Texty: RICHTER, Luděk + DŐRROVÁ, Karla: : Dospělí (pro radost) dětem Havlíčkův Brod 2007.

Přehlídka činoherního divadla pro děti "DOSPĚLÍ (PRO RADOST) DĚTEM"
s postupem na celostátní přehlídku "Popelka Rakovník"
V Havlíčkově Brodě ve dnech 7. až 13. května 2007 se konal již 16. ročník. Přehlídky se zúčastnilo 8 amatérských divadelních souborů s inscenacemi pro děti a mládež. Z nich o postup na národní přehlídku POPELKA RAKOVNÍK usilovalo 7. Dále byly jako hosté přizvány dva soubory agenturní, jeden místní dětský soubor a místní loutkářský soubor.
Lektorský sbor pracoval ve složení: Luděk Richter, Daniela Weissová, Gabriela Starečková.
DOSPĚLÍ (pro radost) DĚTEM – Havlíčkův Brod 2007
Havlíčkobrodská přehlídka DOSPĚLÍ (pro radost) DĚTEM má v podtitulu „regionální postupová přehlídka inscenací pro děti a mládež“. Ve skutečnosti má charakter polostátní.
Dva soubory z Vysočiny, tři ze středních Čech a po jednom z kraje hradeckého, pardubického, libereckého a jihomoravského; pravidelní účastníci z jihočeských Prachatic tentokrát nepřijeli, zatímco plzeňský profesionální host Divadýlko Kuba, jenž je se svými čtrnácti účastmi z šestnácti možných nejpravidelnějším účastníkem přehlídky, nechyběl ani tentokrát.
Budiž předesláno, že jako obvykle byly výchozím a určujícím problémem předlohy. Těch dobrých není v divadle pro děti nazbyt. A ze špatné předlohy – upovídané, bez příležitostí k hereckému jednání, nelogické, beze smyslu – je těžko uplést smysluplnou a působivou inscenaci.
Mimosoutěžní Sněhurka Domina Pelhřimov je odvážná postmoderní parafráze známé pohádky, nabitá narážkami na situace a hrdiny masmédií, v nichž však uniká smysl dějových peripetií.
Císař a písař domácího Dadivadla, (rovněž nesoutěžní) drobnička o nedoslýchavosti, jež zabránila válce, trpí ještě nedostatky ve vybavení sympatických deseti až dvanáctiletých herců a nejasnou kompozicí celku.
Brněnské Absolutní divadlo zahrálo tradičně pojatou pohádku O dvanácti měsíčcích, jíž příliš neprospělo vložení postav Větru a Času – vypravěče, vždy připraveného proměnit se v patřičný měsíc, jejichž „zásluhou“ nemusíme mít o Marušku strach ani na vteřinku. Herectví téhož souboru bylo mnohem uměřenější a přijatelnější v nesoutěžních Císařových nových šatech; škoda ztráty dramatického napětí v závěru, kdy oba podvodníci dobrovolně a bez důvodu přiznají svůj trik a císař je ještě odmění za zprostředkované poučení.
Velká loupežnická pohádka DS Tyl Čelákovice nabízí slušné herecké výkony i řadu oživujících zcizení, ztrácí se v nich však (i vinou ne zcela přehledně budovaných mizanscén početného ansámblu v malém prostoru) hlavní linie příběhu, napětí z něj plynoucí a hlavní téma.
Turnovské divadelní studio se se svou inscenací Vstupte! Poněkud minulo se zaměřením přehlídky: pokus o modelové psychodrama, odehrávající se mezi účastnicemi falešného konkursu (ve skutečnosti peep-show pro voyery v kabinkách), se s dětským divákem jakéhokoli věku zcela míjí.
Pohádka O princezně, která snášela zlatá vejce vamberského DS Zdobničan vyniká několika slušnými hereckými výkony a barvitými kostýmy, ale také nejasnými motivacemi mnohých postav i nesděleným smyslem příběhu.
DS Klicpera z Chlumce nad Cidlinou potěšil v inscenaci O kuchaři Nosáčkovi a rychlonohém dráteníčkovi především množstvím mladých tváří, které jsou příslibem, že amatérské divadlo pro děti snad nezahyne, u nichž však také nepřekvapí obtížnost ne-li nemožnost zvládnutí psychorealisticky pojatých postav; což vynikne zvlášť v tématicky neujasněném textu bez možností k jakékoli akci.
