Texty: ŠOTKOVSKÝ, Jan: Karlínskou Třísku 2007 porotovati... AS 2007, č. 2, s. 13-15.

Karlínskou Třísku 2007 porotovati, precizním průběhem se potěšiti, leč z celkové divadelní kvality mírně rozpačitý býti

Jan Šotkovský, Amatérská scéna 2/2007

Byl jsem letos v Karlíně poprvé. Byl to pro mě zážitek příjemný. Práce poroty (Kateřina Fixová coby předsedkyně, Pavel Khek, Pavel Purkrábek a má maličkost) probíhala v takzvaně dělné atmosféře, přehlídka při vší své nabitosti a nemalé organizační náročnosti (10 představení v průběhu 52 hodin!) klapala jako na drátkách, šibeniční časový limit 30 minut na analýzu představení v porotovně a 30 minut při rozpravě se souborem nutil dát co nejméně prostoru porotcovskému mlžení a zamířit co nejrychleji přímo a nekompromisně k podstatnému. Sál v karlínském Spektru má natolik šťastné dimenze, že už přítomnost dvacítky diváků budí dojem nabitého hlediště, takže mohu směle prohlásit, že přehlídka měla solidní návštěvnost. A ten sobotní gulášek? Mhm...

Byl to pro mě zážitek stresující. Kolotoč představení - porada - hodnocení, na jiných přehlídkách mile rozvolněný, se zde točí ve strhujícím tempu, takže porotce je na začátku dne vržen do víru a na konci je z něho vyplivnut ve stadiu naprostého psychického i fyzického vyčerpání. Času je taktak na základní biologické potřeby, na nějaký společenský život ani náhodou. V neděli večer se končí s pocitem teatrologicky zcela prázdné hlavy. Teprve po uplynutí jistého času si člověk ten zběsilý kolotoč dojmů a jednotlivých v přehlídce obsažených prvků začíná strukturovat, až se z toho vylíhne článek pro Amatérskou scénu. Ale jak ta přehlídka nepřeje důkladným a poklidně promyšleným rozkladům a nutí k ostré zkratce, pokusí se být takový i tento článek.

Prvek: Komedie, Počet: 3, Popis: Husaři Divadla Čtyřlabuť, Královna jelenem Divadla Esence, Zvonokosy Divadla bez zábran
Bližší specifikace: Při vší snaze a půvabu Divadlo Čtyřlabuť ve svých Husarech nevyřešilo vytvoření vypjaté situace válečného ohrožení, která podmiňuje jednání Bréalových postav. Interpreti nezvládli ani slovní jednání v takové míře, aby skutečně naplnili žánrový rozměr konverzační komedie. Ve Zvonokosech potvrdilo Divadlo bez zábran, že jeho doménou jsou půvabně vykreslené groteskní postavičky, nikoli tematické spojení celku či stavba zápletky. Byť máme na počátku dojem, že se jedná o aktuální politickou satiru, tento dojem se postupně zcela vytratí. Muzikál, který již tak dosti banalizuje Chevalierovu předlohu, se tak mění ve sled jednotlivostí různorodé kvality, který diváky v závěru nepříjemně zaskočí cizorodým tragickým koncem. Královna jelenem se v této kategorii stala jednoznačně nejpříjemnějším překvapením. Soubor Divadla Esence si Gozziho znovu "vtáhl" do své osobité poetiky, obdařil nápaditým a působivým výtvarným řešením a nečekanou mírou herecké hravosti a entuziasmu. Je pravda, že složitá a precizní Gozziho výstavba zápletky i tématu je dosti zjednodušena, jde především o bizarní balábile, v němž energie je pro soubor evidentně více než přesnost. Je to však inscenace s vlastním stylem a názorem, divácky velice příjemná a "nabíjející" - z těchto důvodů jsme ji nominovali na celostátní přehlídku Divadelní Děčín / Divadelní Třebíč.

Prvek: Autorská divadla, Počet: 3, Popis: Nežerte Clinta Eastwooda souboru Homotronní neškvor z Kutné Hory, Repríza Cirkusu Žebřík, Western PT Divadla
Bližší specifikace: Nežerte Clinta Eastwooda bylo pro porotu zřetelným vrcholem přehlídky. Je klasickým příkladem inteligentní a zdařilé autorské klauniády - bizarní vstupní situaci (podnikatel a televizní moderátor přežijí ztroskotání letadla po teroristickém útoku, po němž trpí ztrátou paměti a začínají uvažovat, zda onen útok sami nespáchali) rozvíjela dvojice interpretů s neúprosnou klaunskou logikou. Až na několik drobných výkyvů v temporytmu a stylově nepatřičný závěr podnikli oba herci množstvím dobře vystavěných slovních gagů úspěšný útok na naše bránice. Jen fakt, že se soubor s touže inscenací (byť asi prochází stálým vývojem) zúčastnil před dvěma lety Stodůleckého písečku pražské přehlídky s postupem na Šrámkův Písek, zabránil porotě v nominaci či doporučení do vyšších přehlídkových stupňů. Repríza souboru Cirkus Žebřík představuje svébytný činoherně-pantomimický tvar. Inscenace to není bez půvabu ani solidního řemesla, zejména v souhře ústřední dvojice, která si v době čekání na jednu z mnoha repríz svého klaunského vystoupení krátí čas jeho "projížděním" i přehráváním svých snů a představ. Jen je otázkou, která ze dvou linií (činohra a pantomima) je dominantní a která "podporující" a která z nich by tedy měla mít aspoň jistý příběhový oblouk, jenž by jednotlivé a vcelku zdařilé prvky inscenace dějově sjednotil. O Westernu lze zde říci snad jen to, že v naplnění záměru parodie "béčkových kovbojek" souboru PT Divadla bránila zřetelná jevištní nezkušenost i neznalost základních pravidel parodického žánru.

Prvek: České premiéry, Počet: 1, Popis: Titanic orchestra DIVADLA (bez záruky) PRAHA
Bližší specifikace: Česká premiéra pozoruhodného současného světového dramatika, dokonce ve vlastním (a zdá se, že zdařilém) překladu režiséra, toť věc hodná pozornosti. To i přesto, že hra Bulhara Christo Bojčeva není bez problémů. Skládá se vlastně ze tří dost žánrově odlišných částí - přechody mezi nimi však nejsou důsledně odůvodněny a vybudovány, Hra chce být hlubším podobenstvím lidské existence v tradicích divadla absurdity, její myšlenková konstrukce je dosti vágní. Inscenace je však solidně režijně vystavěna, s několika zajímavými hereckými výkony (především Zdeňka Grečnára a Gabriely Ledererové, byť jejich postavy jsou i nejvděčněji napsané) a nepochybně může budit zajímavé diskuze - z těchto důvodů ji porota na 1. místě doporučila na celostátní přehlídku Divadelní Děčín / Divadelní Třebíč.

Jak vidno, strhující co do množství divadelních zážitků Karlínská Tříska 2007 zrovna nebyla. Ale ani nijak nedostatečná. Zkrátka - mírné rozpačito, ovšem s nejedním pozoruhodným momentem. Málo, nebo mnoho? Nechám to na vás, vysokovážené čtenářstvo.

P. S.: Fakt, že neuvádím města, v nichž jednotlivé soubory sídlí, má prostý důvod - všechny, až na jednu výjimku, byly z Prahy.