Texty: Jak Kašpárek zachraňoval princeznu - 2005; Čaroděj Mrákota a princezna - 2007;

MERTA, Jan: LIBČANY 2005 – LOUTKÁŘSKÁ PŘEHLÍDKA „O CENU MATĚJE KOPECKÉHO“. Divadelní HROMADA 2006 - jaro.
Poslední neděli, 27. listopadu, vystoupil LS Klub loutkářů Úpice s hrou Jak Kašpárek zachraňoval princeznu. Hrál ji tradičně marionetami v uzavřeném kukátku, kde loutky se zdají veliké, dobře nasvícené, v rozdělené interpretaci, hlasy přes mikrofon dobře a zřetelně slyšitelné. Loutky a kulisy z fundusu divadla. Jedná se o zkušený soubor v tomto stylu divadla. Hru ze starých textů upravil a napsal vedoucí souboru a také režisér, Antonín Kubíček. - Kašpárek a princ hledají zakletou, trvale spící princeznu Jitřenku a chtějí ji ze zakletí vysvobodit. Potkávají vílu Lesanu, která jim proti vůli zlého čaroděje ukáže cestu k vládci hor.Ten zadá oběma hrdinům zkoušky, aby se přesvědčil o jejich čistých úmyslech.Ti zkoušky splní, vládce posílá trpaslíka pro živou vodu, která princeznu oživí a zachrání. - Soubor vystupuje na přehlídce opět pravidelně. (Hrával zde již v počátcích přehlídky.) U dětí jsou jeho představení stále oblíbena a sledují je i dnes velice pozorně. Vidí tu zmenšený svět v pohádkovém provedení a malé (jejich) divadlo, které začíná zvoněním, podbarvené symfonickou hudbou a opatřené oponou, která ten svět odhaluje. Hlediště při tom utichá naplněno očekáváním, soustředěně pozoruje a vnímá děj na jevišti. Slyší zkušené hlasy a vidí dobře vedené loutky v tradičním zobrazení.
(Hlasy z poroty: 7. - 9.. tř. - zábavné, promyšlené kulisy, velké loutky, dobře vidět, hudební doprovod, typické loutkové divadlo, dobré osvětlení, jednoznačně nejlepší loutkové představení, propracované do detailu - není co dodat. - 4. - 6.tř. - pochopitelné, hra bavila všechny - malé i velké, zvuky, osvětlení, zapojení dětí.)
Vítězem přehlídky se stalo představení Klubu loutkářů z Úpice. V bodovém systému poroty jen těsně před představením loutkářů z Libáně a turnovských Čmukařů.


Klub loutkářů Úpice: Čaroděj Mrákota a princezna
Zkušený soubor hrající únanovskými marionetami nabídl divákům spolehlivě fungující představení, se všemi atributy marionetového loutkového divadla. Kukátkové jeviště, kulisy, podbarvující hudba, mluva přes mikrofon, dobře odmluvené postavy, dobře odvoděné marionety, uměřeně jednající, bez zbytečných a náhodných gest.
Antonín Kubíček, který se souborem hru připravil, vytvořil scénář z několika původních her pro rodinné loutkové divadlo. Hra je ve své struktuře poněkud podobná Schmoranzovu Začarovanému lesu z minulé neděle. Obsahuje jen více peripetií a vícero překážek v podobě bloudění v začarovaném lese, přítomností dvou zlých trpaslíků a ptáka Oškliváka. Je tu opět zlý čaroděj, Mrákota a princezna, tentokrát začarovaná do červeného jablíčka visícího na stromě. Jsou tu samozřejmě Honza a Kašpárek, kteří vše vyřeší za pomocí hodné babičky-kořenářky, původem třetí sudičky, která tak napravuje věštbu prvních dvou sudiček při narození princezny. Je tu i více náhod vedoucích k řešení. Příběh je však v tomto pojetí čitelný a srozumitelný. Také díky zkušenostem souboru, který tento žánr bezpečně ovládá. Inscenace je adresována nejmenším divákům.