Ambiciózní Taneček přes dvě pekla DS při MKS Červený Kostelec má silnou stránku v muzikálovém herectví a slabší stránku v televizní předloze, která je sice troškovsky rozverná a lehkonohá, ale tím i roztěkaná tématicky, motivačně a dramaticky.
Bezkonkurenčně největším zážitkem byl Matěj a čarodějnice DS TJ Sokol Lázně Toušeň. Dvojpříběh o třech čarodějnických učnicích, které koukají, kudy se vyhnout škole, a o kovářovic Matěji, jenž ne a ne se ženit (dokud se nesetká právě s tou z čarodějnic, co by pořád spala), je dobrou příležitostí k rozvinutí hereckého jednání a inteligentní zábavy. Slušná předloha, divadelní cítění a potřebná míra talentu i poučení daly vzniknout inscenaci živé, nabité smysluplnými pohybovými akcemi, barvitě groteskní, plné přesně vypracovaných a načasovaných gagů s dokonalou vzájemnou synchronizací, se spoustou nápadů, které vždy míří k sdělení situace, děje, tématu. Herci (samozřejmě vedeni režií) znají a drží v nebezpečně razantní nadsázce míru a vkus a vedou inscenaci od začátku do konce ve strhujícím, dobře vystavěném temporytmu. Čtyři čarodějnice na forbíně jsou jeho dynamickým motorem. Zklidňujícím protipólem je prostředí kovárny, v níž však je přesná stylizace a dokonalá pohybová koordinace v prostoru stejně hybná a zábavná. Jednoduchá, vkusná a funkční scéna se rychle proměňuje jen zatažením oponky. Rezervou je v tuto chvíli především samotný konec. Hlavní zápletka (jak napovídá už titul) se točí kolem vztahu kováře Matěje a nepovedené čarodějnice Kačizny, ale ti jsou v závěru odsunuti do pozadí a místo toho dvě zbylé žačky nabádavě řeční o tom, že když se umyjí, určitě uspějí mezi lidmi, zatímco dosavadní fanatická čarodějná učitelka udělá kotrmelec a prohlásí, že rozpouští školu, aby se mohla vdávat. Vynikajícně rozehrané komedii tak chybí logická a divadelně účinná tečka, ne-li pointa. A snad ještě pár maličkostí by stálo za úvahu: přesnější vypracování vývoje vztahu Kačizny k Matějovi a naopak, důraznější sdělení, proč mají čarodějnice škodit právě v kovárně, a vyjasnění motivu bývalého čarodějnictví kovářovy hospodyně.
I tak jde však o inscenaci, kterou je radost uvidět, uslyšet a zažít. Ve snaze dopřát toto potěšení i dalším divákům nominovala porota tuto inscenaci na národní přehlídku Popelka Rakovník 2007.
Luděk Richter
(Psáno pro amatérskou scénu)

Dospělí pro (radost) dětem již šestnáctkrát
Každý den s téměř rituální pravidelností přehlédnu početný zástup dřevěných vysoustruhovaných panenek, které mi doma připomínají přátele z Havlíčkova Brodu. Každá figurka má své ozvláštnění, svůj výraz a každá zastupuje jeden ročník regionální postupové přehlídky inscenací pro děti a mládež. Tak se stalo, že havlíčkobrodská divadelní přehlídka s mnoha doprovodnými akcemi vklouzla postupně do mého života a zabydlela se v něm i se svými stálými hosty, lektory, soubory a s celým tím dětským hemžením. Je mi s nimi dobře a děkuji jim za to.
letošní květnový přehlídkový týden představil třináct inscenací pro všechny předpokládané a zvané věkové kategorie diváků. Ti si přišli na scé i na výstavě dětských výtvarných prací, nazvané Moje nejmilejší pohádková postava. Na národní přehlídku do rakovníka byla lektorským týmem nominována pohádka Matěj a čarodějnice v podání divadelního souboru TJ Sokol Lázně Toušeň. Tak tedy šťastnou cestu toušeňským na podzimní klání a nám ostatním
„Na shledanou“ v Havlíčkově Brodě příští rok.
Karla Dörrová