Texty: Povídání o králících + Poznání - 2002; Jak vrána chtěla zpívat v opeře - 2003; Konec modrého ptáčka + Znamení z okraje - 2004; Čas - 2007;

Výše zmíněným „předskokanem“, který přehlídku dětského divadla zahájil už o den dřív, byla Základní škola Benešova se dvěma soubory vedenými Irenou Marečkovou (v obou případech i autorkou). Ten mladší, Puntík, s pohádkou Povídání o králících přes hezkou stylizaci jednotlivých zvířat zůstal spíš u jednoduché a často poněkud mechanické demonstrace příběhu namísto jeho rozehrání prostřednictvím dramatických situací.

Mnohem zajímavější bylo představení Poznání zkušenějšího souboru Vrány, který předvedl jakýsi modelový příběh beze slov, který svou výraznou a přesnou barevnou a pohybovou stylizací připomínal animovaný film. Míra abstrakce v prezentovaném tvaru bohužel ubírala na jeho sdělnosti a výsledek dával divákům snad až příliš velký prostor k interpretaci příběhu. Přesto šlo o natolik inspirativní a pozoruhodné dílko, že si za něj soubor vysloužil čestné uznání.

Třebíčská Základní škola Benešova je v dětském divadle a v dramatické výchově vůbec známá “firma”. Ředitelem je tam jeden z klasiků dětského divadla a dětského přednesu Jaroslav Dejl (bez něhož by mimochodem třebíčská přehlídka nebyla taková, jaká je, a kdoví, byla-li by dnes vůbec...) a také tady učí další zkušená vedoucí dětských souborů Zuzana Nohová, jejíž inscenace známe i z celostátních přehlídek Dětská scéna. Zdena Marečková je další pedagog, který se na této škole věnuje dramatické výchově. Na třebíčské přehlídce vystoupila její skupinka s jednoduše, ale vkusně rozehranou veršovanou groteskou Jak vrána chtěla zpívat v opeře. Volba textu vycházela šťastně ze složení minisouborku (tři děvčata - vrány, jeden chlapec - drozd-ředitel opery) a stavěla na dialogu, který děti většinou živě a s nadhledem interpretovaly. Ocenit je třeba i to, že celé vystoupení bylo komponováno jako vtipná a nápaditá hudební skladba.

Bezpochyby nejdrobnějším tvarem, který jsem v této sezóně viděl, byl asi dvouminutový Konec modrého ptáčka v podání souboru Vrány ze ZŠ Benešova (ved. Zdeňka Marečková). V zaujatém a stylově čistém rozehrání založeném na trefně volených kostýmových i pohybových znacích ptáčka a kočky byl vtipně akcentován černý humor Hanzlíkovy básničky.

Pozoruhodným počinem je pásmo Znamení z okraje, autorské vystoupení 9. třídy ZŠ Benešova (soubor Deváťáci). Nejde o inscenaci v pravém slova smyslu, ale o vyvrcholení víceletého projektu, v němž žáci hledali pod vedením mladého učitele Josefa Vomely cesty k vlastní básnické tvorbě. Vzhledem k divadelní nezkušenosti dětí i učitele jde zatím spíše o volný sled tu více, tu méně vydařených recitačních výstupů, přesto divák u některých textů rozpozná literární kvalitu (zvláště u nonsensových pokusů), která, je-li podtržena zajímavou scénickou akcí, vyvolá i příjemné mrazení v zádech.Recitační vystoupení ovšem střídaly pokusy divadelní.

DS Sluníčka ze ZŠ Benešova Třebíč (ved. Zdeňka Marečková) jsme do širšího výběru navrhli s drobničkou Čas. Je to autorská krátká básnička, v níž děti pohybově rozehrávají hodiny a jejich vlastnosti. Přestože děti měly sklon k mechanické deklamaci textu v kolektivních pasážích, působilo minipředstavení hravě a uvolněně.