Texty: 2007: Bílá a Černá Fróna

Velmi příjemně mě překvapilo představení LS Maminy Jaroměř. Loni obě zkušené loutkoherečky podle mého názoru trošku plýtvaly svými schopnostmi na slabé předloze (mohli jsme je vidět mimo jiné v Okénku loutkářských tradic na LCH). Letos to je naštěstí jinak. Jana Dvořáčková napsala na motivy vlámské pohádky hru Bílá a Černá Fróna a hraje ji spolu se Zdenou Broukovou na stole a dvou židlích („detašovaných“ dějištích) v hezké a funkční výpravě, s marionetami dvou velikostí i miniaturními „spoďáky“ podle toho, zda se děj odehrává v interiéru či jak velký úsek krajiny je zabírán. Obě herečky spolu začínají ve vzájemné komunikaci trošku „antagonisticky“, ale posléze spolupracují k šťastnému konci příběhu o matce, které měla dvě dcery, tu krásnou nenáviděla a chtěla zničit, ale díky vzájemnému vztahu obou sester se to nepovedlo. Do hry zapojují i dětské diváky, kteří přicházejí udělat ze svých ručiček most, aby Bílá Fróna mohla přejít jezero. Působí to samozřejmě a nenásilně. Stejně nenásilně (a až neuvěřitelně ukázněně) působí zapojení pětileté Zdeniny dcerky obstarávající přesně sporadický zvukový doprovod. Ocenili jsme Janu Dvořáčkovou za hru, J. Dvořáčka a P. Brouka za výtvarné zpracování inscenace, souboru jsme udělili cenu za inscenaci a doporučili ji na prvním místě k postupu na LCH.