Texty: RICHTER, Luděk, 50 Loutkářských Chrudimí. Praha 2001, str. 73 + foto

Rudolf ZEZULA
* 16. 12. 1912 v Sokolnicích u Brna, + 22. 11. 1979 v Praze. V Brně vystudoval reálné gymnázium a kreslení na střední škole u Františka Hlavici, v Praze pak Akademii výtvarných umění u Františka Thieleho. Uplatnil se v užité grafice, reklamě a později restaurování. Ač zpočátku bylo jen amatérským koníčkem, proslavilo jej loutkářství nejvíc.
Krátce pobyl v studentském loutkářském souboru v Brně, ale plně se začal s loutkovým divadlem seznamovat až od r. 1958, kdy založil na ZDŠ v Praze 7 loutkářský kroužek, který od dalšího roku nesl název Mespace a v němž se staral nejen o organizaci, ale i o režii, scénografii a většinou i o autorské úpravy. Mespaci vtiskl i svůj specifický intelektuální humor. LCH viděla 6 jeho inscenací, z nichž nejvíc utkvěl Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Výrazně ovlivnil také inscenace litvínovské Loutky (z cekových 16 výprav a 1 režie na LCH pět výprav) a kraslického Loupáku (3 výpravy), v pražské Říši loutek od 1961 hrál, realizoval hudbu a zvuky, 3x režíroval a 3x navrhoval scénografii, podobně jako pro 9 dalších amatérských inscenací z repertoáru LCH.
R. Zezula byl nejen výtvarníkem, ale i dobrým hudebníkem, což se mj. promítlo i do jeho schopnosti rozvíjet zvukovou složku inscenací. Zasedal v porotách, vedl semináře, publikoval a přednášel. Pomáhal spoluvytvářet nové metody práce s dětmi a mládeží. Na LCH i mimo ni byl však znám také jako vynikající společník a recesista, jehož koupel v chrudimské kašně se stala legendou.