Databáze českého amatérského divadla

Texty: Divadelní spolek Jezírko Plzeň

Divadelní spolek Jezírko je jedním z nejstarších souborů na území města Plzně.

V roce 1916 se na Košutce sešlo několik zájemců o divadlo, aby založili při místním DTJ v rámci České besedy divadelní ochotnický spolek. Byli to hlavně manželé Nádeníkovi, manželé Opolzerovi, Josef Bíba, pan Puchta, paní Svobodová a paní Hodačová. Jejich prvním představením bylo Srdíčko z lásky a hrálo se v lochotínském pavilónku.

Divadelníci se scházeli u Kouřimů a hrálo se v přírodě. Když byl při restauraci U Pavlů vybudován sál s jevištěm, získali ochotníci své stálé zázemí. O scénické provedení a stavbu kulis se staral Ondřej Kail, který byl žákem profesora Skupy a o techniku Josef Morava. Spolek uváděl pravidelně několik her do roka. Byly to hry J.K.Tyla, V.K.Klicpery, A.Jiráska a mnoha dalších obrozeneckých autorů. Hrálo se nepřetržitě do roku 1943, kdy byl při náletu zničen jak hostinec, tak i veškerý majetek spolku. Členové však nezaháleli a začali pracovat po boku divadelních ochotníků z Bolevce. V Bolevci se hrálo v sále Lidového domu, kde bylo místo pro 400 diváků.

Hned v roce 1945 se ale z iniciativy mládeže začal stavět nový kulturní dům i s jevištěm a divadelními šatnami a tento kulturní dům se stal stálým sídlem divadelních ochotníků na Košutce, kteří se společně se svazem mládeže zasloužili o jeho výstavbu brigádnickou prací. Už v roce 1946 bylo uvedeno první představení na vlastní scéně. V roce 1948 přešel divadelní soubor pod správu Osvětové besedy, později pod Městské kulturní středisko.

Po zbourání Lidového domu v Bolevci v roce 1977 se spojili bolevečtí ochotníci se spolkem na Košutce a tak vznikl jeden velký soubor. Prvním společným představením byla Lucerna od Aloise Jiráska a soubor se přejmenoval na Divadelní soubor Lucerna. Za dlouhou dobu trvání souboru se vystřídalo několik vedoucích a režisérů, z nichž můžeme jmenovat Jardu Nocara, Škardu, Raise, Truxu, Sladkého, Horáčkovou, Naxeru, Kučeru a z hostujících Františka Juřičku, Václava Kuchyňku a Václava Beránka. Lucerna hrála na Košutce na Jezírku a předvedla svým divákům tisíce divadelních představení různých žánrů od her lidových až po operetky a hry se zpěvy. Přes komedie až k antickému dramatu. Z řad spolku vyšli i někteří profesionální herci, např. plzeňským divákům dobře známý Antonín Hajšman.

Takto působili košutečtí divadelníci až do roku 1990, kdy museli kulturní dům, který si svépomocí postavili, opustit a uvolnit ho pro firmu Baccardi, která ho získala ve výběrovém řízení. Firma přetvořila interiér na velkou diskotéku, kde již pro divadlo nebylo místo. S převzetím objektu sice firma převzala i patronát nad spolkem, ale ten po zániku samotné firmy zmizel společně s ní.

Jezírko jako jméno divadelního spolku je spojeno až se znovuobnovením spolkové činnosti v roce 1993. Soubor ho přijal jako připomínku na mnoho divadelních her, které uvedl u košuteckého jezírka a odstěhoval se do Lidového domu v Černicích, kde zkoušel a hrál několik let. Vedoucím a režisérem se v této době stal Jaroslav Pára a zde se také zrodila podoba spolku tak, jak ji známe dnes. Divadlo plné mladých lidí, kteří se snaží zaujmout ještě mladší, dětské publikum. Pro tyto malé diváky se povedlo zavést v zimních měsících stálý program, víkendová představení pro děti. Během let bylo nastudováno a dopremiérováno několik nových představení: pohádková hra Zvířátka a Petrovští, která se dočkala rekordních sto repríz, obnovená premiéra hry Cesta do pohádky a zpátky, pohádky Hurá do pekla! , O princezně solimánské a loutkového představení Veselá medvíďata. Na některých těchto projektech se na scéně podílel výtvarník Jaroslav Hrubý. A právě zde také soubor oslavil své jubileum a to 80 let trvání.

