Texty: RICHTER, Luděk, 50 Loutkářských Chrudimí. Praha 2001, str. 111 + foto

Jan DVOŘÁK
* 14.8.1925 v Úsobí u Havlíčkova Brodu. Maturoval na Střední odborné škole pro umělecký průmysl v Jablonci nad Nisou (rytec a cizelér). Rodinné divadélko provozoval už jako kluk (od 1935), v letech 1938-39 recitátor v sokolské loutkové scéně v Německém Brodě. Z působení ve vojenském LK UJO MAŇAS v Banské Bystrici (1950-51) si odnesl rozhodnutí dělat loutky profesionálně. 1951-65 loutkoherec, výtvarník a režisér DIVADLA S+H (člen skupiny SALAMANDR), které se stalo jeho loutkářskou školou. V legendární éře hradeckého DRAKu 1965-76 se jako ředitel a do 1980 umělecký šéf zasloužil o oživení a očištění tradice lidového divadla a odklon od iluzivnosti. Zároveň 1954-95 pedagog DAMU (technologie, herectví s loutkou, propedeutika). T. č. v důchodu
Autor dramatizací a úprav, publikací Zahrajte si divadélko, Zkuste to s námi a Herectví s loutkou, spolupracovník časopisu Čs. loutkář, ilustrátor her a hříček, od 50. do 90. let instruktor, lektor, porotce a pedagog lidových konzervatoří a kurzů na mnoha školách, institutech a v divadlech mnoha zemí.
Na LCH se vyskytl poprvé r. 1965 jako lektor VČ loutkohereckého semináře s ilustrací písně o oslu Martinovi a potom s inscenacemi Draka: viděli jsme jeho režii Posvícení v Hudlicích (1966), jako autor se představil Jánošíkem a jako úpravce Šípkovou Růženkou a Těžkou Barborou a také Donem Šajnem plzeňského Divadla v Boudě. 11x byl porotcem (z toho 7x předseda), 1965 a 1966 přednášel o loutkohercově fantazii, poté vedl 7 praktických seminářů. Zejména 5 jeho Studií mladých znamenalo oživení, probuzení chuti a inspiraci pro mnohé mladé lidi, kterým ukazoval, že LD nemusí být jen nudná staromilská práce. Zatím naposledy byl na LCH r. 1999 jako "oběť" večera osobností.
Nepochybně poznamenal LCH nejen svou pedagogickou činností, ale i vitálností a otevřeností svého moderního pohledu. A také jako výborný společník, miláček paní a dívek.