Texty: KODEŠ, J.: Čtvrtá přehlídka ochotnického divadla Jizerské oblasti. AS 2001, č. 2.

Petr Haken, vedoucí Turnovského divadelního studia A. Marka a současně jeho dramatik, režisér i herec, připravil na motivy Malé mořské víly H. Ch. Andersena a podle Giraudoxovy hry Undina podobný příběh o lásce mořské panny k člověku. Hru nazval také Undina a jeho záměrem, aspoň podle textu v programu, bylo hrát nejen o lásce zamilovaných, ale také o lásce mateřské. Inscenace je pojata z velké míry jako pohybově stylizovaná němohra konající se podle hudebního plánu - to v první polovině. Ve druhé se příběh rozvíjí prostřednictvím jakési komediantské skupiny hrající a současně i žijící příběh němé mořské panny. Režisér v komplikované struktuře inscenace pracuje s velmi obecným aranžmá, které o situaci a vztazích figur mnoho nevypovídá, navíc herci jsou mnohdy nuceni prožívat časově dlouhé frekvence bez konkrétního úkolu (čekají na konec hudební fráze) a evidentně na svoje party nestačí. O nedbalé řeči a koncentraci už vůbec nemluvím. V diskusi po představení režisér otevřeně přiznal, že se soutěžní představení velmi nepodařilo, a že připomínky poroty tudíž nemohou být směrodatné, neboť jsme neviděli to, co jindy funguje. Ano, představení nebylo podařené, nicméně si dovolím konstatovat, že dramaturgicko-režijní pojetí této inscenace velmi obtížně budou naplňovat i daleko koncentrovanější a zkušenější herci, než ti, se kterými režisér pracuje. Nechtějme být za každou cenu moderní. Zkusme být raději přirození a upřímní.