Texty: TŘEBÍČ: PEŠKOVÁ, Pavla: Zámecká divadla rodu Valdštejnů v Čechách a na Moravě.

TŘEBÍČ: PEŠKOVÁ, Pavla: Zámecká divadla rodu Valdštejnů v Čechách a na Moravě.
Ex:Divadelní revue, 5.9. 2005 http://www.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=8921

Zámecké divadlo v Třebíči
Historie zámeckého divadla v Třebíči je doposud velmi nejasná. Určité divadelní aktivity na třebíčském zámku můžeme předpokládat již za života Františka Augustina z Valdštejna (†1684). Hrabě Augustin působil na dvoře Leopolda I. ve funkci nejvyššího hofmistra, jehož úkolem bylo mimo jiné vybírat hudební a divadelní díla pro dvorské divadlo. Z jeho dochované korespondence s císařem Leopoldem vyplývá, že se sám hrabě z Valdštejna velmi intenzivně zajímal o divadlo a operu. Císař ve svých odpovědích hraběti vyjadřuje názory na plánované či již zhlédnuté divadelní a hudební kusy, konzultuje s hrabětem pěvecké obsazení některých partů a patrně také hodnotí vlastní Valdštejnovu tvorbu, snad v oblasti operních libret35. Je možné, že některé z oblíbených kusů provedl hrabě též na svém třebíčském panství. Tyto úvahy však prozatím patří jen do oblasti hypotéz.
Se smrtí Františka Augustina se možné stopy po divadle na třebíčském zámku vytrácejí až do doby, kdy se jeho vlastníkem stává Johann Vincenc Ferrerius z Valdštejna (1731 - 1797), nám již známý zřizovatel mnichovohradišťské zámecké scény. Hrabě Vincenc nechal zbudovat malé divadlo taktéž na zdejším zámku. O zřízení divadla se však ve valdštejnském archivu dochoval pouze jeden jediný dokument, jehož znění uvedla ve své práci E. Mikanová36. Jedná se o ověřený dobový opis třebíčského vrchního hospodářského úředníka Franze Ernsta Haschlera pro hraběte Vincence z Valdštejna37. (Z dalších historiků tuto zprávu potvrzuje pouze J. Pömerl, který se však odkazuje právě na objevy E. Mikanové38.) Žádné jiné archivní dokumenty, které by potvrzovaly tuto skutečnost, nejsou doposud známy.
Jak můžeme číst v záhlaví tohoto dokumentu, jedná se o soupis výdajů za materiál a práci na stavbě divadla, jež proběhla v letech 1791 - 92. Jsou zde položky za prkna, provazy, lana, hřebíky, papír, klih a plátno, položky za práci jednotlivých řemeslníků jako tesaře, kováře, a také malíře a různých pomocných pracovníků. Účetní záznam byl proveden a potvrzen v říjnu roku 1792. Od této doby tedy mohlo být třebíčské divadlo v provozu. Dle poměrně nízkých výdajů však můžeme předpokládat, že se nejednalo o žádnou velkou scénu. Na základě tohoto jediného dokumentu můžeme jen stěží určit, ve které z prostor zámku bylo divadlo provozováno.
Po Vincencovi se svěřenství třebíčského ujal jeho synovec z duchcovské větve Josef Karel z Valdštejna (1755 - 1814). Lze snad předpokládat, že pokud na Třebíči nějaké divadlo skutečně bylo, zůstalo v provozu i za doby Josefa Karla, jehož divadelní aktivity na duchcovském zámku jsme již zmínili. Dle historických souvislostí se však zdá být pravděpodobnější, že zdejší divadlo nepřežilo svého zřizovatele, hraběte Vincence z Valdštejna. Po zámeckém divadle na Třebíči ani po původním divadelním sále se nedochovaly žádné stopy.
----------------


Valdštejnská zámecká divadla dnes

Nejtajemnější osud potkal divadlo na zámku v Třebíči. Víme, že zde zřízeno bylo, ale dnes již nikdo neví kde. Po této scéně se nám nedochovaly žádné stopy, historikové se rozcházejí i ve svých názorech na umístění divadla v prostorách třebíčského zámku. Nikdo netuší, která z místností sloužila původně jako divadelní sál. Žádné archivní dokumenty k tomuto tématu nebyly dosud nalezeny, nebo se nedochovaly. V interiérech třebíčského zámku dnes sídlí Muzeum Vysočiny. Po zámeckém divadle v Třebíči dnes již není ani památky.


35) SOA Praha, RAV, inv. č. 3519 III-4/1.
36) Mikanová 1991, s. 34. Vzhledem k převozu RAV z původního uložení na zámku v Mnichově Hradišti do SOA Praha došlo patrně k promíchání některých historických listin. Některé z již nalezených dokumentů nejsou pod uvedenou signaturou dohledatelné.
37) Tamtéž, s. 35.
38) Pömerl, J.: Divadlo na zámku v Mnichově Hradišti, o. c., s. 8.