Texty: Jedovnice, 2007 - Loupežnické koření

Divadelní soubor Vlastimil z Jedovnice se představil pohádkou Vl. Nováka a St. Oubrama „Loupežnické koření“.

Je pravdou, že kvalita předlohy ovlivňuje inscenaci. V případě hry pro děti to platí beze zbytku, neboť pro ně hrajeme stejně jako pro dospělé, ale odpovědněji! Bohužel, autoři nepatří k těm, jejichž předlohy by oplývaly vysokou kvalitou, spíše naopak. Soubor při výběru opomněl fakt, že „Loupežnické koření“ je směsicí různých motivů a zdaleka neodpovídá archetypu pohádek s jasným určením dobra a zla, s hrdinou, s nímž se děti mohou ztotožnit a jemuž drží palce při překonávání překážek vedoucích k cíli atd. Každá dobrá pohádka musí mít morálně etické poslání, jimž uvádí děti do života, který ještě neznají. Nic takového se v inscenaci Jedovnických však nekoná. Ba naopak, jejich autorské vstupy, hraní s dětmi vyžadující
jejich reakci, ale nerespektování jejich odpovědi, porušují základní pravidlo inscenování pohádky – důvěru dítěte. Ve způsobu hraní je různými prostředky
zpodobňován svět zvířátek a svět loupežníků (přehrávání k až neuvěřitelné karikatuře). Text se více jen vypráví, než-li se reaguje na změny situací
(příchody osob, natírání podlahy apod.). Bohužel, způsob inscenování zdůrazňuje, že hlavní postavou je prolhaná, lotrovsky mazaná kukačka, než kamarádská a pomáhající si zvířátka. Zcela nevyšel závěr zdůvodňující odpuštění loupežníkům. Velmi vkusně a účelně byly řešeny kostýmy, zvláště pak u zvířátek.
Je škoda, že energie, nadšení a schopnosti souboru byly věnovány nepříliš kvalitní předloze. Pro další práci souboru by bylo dobře, kdyby věnoval větší péči jejímu výběru, a tím i na svá bedra vzal větší odpovědnost vůči dětskému diváku.
Dušan Zakopal předseda poroty