Texty: PROVAZNÍK, J.: Třebíč hostila podruhé dětské soubory z kraje Vysočina - Když zakokrhal kohout - 2003.

Jiné vydání nevkusu předvedla Jana Havlatová (vedoucí a současně i autorka textu) v inscenaci Když zakokrhal kohout, kterou zahrál DDS Hutaddásek ze Sázavy nad Sázavou. Soubor, jehož zřizovatelem je jen tak na okraj Městský úřad, je na tom zjevně dobře co do materiálního vybavení a dalšího zajištění. Jeho produkce je však typickou ukázkou imitace pokleslých televizních show se vším, co k tomu patří: banální, plytké, děj retardující, ale “dokonalé”, z playbacku hrané písničky, přehršle ornamentálních tanečků, bohaté, divadelně však zcela nefunkční dekorace a kostýmy a diletantský text. Zcela nepřehledný a nedramatický příběh o líné Andule, která se polepší (jak k tomu rozhodnutí dospěje, je stěží vypozorovatelné), se dusí pod nánosy prázdných slov, která ani nelze na jevišti říct tak, aby něco znamenala a aby se jimi dalo jednat. Stěží lze tedy dětem vyčítat, že mluvily nepřirozeně, strojeně - co jiného si s takovými replikami měly počít? Byla to další z řady pohádkových taškařic, které mají s přehledností a logikou pohádek velmi málo společného, a jdou jen po povrchu. Škoda že se radní v Sázavě neporozhlédnou po někom, kdo by mohl sázavským dětem nabídnout příležitost k tomu, aby mohly opravdu rozvíjet své dispozice a chuť k divadelní práci, ale také a především tvořivost, schopnost komunikovat, samostatně řešit situace a úkoly a kultivovat se.