Texty: SVOBODA, Radim: Divadelní přehlídka (Dětská scéna) Bechyňské jaro 2007.

DIVADELNÍ PŘEHLÍDKA BECHYŇSKÉ JARO 30. 3. - 1. 4.
Letošní Jaro v Bechyni bylo tentokrát jubilejní patnácté a pokud bychom k souborům připočetli i recitační vsuvky ředitele KS (Štěpána Ondřicha), tak se ho zúčastnilo patnáct divadelních souborů se svými vystoupeními (tedy čtrnáct dětských kolektivů plus jeden jednotlivec). Přehlídka proběhla na konci posledního březnového týdne ve dvou dnech, a to během pátku a soboty. Divadelní náplň Bechyňské přehlídky a její vlídnou tvář formuje v posledních letech poměrně ustálená skupina vedoucích se svými soubory, které se zde setkávají, navzájem sledují kam za uplynulý rok došly a hovoří spolu o průběhu a výsledcích své práce. Chtěl bych věřit, že i oni vidí mne (v roli porotce) tak rádi, jako já je (v roli těch, kteří se věnují dětem i divadlu). Mezi tyto soubory patří už tradičně českobudějovická Lannovka, soubory z Petrovic, Dramatický kroužek ZŠ Bechyně, Růžek z Českých Budějovic a v posledních dvou letech si mezi nimi našli místo i Prdlouši z Horní Pěny. Za druhou, spíše odvrácenou tvář přehlídky, by pak šlo označit těch několik souborů, které se v průběhu let sice střídají, ale přesto mají některé společné rysy. Charakteristické jsou například neúměrnou délkou představení (nejlépe něco přes hodinu), bezradnými dětmi na scéně drmolícími „fláky“ textu, výrazným kostýmováním a bytelnými kulisami. Jejich dalším typickým znakem bývá, že opouštějí Bechyni ještě před setkáním s lektorským sborem a ostatními vedoucími souborů. Jinak se letošní přehlídka vyznačovala poměrně rozsáhlým spektrem zajímavých témat a námětů, z nichž alespoň některé bych chtěl zmínit. Viděli jsme široký průřez od divadelní klasiky jako je
Strašidlo Cantervillské (Lannovka České Budějovice), přes parodicky zpracovanou foglarovku v dívčím obsazení Rychlé Šípy („Nic nás nenapadlo“ Petrovice), dále inscenaci s hlubokou symbolickou rovinou Město masek (Lannovka), k vidění byla i absurdní jedoaktovka od P. H. Camiho Drama na oceáně (Dramatický kroužek ZŠ Bechyně), následovala dobře zahraná klasicky ochotnická pohádka Kašpárek a Kopřivka (DDS Petrovice), potom jsme zhlédli futuristickou hudebně pohybově stínoherní koláž Nanostory (Prdlouši Horní Pěna), dále pak aktualizaci Andersenovy Sněhové královny pod názvem Gerda (Růžek Č.B.) a vše končilo roztomilou recitační drobničkou Když zatejká (Lannovka). Naše diskuse s vedoucími se především točily kolem dramaturgie uváděných inscenací a to jak ve smyslu výběru kvalitního divadelního textu, vlastní tvorby, nebo převodu literárních předloh a jejich úprav do divadelního tvaru. Jestliže jsem na začátku hovořil o tom, že přehlídka proběhla, tak opravdu slovo „proběhla“ nejlépe vystihuje její letošní charakter. Představení na sebe navazovala v přesném časovém harmonogramu jedno za druhým, takže mezi nimi nebyl ani pro děti ani pro dospělé okamžik pro vydechnutí a doznění dojmů (raději ani nemluvím o nedostatku času pro porotce na přípravu diskusí a chybějícím času na jejich oběd). Vzhledem k tomu, že Bechyňské Jaro nemá žádný mechanismus „předvýběru“ souborů a zároveň panuje celkem pochopitelná snaha zvládnout přehlídku ve dvou dnech do sobotního odpoledne, dostává se jinak perfektně zorganizovaná akce do časového presu a stresu. Na závěr tedy jedna kacířská myšlenka: představení, jejichž délka přesahuje hodinu. To není špatné ani pro ostatní přehlídky, že?
Radim Svoboda
(porota vulgo lektorský sbor pracovala ve složení Jindřiška Bumerlová, Marie Poesová a R.S.)