Poté došlo k dalšímu stěhování. Přibližně ze stejných důvodů jako v předešlém případě, a to že noví majitelé a pronajímatelé raději sál zavřou, než by ho nechali využívat bez velkých výdělků. Po nuceném odchodu z Lidového domu v Černicích se stal soubor samostatným výdělečným subjektem, závislým na dotacích, sponzorech a především na vlastním výdělku. Soubor se na necelé dvě sezóny usídlil v Lidovém domě na Bílé Hoře, kde byla opět snaha zavést pravidelný nedělní program, a kde jsme obohatili repertoár o další premiéry O statečné princezně a pro nejmenší diváky pohádkové pásmo O perníkové chaloupce a Červená Karkulka.

Vzhledem k velmi nepříznivým podmínkám byl soubor opět před nutností změnit své působiště a tím se pro nás stala sokolovna v Křimicích u Plzně. Stálý program byl narušen rozsáhlou rekonstrukcí sokolovny, i přesto zde vznikly další projekty, a to premiéra hry O ptáku Ohniváku a lišce Ryšce a pohádka Pasáček vepřů.

Také se zde zrodil a uskutečnil nápad, který se stal v parku zdejšího zámku tradicí a kterým jsou Křimické divadelní slavnosti. V roce 2001 k této příležitosti byla uvedena jedna z nejkrásnějších her Williama Shakespeara Sen noci svatojánské, která se zde hrála po tři večery. V roce dalším jsme pořádali krásné letní večery ve společnosti pohádkových příběhů a široké veřejnosti celý týden. Opět jste se setkali s elfy Shakespearova příběhu, ale také s Haničkou, vodníky Jiráskovy Lucerny a jinými pohádkovými postavami z našeho repertoáru.

Pro tuto příležitost byla upravena pro venkovní prostředí pohádka O ptáku Ohniváku a lišce Ryšce a rovněž se zde odehrála premiéra nové hry Hora Magura. Od roku 2003 je v našem repertoátu rovněž v křimickém zámeckém parku odpremiérovaná hra J.K.Tyla Hody divých žen aneb Strakonický dudák. V roce 2005 byl křimický zámecký park svědkem premiéry hry E.Labiche-M.Horníčka Slaměný klobouk.

Celý tento projekt divadelních slavností by se nikdy nemohl uskutečnit bez podpory rodiny Lobkowiczů a nadšení všech účinkujících.

Díky rekonstrukci křimické sokolovny došlo k dalšímu stěhování. Tentokrát se domovskou scénou stal sál "U Ženíšků" v Červeném Hrádku. V roce 2005 se naskytla příležitost vrátit se do opraveného Lidového domu v Černicích. Od září 2005 působí spolek v Kulturním domě Šeříková v Plzni.

Pohádkové hry tohoto divadla snad nikdy nezestárnou a vděčné dětské publikum stále tleská i těm nejstarším reprízám. Mezitím se soubor velmi aktivně účastnil na obou plzeňských velkohrách (Saracénský čert, Starokláti), můžete ho vidět i na dalších akcích, kde má již své stálé místo: Historický víkend, Pilsner Fest, Apriliáda, Divadlo na ulici - prostě všude, kde se něco děje.

Přijďte i Vy tam, kde se něco děje! Ať už se jen podívat, zahrát si a nebo pomoci jakkoli bude ve vašich silách. Těšíme se na Vás.

Za poskytnuté informace z historie děkujeme panu Bohumilu Kučerovi.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':