Texty: Ladislav Vrchovský: NA CO STŮNĚ POHÁREK SČDO

NA CO STŮNĚ POHÁREK SČDO

Větu v nadpise slušelo by se ukončit spíše otazníkem. A otazníků může být i více. Ve dnech 8. a 9. dubna 2006 proběhlo ve Velké Bystřici finále soutěže v divadelním monologu, dialogu a individuálním výstupu s loutkou. A i když se zdá, že soutěž jako taková nabírá nový dech, o čemž svědčí vzrůstající úroveň finálových soutěžních výstupů, celý Pohárek stůně. Příčinou je malý zájem o účast v této soutěži. Oblastní postupová kola proběhla v západních, severních a východních Čechách a na jižní a severní Moravě. Z oblasti jižních Čech a Vysočiny nepřijel nikdo, postupové přehlídky se vůbec nekonaly. To opravdu v jižních Čechách a na Vysočině nejsou ochotnické soubory, v jejichž řadách jsou špičkoví interpreti? Vždyť pravý opak je pravdou. A i tam, kde proběhla, byla účast chudobná. Proč asi? Vždyť snad v každém představení ochotnického či jiného neprofesionálního divadelního souboru najdeme představitele, který je výrazným hercem. Proč nezměřit síly s jinými? Protože sama soutěž na jevišti je problematická? Ano, to je pravda. Zapomeňme tedy na soutěž a pojďme se podělit o výsledky své práce. A pojďme se pobavit o jejích rezervách.
Další otázku je možno začít hledat ve struktuře soutěžících. Jsou mezi nimi na jedné straně jednak postupující z Kandrdásku, tedy spíše mladí adepti hereckého umění, na druhé straně zralí herci, členové ochotnických divadel. Svazu českých divadelníků ochotníků se ovšem nedaří oslovit ty soubory a jednotlivce, kteří se řadí k mladému netradičnímu divadlu, ty, v jejichž zájmu je spíše Šrámkův Písek, Náchodská prima sezóna nebo FEMAD Poděbrady / Divadelní Třebíč, což je ještě pochopitelné, neboť těmto zájemcům o divadlo jeho tradiční podoba moc neříká. Že se však v soutěži neobjevují ani reprezentanti vesnického divadla, a přitom býváme na jeho národní přehlídce svědky velmi kvalitních hereckých výkonů, to nabízí další z otazníků.
V soutěži Pohárku se zatím sporadicky objevují studenti dramatických oborů ZUŠ. Zejména ti, kteří pracují na rozvoji svých interpretačních schopností, aby mohli s úspěchem projít přijímacím řízením na některou z konzervatoří nebo vysokých škol (JAMU, DAMU). I těchto soutěžících je však vzhledem k počtu každoročních uchazečů o studium velmi málo. Každé ocenění ve finále Pohárku by přitom bylo pro výběrové komise zprávou o jisté kvalitě. Další otazník je tedy možno směřovat do řad pedagogů ZUŠ. Bojí se vysílat do soutěže své studenty?
SČDO má také rezervy v medializaci soutěže. Finále proběhlo v obci nedaleko Olomouce, města, ve kterém sídlí regionální studia Českého rozhlasu i televize. Žádné z těchto dvou veřejnoprávních médií však nevyslalo na finálový večer svého redaktora, případně štáb. Další otazník.
A položme si otázku, co taková účast v soutěži může jednotlivým soutěžícím přinést.
Porota finálového kola se v průběhu semináře zabývá kvalitou vybraných předloh, jejich tématem a poselstvím, rozborem jednotlivých postav a samozřejmě všemi složkami hereckého výkonu. To vše lze přenášet do práce mateřských divadelních souborů a zkvalitňovat tak jejich činnost od zkoušek až po premiéry. Takže poslední otazník: nestála by účast v Pohárku přece jen za povšimnutí?
Na závěr několik čísel a ocenění. V kategorii monolog ženy soutěžilo 5 účastnic, v kategorii monolog muži – 4 účastníci, v kategorii individuální výstup s loutkou – 1 loutkoherec a v dialogu 4 účastníci.
V první kategorii získaly 1. cenu dvě interpretky: Marie Kratochvílová za monolog sv. Jany ze hry G.B. Shawa a Kateřina Formánková za monolog ženy ze hry Eve Ensler Vagina monology. 3. cenu dostala Jitka Mrhalová za monolog Médey ze hry Jeana Anouilha. V kategorii mužů získal 2. cenu Tomáš Běhal za monolog Jeníka ze hry Jeden den od Arnošta Goldflama. V dialogu získali 1. cenu Jana Tomanová a Jonáš Konývka za dialog Romea a Julie ze stejnojmenné Shakespearovy hry a 2. cenu Ludmila Panenková a Jitka Mrhalová za dialog ze hry Edwarda Albeeho Všechno na zahradě. Další ceny byly uděleny Janě Kyralové za vysokou úroveň interpretačních prostředků v individuálním výstupu s loutkou, Ondřeji Kopičkovi za dramaturgický počin, Miroslavě Exnerové za dramatizaci literárního textu, Ludmile Panenkové za kultivovaný mluvní a hlasový projev a Jonáši Konývkovi za mladý herecký výkon..
Ladislav Vrchovský