naplněno očekáváním, soustředěně pozoruje a vnímá děj na jevišti. Slyší zkušené hlasy a vidí dobře vedené loutky v tradičním zobrazení.
(Hlasy z poroty: 7. - 9.. tř. - zábavné, promyšlené kulisy, velké loutky, dobře vidět, hudební doprovod, typické loutkové divadlo, dobré osvětlení, jednoznačně nejlepší loutkové představení, propracované do detailu - není co dodat. - 4. - 6.tř. - pochopitelné, hra bavila všechny - malé i velké, zvuky, osvětlení, zapojení dětí.)
Vítězem přehlídky se stalo představení Klubu loutkářů z Úpice. V bodovém systému poroty jen těsně před představením loutkářů z Libáně a turnovských Čmukařů.
Po posledním představení přehlídky byly vyhlášeny porotou výsledky v rámci jejího slavnostního zakončení, na kterém také vystoupil se svým hudebním pásmem dětský školní soubor a zúčastnili se ho zástupci účinkujících souborů, místních obětavých pořadatelů, zástupců Impulsu a členů rodiny Kopeckých. Bylo to pěkné setkání.
Jan Merta